5 fotek 
Mikrofony, kamery, počítače a zamotané šňůry po zemi. Tak vypadá televizní studio, kde jsem v rámci Letní žurnalistické školy (LŽŠ) Karla Havlíčka Borovského (kde jinde než v Havlíčkově Brodě) strávila jeden srpnový týden. Týden, který budu dospávat ještě hodně dlouho, ale který mi dal tolik, že na to hned tak nezapomenu.
Studenti Letní žurnalistické školy v akci, Zdroj: archiv LŽŠ
Kdysi na podzim 2009, Praha, Krásný Ztráty:
„Pojeď v létě na LŽŠ!“ vybafla na mě nad hrnkem (teď už málem rozlitého) kafe spolužačka.
„Na LŽ. Cože?!“ reaguju nechápavě. Zatím.
Únor 2010, přesné místo a situace zapomenuty:
„Už ses přihlásila na LŽŠ“?
A sakra, je to tady znova.
„Na LŽ co – Áha, na tu žurnalistickou školu… no musím říct, že ještě ne,“ přiznávám opatrně.
„Tak dělej!“
Rozkaz zněl jasně, a tak jsem dělala. Projekt Letní žurnalistické školy umožňuje všem mladým zájemcům o novinařinu vyzkoušet si něco z tohoto řemesla v praxi. Na výběr jsou čtyři specializované skupiny – tisk, web, rádio, PR a televize. Já, s obrázkem božského Michala Kubala v hlavě, jsem si zvolila právě poslední možnost. Nelitovala jsem.
V televizním studiu na LŽŠ
Neděle 15. 8. 2010, ve vlaku směrem na Havlíčkův Brod:
Pospávám v monotónním rytmu pražců. Z klimbání mě vytrhává nevinná otázka mé kamarádky, ve sladkém polospánku dosahující ještě šílenějšího rozměru: „A to víte, že se vstává v osm?“
Neděle, 15. 8., Havlíčkův Brod, úvodní setkání všech účastníků:
Nevstává se v osm, ale v sedm…
Pondělí, 16. 8., Havlíčkův Brod, televizní studio LŽŠ:
Práce naplno začíná. Náš lektor Ondra nám nejdřív vysvětluje, jak se zachází s kamerou a mikrofonem. Potom nás vysílá do terénu natočit několik záběrů a hned nato se pouštíme do havlíčkobrodských ulic získat pár duchaplných (anebo taky ne) odpovědí od ještě rozespalých Broďáků (pozn. pojmy jako spánek, spát, únava, unavený, vstávat apod. se tu staly ústředním tématem). Se svým drahým kolegou Petrem se docela rychle otrkáváme. Nenapadá nás sice nic lepšího, než natočit dětské hřiště bez dětí, ale Havlíčkobrodské už s dravostí bulvárních reportérů pronásledujeme po celém náměstí.
Marek Baláž dává cenné rady mladým adeptům televizní žurnalistiky
Úterý, 17. 8.:
Konec srandy. Začínáme natáčet reportáž (s reálnými lidmi, s mikrofonem v ruce, s mým hlasem na kameře!!! :-O), která bude výsledkem naší celotýdenní práce. Téma zní: Rekonstrukce bývalého kina. Teď z něj bude svatostánek kulturního vyžití v Brodě. Aspoň takový je záměr.
Středa, 18. 8.:
Tak. Za námi je jak rozhovor s obávanou mluvčí společnosti pronajímající si kino, paní S. aka Psím čumákem (nakonec byla moc milá), tak s fundovaným historikem (jaké překvapení, že jsme měli tu čest s chlapíkem kolem třiceti) i s panem radním, který byl nervóznější než my při prvním interview. Máme všechny potřebné záběry (tedy momentálně to tak vypadá), začínáme stříhat. Pomáhá nám jak Ondra, tak Marek Baláž z televize Markíza. Zkušenosti k nezaplacení.
Čtvrtek, 19. 8.:
Zjišťujeme, že rozhovor s radním proběhl s vypnutým mikrofonem. I to se stává. „Takže znova, děcka.“
Odpoledne natáčíme stand-upy. Pokud někdo neví, jedná se o záběr na reportéra s mikrofonem v ruce, kterýžto dává k dobru své úvodní/prostřední/závěrečné pindy.
Nakonec ještě děláme chybějící dotáčky. Zítra dokončíme, co je potřeba, nahrajeme k obrazovému materiálu své komentáře a naše první reportáž bude na světě. Hurá!
Andrea Němcova sklidila na LŽŠ velký ohlas
Pátek, 20. 8.:
Zapomínám na jeden důležitý aspekt. Hospody. Kalby, pařby i karaoke. Pamatujete si ještě, že na LŽŠ se nespí? Můžeme si za to sami, před třetí hodinou ranní se průměrný účastník do postele nedostane. A to prosím každý den – bez výjimky. Trpí tím hlavně odpolední a večerní přednášky s více či méně zajímavými hosty.
Jen pro ilustraci: Kateřina Kašparová si přinesla psa a lidový názor na TV Nova, Martin Krafl komické historky z Českého centra v Berlíně, americký profesor William Densmore novou vizi budoucnosti digitálních médií, Andrea Němcová zajímavosti ze zákulisí Střepin a Pavel Kohout uspokojivé odpovědi na všetečné otázky i úžasný přednes svého fejetonu.
Sobota, 21. 8.:
Intenzivní týden se chýlí ke konci. Poslední konference, poslední rozhovory, poslední party. Zítra nás čeká závěrečné vyhodnocení našich výtvorů, raut a hasta la vista Havlíčkovu Brodu.
Nechci být sentimentální, nechci jenom pět chválu a už vůbec nechci protežovat televizní skupinu (i když si osobně myslím, že její náplň patřila k těm nejzajímavějším). Jenže on to skutečně byl skvělý zážitek a já budu oslavné ódy šířit hrdě dál všem těm, kteří se příští rok budou ptát: „LŽ. Cože?“
… z Letní žurnalistické školy, Tereza Janíková, Havlíčkův Brod
