Maturita: Sebevědomé vystupování při ústní zkoušce je polovinou úspěchu
Redakce
26. 4. 2011
Už teď víte, že si před maturitní komisí budete připadat malincí, bezvýznamní a úplně vygumovaní? Okamžitě od toho upusťte. Polovinou úspěchu u maturitní zkoušky je sebevědomé vystupování. Pojďte se nyní podívat na jasně vymezená pravidla chování, která zajistí hladký průběh ústní zkoušky.
Samozřejmě vás nechceme nabádat, abyste se chovali jako ambiciózní egoisté a snad se na zkoušející povyšovali. Rozhodně zůstaňte nohama na zemi! V maturitní komisi jsou přece jenom lidé, kteří mají proti vám mnohem více životních i akademických zkušeností. To ovšem neznamená, že nesmíte působit sebejistě.
Důležitá je i řeč těla
O vaší sebedůvěře vypovídá už samotné držení těla. Při sezení se proto narovnejte a zvedněte hlavu. Nebojte se přímých pohledů z očí do očí. Usmívejte se, ale nesmějte se (ono je třeba vtipné, že antičtí filozofové skákali do sopek, aby dokázali božský původ, ale chechtat se jako jelito není zrovna ideální). Mluvte srozumitelně, nebojte se použít cizí nebo expresivní výrazy (ale jen tehdy, pokud víte, co znamenají).
Vyjádřete na věc svůj názor! Pokuste se nemluvit jako učebnice, působivý bude váš vlastní výklad. Zaujměte komisi nějakou zajímavostí. Rozveďte téma, které vás více zajímá (ovšem ne natolik, abyste vynechali další důležité součásti maturitní otázky). A nakonec přichází největší kontroverze – skákejte komisi do řeči. Ne neslušně, ne agresivně, ale skákejte. Pokud některý její člen zrovna mluví o něčem, co víte, klidně se zeptejte, jestli ho můžete přerušit. Nebojte se toho, učitelé uvítají vaši aktivitu.
Jak se u zkoušky neztratit
U ústní zkoušky se doporučuje začínat osnovou, v níž učiteli v bodech vysvětlíte, o čem budete následující čtvrthodinku mluvit. Určitě je to dobrý systém, problém ovšem nastává, pokud si základní body nepamatujete, víte z nich jenom část, anebo taky nic.
Jestliže nastane tato situace, jednoduše začněte mluvit o tom, co víte. Pokuste se o nějaký obsáhlý úvod, mluvte o obecně známých věcech a hlavně – působte u toho hodně sebevědomě. Musí z vás vyzařovat, že jste si naprosto jistí tím, o čem mluvíte. Komisi možná za chvíli dojde, že jste trochu mimo a jenom mlžíte, ale aspoň snaha se cení, ne? Rozhodně je lepší mluvit o ničem, než jen sedět na židli jako puk.
Pokud vám otázka naopak kápla do noty a je navíc hodně rozsáhlá, můžete mít problém vejít se do stanoveného limitu. V takovém případě dejte hned od začátku přednost nejdůležitější látce a věci, kterými si nejste až tak jistí, si nechte raději do zásoby.
Co si vlastně myslí maturitní komise?
Ve většině případů je maturita pro členy komise jenom jedním z dalších pracovních dnů. Navíc pokud ve stejné poloze sedí už několikátý den a pořád poslouchají to samé, začínají se nudit. Nevykládejte si nějaké otrávené pohledy špatně – jsou unavení, hladoví a třeba vás taky vůbec neregistrují. A vůbec poslední věcí, co si přejí, je potopit vás. To by museli mít opravdu velký pech (i když i to se stává).
Pokud se v komisi objeví váš neoblíbený učitel, se kterým jste třeba měli v minulosti spory, snažte se nepanikařit. Buďte milí, neutrální, mluvte nezaujatě a chovejte se k němu jako ke všem ostatním členům. Uvědomte si, že maturitní komise má více členů právě proto, aby nedocházelo k neobjektivnímu hodnocení. Proto se nebojte, že kvůli nenáviděnému učiteli proletíte, přestože jste podali oslnivý výkon.
Ačkoli představa ústní zkoušky obvykle není příjemná, opravdu se jí nebojte. Komisi tvoří z části lidé, které už znáte, a oni znají vás. Na maturitním večírku se celé té formální frašce zasmějete a týdny námahy společně spláchnete trochou alkoholu. Od té chvíle bude váš vztah možná navěky kamarádský.