2 fotky 
Zítra může získat Magnesii Literu. A byla by to jeho druhá. Kvalita jeho poslední knihy byla významně vyzdvižena už ve středu. Martin Ryšavý díky románu Vrač získal stipendium v rámci Ceny Rudolfa Medka. Hlavním oceněným je historik Václav Veber.
Nekončící sibiřská krajina vždy oslovovala umělce všeho druhu, Zdroj: commons.wikimedia.org
Tři roky starou Cenu Rudolfa Medka založil a uděluje Nadační fond angažovaných nestraníků. Fond vybírá a oceňuje badatele, spisovatele, nakladatele, filmové tvůrce, novináře, zkrátka kohokoli, jehož tvorba se dotýká česko-ruských vztahů ve 20. století a podpory rozvoje demokracie. Cena nese jméno českého básníka, prozaika a dramatika, který se za první světové války dostal jako legionář do Ruska. Později Medek napsal básnické sbírky jako Lví srdce, románový cyklus Anabaze nebo divadelní hru Plukovník Švec.
Rusko jako nekonečná studnice inspirace
Ruskem významně ovlivněna je i tvorba spisovatele a scenáristky Martina Ryšavého. Jeho nekončící monolog ruského vypravěče Vrač je nominován na Magnesii Literu, kniha Cesty na Sibiř Literu získala v roce 2009. A o Sibiři a Rusku pojednávají také jeho dokumentární filmy.
Samotnou Cenu pak 6. dubna převzal přední český znalec moderních ruských a sovětských dějin, letos osmdesátiletý historik Václav Veber. Působí na Univerzitě Hradec Králové a v Pardubicích, na Univerzitě Karlově spoluzakládal Seminář východoevropských dějin. Veber publikuje vlastní historická díla a propaguje díla dnes už zemřelého historika, publicisty a odborníka na moderní dějiny Ruska a SSSR Jana Slavíka.
