F. F. Coppola je typ režiséra, který nemá příliš rozsáhlou filmografii, avšak vévodí ji hned několik mistrovských děl, které neodmyslitelně patří mezi nejlepší snímky světové kinematografie. To je bezesporu případ známé mafiánské ságy Kmotr, ten je řazen ve světových žebříčcích mezi nejlepší filmy vůbec.
F. F. Coppola se narodil v roce 1939 v Michiganu. Studoval obor režie divadla na univerzitě Hofstra College v Kalifornii, později přechází ke studiu režie filmové. Již během studií zkouší režírovat klasická díla a později také své vlastní hry. Málokdo ví, že v začátcích své filmové kariéry se živil mimojiné výrobou pornografických filmů.
V roce 1962 se stal asistentem režiséra nízkorozpočtových filmů Rogera Cormana, který v něm objevil nevídaný talent a již o rok později představil divákům svůj debutový film, ponurý hororový příběh o irské vražednické rodině, Demence 13 (Dementia13, 1963). Film slaví mimořádný úspěch a Coppola dostává příležitost spolupráce se společností Seven Arts, kde se podílí na několika snímcích. Ve filmové práci dále pokračoval komedií o dospívajícím chlapci Teď jsi už velký chlapec (You´re a Big Boy Now, 1966). Rozmanitost jeho tvorby dokazují další snímky, zfilmovaný muzikál Divotvorný hrnec (Finian´Rainbow, 1968), kde ztvárnil hlavní roli známý herec a tanečník Fred Astair, nebo melancholický příběh ženy překonávající duševní depresi Lidé deště (The Rain People, 1969).
Velká příležitost Coppoly přišla až v roce 1971 při realizaci filmové verze románového bestselleru Maria Puza o newyorské mafii Kmotr (The Godfather, 1972). Producent S.Rudy vybral Coppolu jako ideálního režiséra, napomohl tomu také italský původ jeho rodičů, díky kterému Rudy věřil, že právě on téma vzestupu sicilské rodiny zvládne dokonale. Nemýlil se. Coppola měl přesnou představu. Nekompromisně si vyžádal vlastní herecké obsazení, které se stalo pro film klíčovým. V hlavních rolích se představili, dnes již legendární, Marlon Brando v roli otce a Al Pacino jako jeho syn a nástupce. Film slavil nevídaný úspěch u diváků i kritiků a vynesl mu 3 Oscary – za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli. Dnes je považován za jeden z nejlepších filmů světové kinematografie a o Coppolovi se mluví jako o opravdovém mistru svého oboru. Po tomto úspěšném období byl Coppola finančně nezávislým a stal se majitelem několika divadel, radiostanic a filmových ateliérů.
Dalším počinem bylo scénáristické zpracování románu F. S. Fitzgeralda Velký Gatsby (The Great Gatsby, 1973) pro režiséra Jacka Claytona. Následoval vlastní film, psychologické drama Rozhovor (The Conversation, 1974). Příběh odborníka na odposlouchávání hovorů, jehož svědomí se po pořízení nahrávky, která je klíčem k nalezení vraha, vzbouří proti porušování soukromí audiovizuálními přístroji získal prestižní ocenění Zlatá palma na MFF v Cannes.
V roce 1974 se vrací k veleúspěšnému Kmotrovi a natáčí druhý díl, nyní v hlavních rolích s Al Pacinem a Lee Strasbergem. Ačkoliv se říká, že pokračování filmu nikdy není tak úspěšné jako originál, Coppola dokázal, že to lze. Druhý díl se prvotině nejen vyrovnal, v mnohém ho dokonce předčil.
Podle mystické povídky Josefa Conrada vzniká pravděpodobně jeho nejkontroverznější film Apokalypsa (Apokalypse Now, 1979), který podává surrealistický obraz války ve Vietnamu. I přes velké problémy, jež provázely natáčení a následně několikanásobně navýšily rozpočet, se Coppola rozhodl film dokončit a vznikl tak jeden z nejlépe hodnocených snímků z prostředí Vietnamské války. V osmdesátých letech natočil několik filmů, ovšem žádný z nich nepředčil Kmotra nebo Apokalypsu. Možná právě tyto okolnosti přesvědčily režiséra, aby se opět vrátil k tématu mafie a vznikl Kmotr III. (The Godfather III., 1990) a Coppola jen dokazuje svůj mistrovský um.
V roce 1992 natočil světoznámý hororový snímek podle předlohy Brama Stopera Dracula (1992), který slavil komerční úspěch. Nejinak tomu bylo u Vyvolávače deště (The Rainmaker, 1997), který byl natočen dle literární předlohy dramatu Johna Grishama. Zatím posledním filmem F. F. Coppoly je příběh argentinské imigrantské rodiny Tetro (2009).