Komenský byl nenapodobitelným pedagogem s duší básníka

Těžko pohledat studenta, který by neznal jméno Jana Amose Komenského. Biskup jednoty bratrské, pedagog, historik, filozof. To jsou přízviska, kterými můžeme směle označit významného myslitele české barokní literatury. I když emigroval, podařilo se mu pozvednout naše písemnictví na evropskou úroveň. Připomeňme si jen současný projekt Orbis Pictus aneb…, který byl pojmenován právě po jednom z jeho děl.

Jan Amos Komenský myslitel a spisovatel, Zdroj: wikimedia.org

Je paradoxní, že jeden z nejznámějších českých myslitelů vyrůstal docela opuštěně. Už v útlém věku mu zemřeli oba rodiče, nedočkal se ani péče příbuzných. V šestnácti letech pocítil touhu po vzdělání, a tak se začal učit latinsky. Byl odhodlán stát se knězem a vstoupit do jednoty bratrské, k tomu se ale potřeboval vzdělat. Odjel proto studovat do Herbornu a Heidelberku. Po dokončení studií cestoval, navštívil Holandsko, Anglii, nakonec se z Heidelberku vrátil pěšky do Prahy.

Při svých cestách poznal různé kraje a lidi, získal přehled o tamějších tradicích. Tyto zkušenosti ho vnitřně obohatily. Když se potom vrátil zpět do Prahy, určil jeho další osudy Karel ze Žerotína, jenž ho stanovil učitelem v Přerově. Po krátkém působení zde byl však povolán do města Fulnek jako kazatel a dozorce na školách. V roli učitele prožíval Komenský nejkrásnější léta života, ovšem až do doby, kdy jej zasáhly následky bitvy u Bílé hory.

Životní tragédie mladého autora

Roku 1621 vtrhlo do Fulneku španělské vojsko na pomoc císaři Ferdinandovi II., aby potlačilo povstalecké české stavy. To se projevilo tak, že vojáci vyloupili a vypálili celé město. Komenský nesl tento vpád velice těžce, hlavně proto, že přišel o všechny svoje knihy a rukopisy, v nichž měl spisy o výchově mládeže. O rok později byl navíc přinucen opustit církev, protože bratrským kněžím nebyla nadále dopřávána náboženská svoboda.

Jediný, komu svoboda zbyla, byl Karel ze Žerotína, a tak se k němu bratři z celé země (včetně Komenského) sjížděli a uschovávali se u něho na statcích. Aby toho nebylo málo, právě v této době ztratil náš náboženský myslitel svou manželku a dvě děti, kteří zemřeli na epidemii. Tyto krušné časy překonal Komenský jen silnou vírou v Boha, ulevoval si psaním básní, zaobíral se filozofickými myšlenkami. Není divu, že jej omrzel život a proto ve všem viděl jen bídu a marnost. V tomto duševním stavu napsal Hlubinu bezpečnosti, která se měla stát jakýmsi předzpěvem Labyrintu.

Projekt Orbis pictus aneb… je mezinárodní projekt putovních výstav a doprovodných akcí. Základem projektu jsou interaktivní expozice Brána do světa tvořivé lidské fantazie, Labyrint světla a Leporelohra inspirované dílem humanistického myslitele J. A. Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Výstavy jsou připravovány dle umělecké koncepce Petra Nikla ve spolupráci s českými a zahraničními umělci. Jejich scénář vychází ze zkušeností nabytých při interaktivních výstavách Hnízda her – Galerie Rudolfinum 2000 a Zahrada fantazie a hudby – česká expozice na EXPO 2005 v japonském Aichi.

Brzy poté napsal legendární dílo českého písemnictví, kterým se stal Labyrint světa a ráj srdce, což byl rozsáhlý alegoricko-didaktický titul, který je i dnes důležitý k pochopení Komenského osobního i uměleckého vývoje. V díle posuzuje autor stav společnosti, je také věrných obrazem zřízení, řádů a způsobů v 17. století. Skladba končí poněkud pasivně, za což byl ostatně Komenský kritizován. Labyrint napsal roku 1623, ale vydán byl až roku 1631, nejspíše v polském Lešně.

Literárně plodná léta v exilu

Dalším přelomem Komenského tvorby se stala jeho emigrace do zahraničí po boku druhé manželky, která jej doprovázela na dvacet let. Zde napsal většinu svých vědecky významných a didaktických děl, které mu vydobyly přezdívku „učitele národů“. Většinu svého exulantského života strávil v polském Lešně, které se mu stalo druhým domovem. Učil na gymnáziu, cestoval, téměř šest let bydlel ve Švédsku, kde se pokoušel zmodernizovat školství.

