3 fotky 
Před lety nastupovala na univerzitu pouhá šestina populačního ročníku, dnes je to 57 procent. Na gymnáziích dokonce nenajdete nikoho, kdo by si nepodal alespoň jednu přihlášku. Nikomu se pochopitelně nechce do práce, a tak se nabízí otázky: Proč se studenti na danou vysokou školu hlásí? Kdo ovlivňuje jejich rozhodování?
Studenti mají různá kritéria, studentská léta si ale rádi organizují sami, FOTO: Barbora Bednaříková, Topzine.cz
Ať se nám to líbí nebo ne, mnoho z nás je stále maminčinými mazánky. Z nejnovějšího průzkumu Vysoké školy obchodní v Praze z veletrhu pomaturitního a celoživotního vzdělávání Gaudeamus vzešlo zajímavé číslo. Více než 40 procent dotázaných studentů odpovědělo, že při výběru vysoké školy je nejvíce ovlivňují rodiče. Snaží se nám předat rady zkušených a nasměrovat nás, nebo si přes nás chtějí splnit své nerealizované sny?
Stále však zbývá více než 50 procent těch, kteří mají jen a jen svoji hlavu. Kdo má opravdu chuť studovat, a kdo chce mít jen status studenta a volí cestu nejmenšího odporu?
Hlavně abych někde studoval
Pokud možno co nejzazší termín pro podání přihlášky. Lehké nebo žádné přijímací zkoušky, tedy přijímání na základě průměru z vysvědčení. Nenáročné získání jakéhokoli titulu, který má v dnešní době skoro každý. Chci dělat jen to, co mě baví, jen to, co je nutné a nic navíc. Potřebuji se někam zašít. Argumenty, ze kterých by naše babičky rozhodně nebyly nadšené.
Co nás nejvíc ovlivňuje při podávání přihlášek na vysoké školy?
1. názor rodičů a jejich přání/doporučení
2. náročnost přijímacích zkoušek a studia (volíme cestu nejmenšího zla)
3. prestiž školy a studijních oborů
4. vybavení školy a přístup profesorů
5. vzdálenost od domova
Ale ne, takoví nejsou všichni. Většina z nás, letošních maturantů, má samozřejmě duchaplnější důvody, proč volí zrovna onu školu, a ne jinou.
Ušlechtilejší myšlenky? Vím, co chci!
Nejlépe jsou na tom ti, kteří prostě vědí, co chtějí dělat, a školu potřebují vystudovat, aby se mohli věnovat svému vysněnému povolání. Gratuluji, je to záviděníhodné. Většina z nás nemá přesný obraz o své budoucnosti, a tak nastupují na scénu klady a zápory jednotlivých univerzit. První dojem na dni otevřených dveří je rozhodující, studentům se líbí nové školy, vnitřní vybavenost moderní technikou, pohodlné sezení a mimo jiné i otevřený přístup profesorů. Zajímají se o formu studia, v naprosté většině se třeba lidem nelíbí celé studium vedené pod kódem, z čehož plyne, že i v dnešní době počítačů je důležitý osobní kontakt.
Chemie a přírodní vědy - to teď letí! Zdroj: sxc.hu
Netradiční obory a propojení teorie s praxí teď vyloženě letí. Chceme se naučit něco pořádnýho na dobrý škole. Neopomenutelné je také to, ve kterém městě se škola nachází a odkud je uchazeč.
Mnoho studentů láká vůně dálek, ať už v rámci republiky, nebo za jejími hranicemi. Někteří berou velkou vzdálenost od domova jako plus a cestu k osamostatnění, pro jiné je to ještě stále nepředstavitelné. Ne každého láká bydlení na koleji nebo ve společném bytě s jinými studenty, protože kdo by nám vařil, pral a žehlil?
Nabízejí zajímavé obory, bezvadné vybavení, nejvyšší standardy. Ano, řeč je o soukromých vysokých školách. Ale kdo z obyčejných studentů má na zaplacení deseti až padesáti tisíc za semestr? Bohužel ne každý z nás tvoří horních pět procent populace.
Pokud jde o otázku placení školného na nesoukromých školách, názory studentů se liší. S jeho placením rozhodně souhlasí 8 procent, rozhodně nesouhlasí 33 procent, pro odpovědi spíše ano a spíše ne se rozhodlo shodně 28 procent dotázaných.
