Křižovatka zvaná Balkán

Co si představit pod pojmem Balkán? Neutuchající ozbrojený konflikt, řeknou mnozí. Nic bližšího si ovšem většina z nich nevybaví. Srbsko? Kosovo? Bosna a Hercegovina? Snad jen o Chorvatsku by Češi prohodili více než jen pár slov. Osvětu o balkánských končinách proto nabízí Martin Ježek, autor reportážního cestopisu Křižovatka zvaná Balkán, která právě vyšla v nakladatelství Mladá fronta.

Obálka Křižovatka zvaná Balkán, Zdroj: Mladá fronta, a.s.

Působivá obálka propůjčuje knize atraktivní vzhled a dává předznamenat, že čtenáře na následujících 269 stranách čeká poutavé vyprávění o zemích balkánského poloostrova. Nutno dodat, že pro opravdový zážitek ze čtení je třeba mít minimálně základní povědomí o balkánské historii. Autor automaticky předpokládá alespoň obecnou znalost balkánské situace, která zejména v devadesátých letech hýbala médii i celým světem. Kdo o zemích Balkánu nemá ani špetku informací, případně si je během četby nedohledá, může se ve vyprávění hůře orientovat.

To ovšem neznamená, že Martin Ježek používá nesrozumitelný jazyk a myšlenkové skoky. Jen se klíčovým událostem tamní historie nevěnuje natolik podrobně, jak by čtenář mohl očekávat. Ostatně přiznejme si, tyto znalosti by měly patřit do všeobecného rozhledu každého z nás. Kdo chce knize porozumět, porozumí jí i bez delšího studia.

Křižovatka zvaná Balkán vyvrací mýty

Nelze si nepovšimnout, že cestopis vychází jen několik málo týdnů před patnáctým výročím genocidy v bosenském městě Srebrenica a před nedožitými 154. narozeninami geniálního srbského vynálezce Nikoly Tesly. Může to být záměr i nemusí, každopádně se tak kniha stává výborným doplňkem aktuálního dění i varovným upozorněním na prožité hrůzy obyvatel bývalé Jugoslávie.

Kniha je velmi zajímavým průzorem do světa, kde ještě před pár lety zuřil jeden konflikt za druhým a kde umíraly tisíce lidí. Možná i proto v lidech dodnes přetrvává pocit, že je Balkán něco zapovězeného a nebezpečného, přestože to už drahnou dobu není pravda. Byť se ještě i dnes v oblasti Sarajeva najdou minová pole. Autor se snaží zbavit čtenáře zažitých předsudků a ukazuje tu lepší část Balkánu. Zasvěceně vypráví o levandulových pláních v Chorvatsku, o kouzlu největšího pravoslavného chrámu na světě, nebo o skadarských kaprech.

I Srbsko má svého Rockyho Balbou

Současně umožňuje prostřednictvím vlastních zkušeností nahlédnout do historických mezníků, kdy se například Kosovo násilně odtrhávalo od Srbska, nebo když bylo vyhlášeno referendum o oddělení Srbska a Černé Hory. Sám reportér tvrdí, že Balkán je příjemně složitý. „Historie se tu v posledních letech neuvěřitelně zhušťuje. Co se v jiných zemích děje desítky let, tady musí lidé stihnout vstřebat během pár měsíců“.

Martin Ježek v neposlední řadě prozrazuje, jak se balkánské země vyrovnávají s katastrofální nezaměstnaností a jaký mají jejich obyvatelé vztah k penězům; vysvětlí, proč byla v Srbsku odhalena socha filmové postavy Rockyho Balboy, kde se v Makedonii vzala křížová mešita, i co si Srbové myslí o Češích.

Slobodan Milošević škodí i po smrti

Reportážní cestopis je úžasnou sběrnicí autentických informací o zemích, které českých očím (bohužel) nejsou moc známé. Srbsko, Černou Horu nebo Bosnu a Hercegovinu zná průměrný Čech většinou jen z televizních novin a to se ještě z velké části dovídá jen o válečných zločincích Radovanu Karadžićovi, Slobodanu Miloševićovi nebo Ratku Mladićovi. Balkánské země jsou však i živoucí přírodní pokladnicí a velmi zajímavou studnicí lidských příběhů a balkánského naturelu. Škoda, že poutavé vyprávění nedoprovází více fotografií, díky nimž by si čtenář udělal mnohem realističtější obrázek o Balkánu jako takovém. Na druhou stranu být odkázán jen na vlastní fantazii také nemusí být na škodu.