Lešno

Roku 1632 dopsal Didaktiku, česky psanou ideu o jednotné školské soustavě. Kniha se stala konceptem pro latinskou Velkou didaktiku, což je vůbec nejproslulejší dílo Komenského. V něm byl položen základ pedagogiky jako vědy. Je sice pravda, že se inspiroval u některých svých předchůdců i současníků, proto nejsou Komenského myšlenky úplně původní, ale jedná se o první systematické dílo o výchově a vzdělání se snahou vytvořit z pedagogiky vědeckou soustavu. Kniha byla přeložena do všech evropských jazyků a stala se přelomovým titulem v celosvětové didaktice.

Mezi další díla této doby patří Informatorium školy mateřské, kde se autor obrací k matkám a chůvám, aby je upozornil na nenahraditelnost výchovy dítěte předškolního věku. I tato kniha byla ve své oblasti průkopnickým počinem. Ani učebnice latiny Dveře jazyků otevřené nebyla výjimkou. Byla vskutku revoluční, protože existovala v různých jazykových variantách (například v latinsko-české, latinsko-polské a podobně), což bylo do té doby naprosto neslýchané. Obsahově se zaobírala vznikem světa, přírodou a lidským tělem, ale i náboženstvím, uměním…

Myšlenka věčného míru v světě našem

Dokonce ani v poslední životní etapě nezažíval Komenský pocity štěstí – druhá manželka mu zemřela a dlouho očekávaný návrat do vlasti se nemohl uskutečnit. Roku 1656 bylo vypáleno Lešno při polsko-švédském konfliktu, což zapříčinilo vyhoření bratrského archivu a veškerého majetku Komenského. Velkou tragédií mu bylo shoření českého slovníku Poklad jazyka českého. Nato se odebral do Amsterodamu, kde strávil zbytek svého života.

Myšlenkou věčného míru přeběhl filozof svou dobu o několik staletí

Plodné bylo toto období ale z hlediska vydavatelského. Kšaft umírající matky jednoty bratrské byl jinotajný spis (s utajeným významem) o očekávaném zániku jednoty. Matka, která zde jednotu představuje, promlouvá před svou smrtí  ke svým dětem a ukazuje jim své duševní bohatství. Kniha měla utěšit a zároveň povzbudit církev. Převratným dílem se stal Svět v obrazech (známý také jako Orbis Pictus), kde Komenský přišel s obrazovým doprovodem v textu. Obsahově šlo o učebnici latiny, která byla zkrácenou verzí knihy Dveře jazyků otevřené.

Komenský se zaobíral také myšlenkami pansofie. Dle něho by měla zajistit společnou výchovu lidí podle jednotných názorů a zásad. Věřil, že s pomocí pansofie může převychovat celé lidské pokolení. Tak by bylo dosaženo jednoty ve vědění, ale i ve víře. A samozřejmě, pokud uvážíme existenci náboženských sporů mezi národy, měla by pansofie zajistit věčný mír. O těchto věcech polemizoval ve svém spisu Předchůdce vševědy a dále Všeobecná porada o nápravě věcí lidských, která je proslulejší.

Ve Všeobecné poradě o nápravě věcí lidských je formulována představa Komenského o provedení pansofie v praxi. Podle něho by měla být uskutečněna čtyřmi základními prostředky: existencí univerzálních vševědných knih, univerzálních škol přístupných všem, univerzálním jazykem, zřízením sboru moudrých se sídlem v Londýně, který by pečoval o reformu vzdělání a o nápravu lidské společnosti. Vyzývá k jednání o metodách a prostředcích, které by mohly ve svém důsledku nastolit světový mír.

Co si o něm pamatovat?

Jan Amos Komenský je jedním z nejvýznamnějších spisovatelů české barokní literatury. Zejména otázkami týkajících se věčného míru předběhl svou dobu o několik staletí. Svou pedagogickou činností a náměty s ní spjatými se zapsal do povědomí jako zakladatel pedagogiky vůbec. Vymyslel jednotnou školskou soustavu, prosadil nový styl výuky, která probíhá přirozenou nenásilnou cestou. K tomu připočítejme Orbis Pictus, knihu, která se stala názornou pomůckou. V prvních letech své tvorby napsal alegorické dílo Labyrint světa a ráj srdce, jež je důkazem uměleckého nadání Komenského.

Zdroj: KOMENSKÝ, Jan Amos: Labyrint světa a ráj srdce. Praha: Svobodné slovo – Melantrich, 1958