2 fotky 
Stěžejní díla českého undergroundu, Bondyho Invalidní sourozenci a Placákův Medorek, patří ke stále čteným knihám, o čem svědčí mimo jiné i jejich opětovné vydávaní. Obě prózy vyšly původně v samizdatu, Invalidní sourozenci v roce 1974 (získali cenu Egona Hostovského) a Medorek o jedenáct let později.
Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Egon Bondy byl do vydání Invalidních sourozenců, tzv. bible undergroundu, znám spíše svou poezií a svůj román víceméně napsal na společenskou objednávku. Spolu s Jirousem vídali dvacetiletou generaci, brečící do piva, že má zničený život. Mladí se cítili tehdy dezorientovaní a bezmocní. Šlo o to, ukázat jim, že mají možnost najít a vytvořit si svoji vlastní kulturu, která nebude poplatná režimu. Dle slov Bondyho je román takovej tolkienovskej recept na to, jak se dá přežít v jámě lvový.
Rubensův Daniel v Jámě lvové
Oproti tomu Medorek vychází spíše z autorova osobního znechucení a je to taky v díle dostatečně znát. Šestnáctiletý hlavní hrdina Karel Medor nese znatelné autobiografický rysy (např. stejně jako autor i Medor pracuje v továrně). Jednadvacetiletý Petr Placák publikoval svůj první a nejvýznamnější román původně anonymně, později už pod svým jménem. Nejnovější vydání v nakladatelství Plus je prvním úplným a doplněným původními kresbami Pavla Reusenauera.
Pořádně si zanadávat…
V Invalidních sourozencích žijeme na ostrově obklopeném vodou, v provizorní domácnosti dvou ztroskotanců-sourozenců. Cestujeme s nimi člunem za fantazijní krajinou večírků hippies, navštívíme intelektuální koncert (že by to byli Plastici?) a vezmou nás s sebou na výstavu. Trochu nám to celé může připomínat Cestu do pravěku zkombinovanou s prvky sci-fi. Bondy také používá biblické motivy, například potopu a loď, resp. člun.
Zdroj: archiv Topzine.cz
Medorek je oproti tomu sonda do života nešťastného mladíčka, který se snaží uniknout absurdnímu a stereotypnímu světu psaním poezie. Uzavřen do sebe odmítá pracovat a je podrobován výslechům na pracovišti. Placák se k tématu vyjádřil: „Nesnášel jsem komunistickou pracovní morálku a z kultu práce se mi dělalo zle.“ Karel Medor propadá fantazijním představám o Indiánech při cestě do práce v narvaném autobuse a navštěvuje hospody a stadiony.
Odstup Mainstreame!
V obou dílech existuje různě do hloubky rozpracovaná alternativní sociální síť, snažící se o distancování od společnosti mainstreamu. Spolu s tímto se vynořují snové a fantazijní prvky, někdy působící až absurdně. A co by to bylo za undergroundová díla, kdyby se v nich neobjevila vulgární slova?
Ač nejsou oba romány úplně odpoutány od své doby vzniku (dokladem tohoto může například být, že některé postavy Sourozenců nám svým charakterem mohou připomenout výrazné osobnosti pohybující se okolo Bondyho), jsou to stále díla přínosná. Ukazují jeden ze způsobů, jak se lze vyrovnat s deprimující každodenní realitou.
