Compagnia due předvedli v rámci projektu Švýcarské jaro skvělou vizuální komickou show. Do pražského divadla Alfred ve dvoře vyrazili ze své domoviny v italské části Švýcarska. Čeští diváci byli z jejich výkonu nadšení.
Foto: Jana Kumherová, TOPZINE.cz
Komickou dvojici Compagnia due tvoří Andreas Manz a Bernard Stockli. Ze švýcarské domoviny přijeli do pražského divadla Alfred ve dvoře představit svoji show. Přivedl je sem multižánrový festival Švýcarské jaro, které pořádá švýcarské velvyslanectví v Praze.
Nevadí, když budu nahrávat?
Andreas: Vůbec ne. Haló, zkouška. Raz, dva, tři, zkouška!
Vlastně jsem ten diktafon zapnula až teď. Jak se vám líbí v Praze?
Andreas: Já miluju Prahu! Je to asi popáté, co jsme přijeli.
Bernard: A neříkáme to jenom proto, že jsme teď tady. To centrum tolik rád nemám, to je velmi turistické, ale kolem je to moc hezké. Skvělí lidé.
Bernarde, vy občas prohodíte nějaké slovo česky. Učil jste se kvůli návštěvě?
Bernard: Měl jsem českou přítelkyni. Kdysi dávno.
Andreas: Taky jsi tu bydlel.
Bernard: Jo, bydlel jsem na Vyšehradě. Asi sedm let, ale pořád jsem přejížděl z Prahy do Švýcarska.
Jak dlouho pracujete spolu?
Andreas: Patnáct let. V září můžeme slavit narozeniny naší společnosti. Jo! Původně jsme tedy byli tři, ale teď jezdíme sami dva.
Co se stalo s tím třetím?
Andreas: Je mrtvý. (odmlčí se) Ne, to byl vtip! Byl s námi jen na jeden kousek a potom se odpojil. Má svoje vlastní projekty, dělá v cirkusu a tak.
Nechybí vám?
Bernard: My se s ním občas vidíme.
Andreas: Chcete vidět jeho fotku? Ne, opravdu nám nechybí. Je malý a tlustý. Je to Kanaďan!
Bernard: Má spousty chlupů na zádech.
Andreas Manz a Bernard Stockli spolu vystupují téměř patnáct let. Manz se svému řemeslu věnuje pětadvacet let, předtím pracoval jako mechanik. Stockli byl akcionář, s klaunovstvím začal před dvaceti lety. Pocházejí ze Švýcarska, kde působí jako Compagnia due.
Můžu mu poslat záznam tohohle rozhovoru?
Bernard: Ne! Rozhodně ne!
Pořád z vás vyzařuje takové nadšení, stane se vám vůbec někdy, že máte špatnou náladu?
Andreas: Samozřejmě že ano. Ale ostatní to nesmí poznat. Na jevišti tohle vůbec neexistuje.
Co vaše ostatní show, jsou hodně podobné jako tato?
Andreas: Ne! Ty jsou vtipné.
Aha.
Andreas: Tahle byla dramatická! Byla to tragédie. Ne, vážně. Ty show jsou pro všechny – děti, dospělé, doktory, vězně.
Vystupujete někdy na oslavách?
Andreas: To děláme často. Většinou ale nehrajeme celé představení, vybíráme části.
Někdy i improvizujete, nebo máte vystoupení předem nalinkované?
Bernard: Nejsme schopni hrát to znovu stejně, takže samozřejmě.
Andreas: Nebo se něco stane a musíte improvizovat.
Dnes se něco takového stalo?
Bernard: Ano, ty krabice mají normálně jít rovnou nahoru, a tady se to pokazilo.
Andreas: To se mi líbilo!
Bernard: Chvíli trvalo, než se to spravilo.
Máte režiséra pro svoje vystoupení?
Andreas: Scénáře si píšeme sami, ale ano, teď jsme poprvé měli režiséra.
Vnímali jste velký rozdíl, když vás najednou někdo řídil?
Bernard: Ano, je to velká pomoc, když máte někoho zvenčí, kdo na to dohlíží. A taky jen co přišel režisér, tak z něj se hned stal ďábel a ze mě anděl.
Andreas: Já chtěl být anděl, já chtěl být anděl!
Je to tak i v civilu?
Andreas: Ano, to je pravda, já jsem ďábel.
Bernard: Jo, rozhodně.
Rozhodli jste to tak vy, nebo režisér?
Bernard: Bylo to prostě tak, osud nás k tomu hnal.
Andreas: To není pravda. Jeden den jsem byl nemocný a mezitím to rozhodli takhle.
Bernard: Na něj jsou ta křídla moc malá.
Andreas: A na něj je ten ocas dlouhý.
Stane se někdy, že se s režisérem neshodnete?
Bernard: Ano, někdy.
Andreas: Třeba když chtěl, abychom to celé hráli nazí! Nesouhlasili jsme! Ne, vážně, to my jsme chtěli hrát nazí, a jemu se to nelíbilo.
Bernard: Vždycky je tam nějaký konflikt, mezi námi a režisérem.
Doteď jste si tedy režírovali sami, proběhl mezi vámi někdy nějaký konflikt?
Bernard: Ano.
Andreas: Ne, ne, ne!
Bernard: Tak ne.
Máte nějaké plány do budoucna?
Bernard: Do budoucna? Ano.
Andreas: Zítra se v naší show vzájemně zabijeme.
V normálním životě si pořád ze všeho děláte legraci?
Bernard: Ne, já jsem velmi vážný.
Andreas: Věřte mu, je vážný, věřte mu!
Nevím, jestli mám.
Andreas: To je vždycky ten problém.
Čemu se věnujete ve volném čase?
Bernard: Já zahradničím. Baví mě to, ale je to jen koníček.
Andreas: Já plavu.
Bernard: Je to skvělý plavec!
Andreas: Jo, dělám pět mil za hodinu.
Měli jste vždycky v plánu stát se klauny?
Andreas: Ne, já jsem mechanik a on je akcionář. Víte, co dělá s financemi: „Tady prodávám za milion, tady kupuju za dva.“. Potom to nějak přišlo.
A jste spokojení s tím, jak to dopadlo?
Andreas: Podívejte se na nás a můžete si odpovědět.
Compagnia due, Alfred ve dvoře (v rámci festivalu Švýcarské jaro), hrají: Andreas Manz a Bernard Stockli
Hodnocení: 80 %
