5 fotek 
!SPECIÁL! Host — tato přátelsky a přece pádně vyhlížející časopisecká značka se v průběhu desetiletí sice různě obměňuje (jednou byla oficiální tiskovinou spisovatelského svazu, jindy zase ilegálním samizdatem), pod její hlavičkou se střídají různá názorová a generační uskupení, ale jedno je jisté. Host je už navždy těsně spojen s moravskou metropolí Brnem.
Časopis Host se v průběhu let měnil i graficky, Zdroj: archiv nakladatelství Host
Jakés takés povědomí o Hostu má jistě každý kulturně vzdělaný člověk, někteří vzpomínají na šedesátá léta a slavnou éru Hosta do domu, jemuž tehdy šéfoval kníže moravských básníků Jan Skácel. Mimo odbornou obec však málokdo ví, že přerývaná historie tohoto periodika se datuje už k počátku 20. let, kdy se v Hostu scházely příspěvky osobností moravské Literární skupiny i pražského Devětsilu.
Píšící elita meziválečného období
Mezi jeho redaktory a přispěvateli byly nejvýznamnější osobnosti meziválečného literárního života — spisovatelé Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Jiří Wolker, František Halas, Václav Černý, Karel Teige, František Götz, Lev Blatný, Čestmír Jeřábek a další. Host tak představoval jeden z nejvýraznějších kulturních časopisů období první republiky, spojených se zlatými časy poezie, manifestů, avantgardy ale i doznívajícího expresionismu.
Tato první éra trvala do roku 1929, kdy se generace narozená na začátku století ve svých zájmech a životních poutích diferencuje a ztrácí samozřejmou potřebu společných programů a houfování.
Kvalita bez regionalismu
Souhrou náhod se v polovině padesátých letech v Brně zrodil, či byl spíše na pražském centru vyvzdorován, časopis, jehož název byl tentokrát dokonale wolkerovský — Host do domu. Po prvních bezbarvých, či spíše ideologiemi pošpiněných létech své existence, se v letech šedesátých stal Host platformou pro kvalitní literaturu i progresivní publicistiku. Jak bylo tehdy obvyklé, tištěné slovo bylo vším jiným, než jen pouhým nositelem informací, uměleckého vyjádření či oddechu. Brněnský měsíčník — už dávno ovšem nebyl literární obcí přijímán jako regionální časopis — se tak stal významným činitelem kulturně-politického tání u nás.
Na oslavě padesátin Jana Trefulky, Zdroj: archiv nakladatelství Host
Koho můžete vidět na unikátní fotografii, kterou nám poskytlo nakladatelství Host?
Na oslavě padesátin Jana Trefulky (sedící v popředí) se nakonec sešli jak redaktoři zaniklého Hosta do domu (Milan Uhde stojí druhý zleva), tak i Hosta samizdatového (Dušan Skála stojí jako třetí zprava). S rukama na kolenou je zachycen prozaik Jiří Kratochvil, který byl tehdy Skálovým důležitým rádcem a pomocníkem.
Na přípravě časopisu se podíleli především básníci Jan Skácel, Oldřich Mikulášek, literární kritik Oleg Sus, dále spisovatelé Ludvík Kundera, Jan Trefulka, Pavel Švanda, Milan Uhde nebo Antonín Přidal. V Hostu do domu publikovala prakticky celá literární elita tehdejší doby, ale i nadějní autoři, kteří na literární scénu právě vstupovali (někteří zanedlouho paradoxně v roli likvidátorů její svobodomyslné části). Časopis obohatil naše literární periodika řadou novátorských rubrik (dnes by se řeklo formátů) a představoval jeden z velmi řídkých případů u nás, kdy mimo centrum vznikl projekt, který nenesl žádné stopy regionalismu. Jednotlivá čísla jsou dodnes vyhledávaná čtenáři i sběrateli.
S nástupem normalizace, na jaře roku 1970, byl nad časopisem vynesen stejný ortel jako nad vším, co se v předešlých létech trochu svobodněji nadechlo. Byl úředně zastaven a redakce rozprášena. Z redaktorů Hosta do domu se přes noc stali občané třetí kategorie.
Čtvrtstoletí bez zastávky
Ano, už je to celé čtvrtstoletí. Dnešní revue Host se (znovu)zrodila v roce 1985, a od té doby vychází prakticky bez přerušení. Právě tehdy, na sklonku normalizace, byl z iniciativy signatáře Charty 77 Dušana Skály založen samizdatový kulturní sborník. Jelikož se tak stalo v Brně, bylo nasnadě, že sáhl po názvu, který zde už patřil k rodinnému stříbru. A jistě není třeba zvlášť zdůrazňovat, že za tuto aktivitu si mladý muž, který svojí obětavou prací reagoval na bezútěšnost reálného socialismu, brzy vysloužil zájem Státní bezpečnosti i noclehy ve vazební věznici.
„Když se Skácel doslechl, že chci dělat Hosta, tak se mu to moc nezamlouvalo. Jednou jsme se potkali ve vinárně, střetli jsme se a nebylo to příjemné. Byli jsme oba ironičtí a on se jistě také netěšil na případný zájem ze strany bezpečnosti. Jan Trefulka a Milan Uhde byli vůči tomu vstřícnější — dali mi pak oba do Hosta i několik příspěvků.“
(Dušan Skála o svých vydavatelských začátcích)
Vznikl sborník, který přes mnohá rizika spojená s jeho vydáváním a distribucí představoval vedle dalších samizdatových tiskovin, jakými byly například Vokno nebo Revolver Revue, ostrůvek svobodného šíření literatury a myšlení u nás. V rozmezí let 1985—1989 vyšlo pět obsáhlých čísel. I v nestandardních poměrech samizdatové práce na koleně byl nezvyklý jejich rozsah. Čísla měla dvě stě, ale i osm set stran.
V roce 1990 byl Host oficiálně zaregistrován jako časopis s dvouměsíční periodicitou a během několika let si vydobyl uznání ve spektru ostatních literárních periodik. Dušan Skála se vydal na podnikatelskou dráhu a podobu časopisu ponejvíce ovlivňoval tehdejší šéfredaktor, literární kritik Igor Fic, který Hosta řídil do roku 1995.
Pro literaturu a čtenáře
Časopis od poloviny 90. let postupně zvyšuje svou periodicitu. Od roku 1999 přichází k zájemcům o literaturu s podtitulem měsíčník pro literaturu a čtenáře a nastávají i jeho patrně nejstabilnější časy; pod vedením literárního vědce a publicisty Miroslava Balaštíka působí redakce už patnáct let jen s menšími personálními obměnami. Z časopisu sborníkového typu Host dospěl k otevřené čtenářské revue a stal se tak fakticky jediným literárním časopisem tohoto typu v České republice.
Pravidelně v něm publikují nejvýznamnější osobnosti české literatury a kultury, čtenáři zde najdou rozhovory, kritickou reflexi nejdůležitějších aktuálních knižních titulů, ukázky ze vznikající české prózy a poezie autorů všech generací, reportáže sledující důležité literární a kulturní fenomény současnosti i témata literárně-historická. Za zmínku stojí rubrika určená začínajícím a nezavedeným autorům a samozřejmě také závěrečný oddíl Světová literatura. Tento Host může být i Vaším Hostem. Seznamte se s ním třeba díky soutěži na stránkách magazínu Topzine.cz!
