Začínat vyprávění o této kapele obligátním zařazením do žánru by bylo vysloveně směšné. La Dispute nejsou intelektuální post-hardcore, ani renesance screama, ani jiná emo alternativa. La Dispute jsou něco víc.
Zdroj: presskit kapely
Za tvorbou třetího studiového alba se kluci vybrali do chatky v Upper Peninsula, státu Michigan, pobyt v níž popsali v přiložené 48-stránkové knize, Yesterday’s Home. Jak je u jejich alb zvykem, Rooms Of The House je artwork každým slovem i notou.
Pokud vás něco při poslechu La Dispute nadobro pohltí, nebo naopak instantně znechutí, je to rozhodně frontman Jordan Dreyen a jeho nadstandardně objemné texty temperamentní poetiky, naříkavý šepot prokládaný naléhavým křikem, výpovědi bolesti, strachu a ztráty.
Kapela doslova dospěla do stádia ucelené tvorby, kdy podklad melodický více než kdykoliv předtím, perfektně podtrhuje sentimentálního Jordana ve vyprávění o partnerském kolapsu kombinujíc fiktivní charaktery s jeho zážitky a reálnými místy či událostmi.
Jordan na albu přivedl své popisné metody a práci s dynamikou a silou vokálu k dokonalosti. Jeho koncept centralizovaného environmentu posluchače převeze autem ulicemi malého amerického městečka v době vánočních svátků, oscilujíc mezi bouří a prázdnotou a předestře mu prostor pokojů, v jejichž manželství zažívá svůj konec.
Dveře do domu otevírá skladba Hudsonville , MI 1956, jeden ze tří kousků historické fikce, jejíž bodavé kytary a agresivní mluvené slovo roztočí emoční hurikán na cestě k přijetí strachu z neznáma ve First Reactions After Falling Through The Ice.
Následující odrecitovaná Woman (in Mirror) s referencemi Radiohead a Modest Mouse mě okamžitě vrátila k časem debutového alba a otvírá trojici minimalistických balad, představující vrchol alba, v nichž se Dreyenov hlas očistil od veškeré agrese a nenásilně sa plíží po boku hypnotické kytary.
První vypuštěné video umocňuje apatické slohy rozchodové For Mayor In Splitsville a její výjimečně konvenční struktura brutálního diktátu vracejících se vzpomínek. Postupně se Jordan tvorbu sžívá s fiktivními charaktery a v Stay Happy There odkazuje na ostatní skladby alba, které (až nevhodně) brzy končí seznamem Objects In Space, opisujícím sdílené předměty dvojice lidí v podání člověka, který žije výlučně sám.
Posluchač hladce prochází mezi skladbami absorbujíc cele spektrum pocitů od intenzivního strachu po absolutní emoční vyčerpání z fiktivní perspektivy Jordanova pera. Tok alba dává bez jediné prvoplánové písně po každém vyslechnutí větší smysl a také pocítit autorovy rafinované intence.
Verdikt:
La Dispute opět dokázali přijít s něčím novým a výjimečným. Dosud nejkratší album nabízí energický storytelling v úzkém spojení s charaktery, čemu ale partička z Michiganu mohla dopřát větší prostor u skladeb přesahujících pět minut. Marně jsem hledal trpkou melancholii Andrie nebo vykatalizované drama podobné King Parku, přesto pro mne není Rooms of the House krokem vedle.
Hodnocení: 90 %