Papír, plátno nebo dřevo? Nebo ještě něco jiného? Výběr je v podstatě jen na vás, ale jistě vám ho usnadní možnost dozvědět se, co která varianta nabízí.
Malovat se dá na cokoliv Zdroj: sxc.hu
Podložka je předmět, na kterém má malba včetně podkladových vrstev ulpět. Může být buď pevná, jako je dřevo nebo hliník, nebo ohebná jako papír či plátno. Hlavní výhodou pevných tj. neohebných podložek je skutečnost, že u nich vrstva barvy není vystavena žádné větší námaze. Můžete se tak plně věnovat štětci a paletě namísto seismickému vlnění plátna a nemilému kroucení zvlhlé čtvrtky.
Na první pohled vychází pevná podložka z tohoto klání jako vítěz. Ale podle jistého moudra o mincích a jejích stranách, jsou i tady jistá úskalí. Například malba na přírodní dřevo vyžaduje pečlivý výběr, trpělivost a také jisté znalosti. Hliníková deska se stává dobrou podložkou až po složité úpravě povrchu.
Sololit to umí líp
Pokud tedy nehodláte konvertovat k lesnickému průmyslu nebo mezi kovoznalce, bude pro vás jistě snazší práce s lisovanými dřevěnými deskami. Patří k nejvyhledávanějším a nejstabilnějším z pevných malířských podložek, které známe.
Není dřevo jako dřevo Zdroj: sxc.hu
Nejsnadnější k dostání je právě sololit. V každých lepších výtvarných potřebách ho seženete již i s povrchovou úpravou a můžete začít malovat. Jedná se o tenkou dřevovláknitou desku, nápadně připomínající záda skříně. Je to levnější a tudíž také méně kvalitní malířský podklad. Pro začátek však naprosto dostačující.
Pěkně naměkko
Nejběžnější ohebnou podložkou je papír. Z praktického hlediska je také nejflexibilnější. K dostání je snadno a pokud se něco nepovede, stejně snadno lze sáhnout po jiném.
Většina druhů papíru po zakoupení nepotřebuje zvláštní povrchovou úpravu, vlastnosti vyplývají ze surovin použitých na jeho výrobu a způsobu zpracování. Výběr papíru ovlivňuje několik kritérií jako je savost, struktura a především gramáž. Lepší je vždy papír o vyšší gramáži: čím více, tím lépe. Tenčí druhy papíru je potřeba přilepit páskou k podložce.
Tady záleží na tom, zda se spokojíte s pouhým přichycením papíru lepenkou ke stolu (neodlepujte, dokud barva zcela nezaschne), nebo dopřejete svému výtvarnému umu trochu jinou úroveň.
Napínání papíru
Papír se obvykle napíná na mírně savý povrch, jako je dřevěné kreslící prkno, ale postačí jakákoliv hladká podložka, která je ze všech stran větší než papír.
1. Papír po obou stranách důkladně navlhčíme ponořením do studené vody. Necháme odkapat.
2. Mokrý papír necháme chvíli ležet mezi novinovým papírem a dvěma kreslícími prkny (dvěma jinými rovnými podložkami). Tím dosáhneme stejnoměrného provlhčení a papír zůstane rovný.
3. Papír vyjmeme, položíme na prkno a vytahujeme ho ze středu k okrajům tak, aby zůstal stále rovný. Přilepíme páskou podél všech čtyř stran a necháme sušit na teplém místě.
Dobře napnutý papír je pak vstřícnější ke štětci i barvě, nekroutí se a neutíká, kam nemá. A navíc vypadá profesionálně.
Druh použitého papíru může ovlivnit výsledek vašeho malování. Výběr je velmi individuální, záleží na vybrané technice a také na tom, co vám vyhovuje. Vyzkoušejte si tenký i silný, barevný i jemný, drsný či tzv. ruční papír, ale vyvarujte se lesklého papíru, protože mokrá barva po jeho povrchu stéká. Jistě brzy přijdete na to, který je pro vás nejlepší.
Další možností je pak malba na plátno, které slouží převážně pro olejové barvy. Obvykle to bývá kus lněné látky napnuté v dřevěném rámu, která je poté opatřena podkladovým nátěrem. Můžete ho koupit už hotové v obchodě, nebo zkusit metodu jaký si to uděláš, takový to máš, která je levnější, kvalitnější, ale časově i manuálně náročnější. Bude jí věnován jeden z příštích dílů tohoto seriálu.