5 fotek 
!Exkluzivně pro Topzine.cz!Jedna z nejúspěšnějších českých kapel, alespoň co se týče anglicky zpívaného textu, je Support Lesbiens. Ti, kteří se nedostali na letní festivaly o nich ale možná již dlouho neslyšeli. Kryštof Michal, mimochodem ohromně chytrý člověk, zpěvák a frontman kapely, se rozpovídal nejen o nové desce.
Kryštof Michal, zpěvák a frontman kapely Support Lesbiens, Foto: Tomáš Lénárd, Topzine.cz
Koukal jsem kdy hrajete, máte tam nějaké festivaly?
Já vůbec nevím (smích). Ne, tak určitě tam už začínají festivaly narůstat, ale my teď budeme zavřený tak tři měsíce ve studiu, takže tam máme prázdno a soustředíme se především zatím na to.
Kdy se tedy dočkáme nového alba?
V podstatě hned po prázdninách, začátkem září, tak nějak. Teď jsme zrovna ve stádiu dělání pecek (smích). Každopádně jsme se rozhodli pro vydání desky v docela špatným čase, protože kytarová hudba hraje dnes spíše zanďoura, než předňoura, ale kvůli tomu rozhodně nezačneme dělat něco nového. Možná to trochu ovlivní zvukovou stránku, třeba bude více samplů, nebo tak něco. Navíc jsem na svých stránkách udělali soutěž pro fanoušky. Můžou pomoci s názvem alba, singlu nebo i textem písničky. Než ale vyjde, budou hotové dva singly.
Takže je uslyšíme v rádiích ještě před deskou?
S rádiem je to taky takové všelijaké. My s tím měli zpočátku problémy, kdy jsme jim vlastně diktovali, co mají hrát. Pak jsme ale ustoupili a tím nastal ten zlom. Ptali jsme se, jestli je na desce něco, co se jim líbí a budou to hrát. A oni začali. Od nás to byl takový morální ústupek, ale možná, že to bylo spíše nějaké životní poznání. Fakt je, že je to jako přijít k soukromníkovi do krámu a říct mu, že bude prodávat tohle, protože je to dobrý. Ale takovýhle nadšení jsme ve dvaceti samozřejmě měli.
Jaký je rozdíl pro tebe zpívat česky a anglicky?
Těžko budu definovat velikost toho rozdílu, ale jiný to určitě je. Já se nepovažoval za zpěváka, když jsme začínali a nikdy jsem žádnou pěveckou zkušenost neměl. Já jsem byl DJem, takže jsem si jen prozpěvoval v těch kukaních, hrálo se hodně anglických songů. Na základě toho mě pak oslovili, takže sem pak dělal jen to, co bylo pro mne přirozený, když mi kluci dali mikrofon.
Jaká deska dostala podle tebe Supporty nejvýše? Podle mě Tune Da Radio.
Ono je to složitý, na každou desku je pohlíženo v nějakém kontextu. Ale Tune Da Radio byla bezesporu povedená deska, která vyšla ve správnou chvíli, protože se očekávalo, že se to album povede. Je to složitý, ale já třeba nepovažuji jednu desku lepší než druhou, spíše řeším samotný písničky, který se mi líbí.
Která je oblíbená?
(smích) Tak písniček co by se mi nelíbilo je málo, protože na ty alba dáváme jen to, na čem se všichni shodneme. Jinde to bývá demokratickým způsobem, ale když někoho přehlasujeme 3 ku 2, tak je to hodně ošemetný, protože ty dva pak budou tu písničku muset taky hrát. U nás to prostě není demokraticky, ale musíme se všichni shodnout.
Neplánujete třeba něco obdobného, jako singl s nějakým raperem, nebo po vzoru jiných například vystoupení v Opeře?
Právě, že to dělají všichni, takže ne. Já to ocením, když je to dobrý, ale spousta věcí mi z toho připadá jako předběžná marketingová kalkulace.
Pamatuji si rozhovor v jednom již neexistujícím hudebním pořadu, kdy jste říkali, že klip na písničku Tune Da Radio vám udělal nějaký kluk, který se vám ozval, jak to tehdy bylo?
No, ten kluk byl z Liberce, Pavel Sadílek. Napsal nám, asi se potřeboval nějak odpíchnout, že začal dělat videoklip a poslal nám asi 40 vteřinový fragment, který byl už nasazený na hudbu. A bylo to právě na úvodní skladbu alba Tune Da Radio. Ono se to bohužel moc nehrálo, protože ta písnička nebyla nikdy singlem. A na svojí dobu to byl super klip.
Koho napadlo vzít kudlanky do klipu She´s So Complicated?
To jsem vymyslel já a taky jsem to režíroval. Tam byl dost problém sehnat ten materiál. Už jsem vyjednával se zoologama, že potřebujeme páreček kudlanek a už jsem řešil i to, jak to nastane přirozeně. Ale nakonec to nenastalo, protože to je na dlouho, ono to trvá hrozně dlouho, ale pak je to v mžiku hotový.
Když jsme u těch klipů, kdo je tím tanečníkem v Let´s Dance?
To je náš dlouhodobý kamarád a spolužák Lukáš Bayer, Unikátní Frajer Hugo Bayer je jeho přezdívka. Mimochodem při vánočních koncertech v Lucerně nám předskakoval se svou kapelou.
Kolik lidí se vám hlásilo na konkurz bubeníka?
Když už bylo 76 lidí přihlášených, tak jsme to zastavili. Tři dny jsme s nimi byli zavření, pětadvacet bubeníků na den, hlavu jsme měli jak pátrací balón. Dokonce se nám přihlásily i tři holky, které tedy fakt uměly a navíc to byly hezký holky, takže jsme je nemohli vzít (smích). My nemůžeme vzít třiadvacetiletou krásnou holku, to by byl průser, to bysme asi nezvládli jako. Možná. Těžko říct. Ale to si nemůžeme dovolit. No, pak jsme udělali nějakou selekci, zbylo jich sedm a s nimi jsme udělali finálové kolečko. Taky jsme se shodli, že bychom spoustu z těch bubeníků i doporučili.
Máte raději komornější koncertní prostředí, nebo něco většího?
Nám se hraje dobře když máme dobrý zvuk na pódiu. Nevím, jak to bude vnímat čtenář, ale zvukařina je umění. My ale potřebujeme také vnímat dobře zvuk na pódiu. A není to jednoduché. Já když přijdu na koncert, tak na muzikantech poznám, jestli se jim dobře hraje. Jestli hrají spolu, nebo jestli se musí honit.
Co si myslíš o fenoménu Nightwork? Klidně mimo záznam.
Ani ne, já to klidně řeknu. Za prvé: Já kluky všechny znám. Za druhé: Jsem členem Akademie Populární Hudby. Takže když jsem viděl nominace, tak jsem svěsil hlavu do dlaní a řekl jsem si proč. Jako mají dvě super úspěšný písničky, mediálně využitelný známý ksichty, jak málo stačí, aby se stal člověk úspěšný. Hudebně ten projekt podle mne stojí za prd. Jsou to dobrý muzikanti, ale to, co mají, vyšlo úplně nulově z muzikantskýho hlediska. Nemá to žádný zásadní styl, nepůsobí to osobitě. Ale jsou to šikovní kluci a mají šikovnýho zpěváka, o tom není sporu.
