Sinolog Josef Hejzlar zemřel 4. ledna v nemocnici na Karlově náměstí, bylo mu 84 let. Se svou ženou, Taj-ťün letos na podzim vyhráli Cenu knižního klubu za román Na řece, který napsali společně.
Vítězové, manželé Hejzlarovi, podepisují čerstvě vydanou a oceněnou knihu, Foto: Kateřina Ciborová, Topzine.cz
Josef Hejzlar se se svou ženou Taj-ťün seznámil před 60 lety v Pekingu na univerzitě. Filoložka, překladatelka a malířka z Číny a sinolog, historik umění, překladatel a publicista z Čech. Žili spolu už 55 let, společně napsali knihu Na řece.
Autoři vítězné knihy Ceny Knižního klubu
Historický román Na řece je další knihou, kterou nakladatelství Knižní klub vydalo díky jeho Literární ceně. Letos proběhl 16. ročník, v němž poprvé v historii vyhrála autorská dvojice – sympatický postarší manželský pár Taj-ťün a Josef Hejzlarovi. Historický román není jejich společnou prvotinou, předcházel jí Lexikon čínského mudrosloví.
Román s prvky autobiografie byl podle poroty nejlepší z 251 zaslaných rukopisů. A to paradoxně do soutěže vstoupil s nešťastným pořadovým číslem třináct. „Mnoho z knih, které porota četla, nebyly ani dobré. Tato byla vynikající,“ řekl o románu Na řece Jiří Seidl, jeden z porotců a místopředseda Svazu českých knihkupců a knihovníků. Tereza Brdečková, spisovatelka a další z porotců o knize řekla, že je pro zábavu i poučení. A Jaroslav Rudiš, který o knize taktéž rozhodoval, vychvaloval její skvělou atmosféru.
Literární cenu Knižního klubu už tradičně uvádí Tomáš Hanák, Foto: Kateřina Ciborová, Topzine.cz
Manželé Hejzlarovi kromě mnoha gratulací včera obdrželi také stotisícový šek a publikování svého díla. Literární cena je totiž výjimečná v tom, že oceňuje texty, které ještě nebyly vydány. V minulosti ji obdržel například David Jan Novotný nebo Hana Andronikova.
Na pultech českých knihkupectví se tak objevil román, jehož ústřední postavou je pětiletá dívka Skořicová. Ta se svou matkou a sestrami utíká po Dlouhé řece pryč z Číny, která je během 30. a 40. let okupována Japonskem.
Kultury se nestřetávají, ale poznávají a obohacují
Letos měla pětičlenná porota v čele s prozaikem Ivanem Binarem o mnoho těžší práci než v předchozích ročnících. Do nakladatelství dorazil totiž rekordní počet rukopisů, celkem 251. „Poprvé autoři mohli svá díla pověsit na web, proto přišlo abnormální množství rukopisů,“ vysvětlil Jindřich Jůzl, koordinátor Literární ceny a odpovědný redaktor knihy Na řece. Letošní ročník měl ještě jedno další poprvé – Hejzlarovi jsou nejstaršími vítězi v historii ceny.
„Hrozně mi tluče srdce, mám trému. Ale samozřejmě mám velkou radost. Za mě i za mého milovaného muže vám velice děkuji,“ řekla obstojně česky Taj-ťün Hejzlarová. Její manžel v děkovné řeči doplnil, že práce na knize představovala pro oba obrovské potěšení. A na závěr se zamyslel nad problémem střetu kultur: „Termín střet kultur je nesmysl. Kultury se potkají, pozdraví a pak hledají, co v nich je shodného nebo rozdílného. Neměli bychom se tolerovat, ale vzájemně se poznávat a obohacovat.“
Taj-ťün Hejzlarová (1932) vystudovala Pekingskou univerzitu a bohemistiku v Praze. Za práci na Česko-čínském slovníku obdržela Cenu Akademie věd. Překládala beletrii i odbornou literaturu, od roku 1989 v České republice vystavuje své obrazy a kaligrafie.
Josef Hejzlar (1927) studoval Akademii umění v Pekingu a Pekingskou univerzitu. Kromě průmyslového designu se zabýval asijským uměním, o kterém vydal několik knih v Čechách i zahraničí. Překládal čínskou poezii a za monografii Čchi Paj-š získal cenu nakladatelství Odeon.
