Jíst, či nejíst, to je to, oč tu běží. Přemítal by dnešní Hamlet před vstupem do vysokoškolské jídelny neboli menzy. Přestože paní kuchařky usilují o přípravu chutných jídel, jejich snaha se ne vždy setká s patřičnou odezvou. Studenti dají kolikrát přednost meníčku a nebo bagetě.
Studenti v menze na Právnické fakultě Masarykovy univerzity. Zdroj: skm.muni.cz
Ke každé správné univerzitě patří pořádná menza. Některé větší školy jich provozují dokonce více, aby se studenti nemuseli na oběd plahočit přes půl města. Například Karlova univerzita jich zřídila v Praze hned jedenáct. Je o ně ale mezi studenty zájem? Otázka jistě sporná a názory různé. Menzy totiž nelze strkat do jednoho pytle. V některých se studenti opravdu dobře nají, jinde ale dostanou jen smažený sýr a skoro syrové hranolky.
Obědy v některých menzách, kde dominují právě smažená jídla, se setkávají ze strany studentů se značnou kritikou. „V menzách jím nerad. Jídlo není dobré, většinou nezdravé, těžké a překořeněné. Jednou se mi dokonce stalo, že jsem po jídle z menzy zvracel,“ uvedl student Masarykovy univerzity Michael Kalábek.
Menzy se snaží studentům zavděčit a některé z nich umožňují i objednávání jídel přes internet, aby si studenti byli jistí, že na ně zbude jídlo, o které mají zájem. Jinde zase otevřeli pro studenty třeba pizzerie. „Na Kolejní máme super pizzerku. Mají několik druhů pizzy a jsou opravdu dobré,“ podotkl student Vysokého učení technického (VUT) Petr Vašina. Pizzerii, která vzbudila kladný ohlas, otevřela i Masarykova univerzita. „Často a rád chodím právě jenom na pizzu do Nostry,“ pochválil Michael Kalábek zmíněnou pizzerii. Menzy se také snaží nabídnout studentům denně kromě normálních jídel i jedno jídlo sladké a jedno bezmasé, aby si na svou přišli všichni jejich strávníci.
Pizzerie Nostra při Masarykově univerzitě. Zdroj: skm.muni.cz
Menza vs. meníčko aneb vyplatí se to vůbec?
Pro studenty hraje při výběru jídla velkou roli i jeho cena. Za hlavní chod zaplatí v menze většinou kolem 35 korun. Pokud chtějí ještě polévku, salát, moučník či nějaký nápoj, musí si připlatit, a to průměrně 10 korun za každou z uvedených věcí. Podtrženo sečteno v menze dostanou studenti normální oběd se vším všudy zhruba za 65 korun.
Nejlevnější meníčka se tak dají pořídit pouze asi o 10 korun dráž. „Mockrát jsem v menze nebyla. Raději zajdu na nějaký normální oběd do restaurace. Meníčka mají dneska všude, jsou docela levná a porce jsou větší než v menzách. Platím za ně kolem 80 korun. Když se mi nechce na meníčko, tak si raději koupím někde bagetu,“ přiblížila studentka Mendelovy univerzity Jana Laštůvková.
Studenti jedící v menzách mají oproti meníčkám většinou na výběr z většího počtu jídel. Restaurace nabízí na obědové menu standardně tři jídla (pravda, někdy více), v menze si studenti mohou vybrat i z více jak pěti jídel (pravda, někdy méně). Například v menzách Masarykovy univerzity si studenti mohou dát po skončení doby vydávání obědů i tzv. minutky, do kterých sice spadají převážně smažená jídla a steaky, ale na výběr mají až deset variací. Počet připravovaných jídel navyšuje i Karlova univerzita.
Studenti na kolejích a privátech jedí v menzách rádi
Možnost, jak se relativně levně a dobře najíst, skýtají menzy pro studenty bydlící na kolejích a na privátech, kteří by si jinak museli denně sami vařit. „Bydlel jsem v Brně na koleji a do menzy jsem chodil minimálně dvakrát denně, a to na obědy a na večeře a někdy i jindy během dne. Prostě vždycky, když jsem měl hlad. Za celou dobu studia jsem nemusel vařit skoro nic a vyhovovalo mi to,“ uvedl bývalý student VUT Jurko Ščamba.
Jídelny základních a středních škol soutěží každoročně o nejlepší jídelnu. Jejich kvalitu posuzuje odborná komise a žáci tak vědí, jak si jejich škola v porovnání s ostatními vede. Kvalitu a úroveň menz však mohou posuzovat pouze sami studenti. Jakým směrem se bude vysokoškolské stravování dále ubírat a zda menzy rozšíří svoji nabídku jídel, či naopak, tak závisí pouze na zájmu jejich strávníků, tedy převážně právě na studentech.