4 fotky 
Herec surfující na vlnách různě kvalitních filmů, o kterém novináři mnoho nevědí, protože zásadně odpovídá vyhýbavě, jestli vůbec. Zatím nikdo s úplnou jistotou neodpověděl, jestli hrát umí, nebo ne.
Keanu Reeves je napůl Američan, napůl Kanaďan narozený v Libanonu, který během svého života zcestoval celé Spojené státy, jako malý při neustálém stěhování s matkou a v dospělosti za kariérou. Škola ho moc nebavila, tak z ní odešel, ale už coby devítiletý se poprvé začal objevovat v televizních filmech. V patnácti začal hrát na prknech, která znamenají svět. Objevil se v mnoha reklamách, včetně té na Coca-Colu, a hrál i malé role v několika celovečerních snímcích, kupříkladu Youngblood v roce 1986. K hraní jako takovému a k jeho zviditelnění mu patrně nejvíce pomohl jeho nevlastní otec Paul Aaron.
Tento herec je pro novináře a fanoušky velikou záhadou. Jeho rozhodování jsou přinejmenším podivná, každopádně kdokoliv s ním dělá rozhovor, musí mít v zásobě velkou spoustu otázek, protože na dobrou polovinu z nich odpovídá „no comment“. Krom divadla a stříbrného plátna se věnuje i hudbě, až do roku 2000 vystupoval se svojí kapelou Dogstar (hraje na baskytaru) a nyní hraje se skupinou Becky.
Odvážná rozhodnutí
Jedno z jeho podivných rozhodnutí spočívalo v tom, že odmítl dvanáctimilionový honorář za druhý díl Nebezpečné rychlosti, aby mohl koncertovat se svojí kapelou (k roli se pak dostal Jason Patric, ale film v porovnání s prvním dílem moc úspěšný nebyl). Nebo odmítl hrát po boku Roberta de Nira ve snímku Heat, protože v té době zkoušel a následně i hrál roli Hamleta v divadle. Na druhou stranu, tato shakespearovská postava mu přirostla k srdci skutečně moc, jeden z kritiků o něm napsal, že zná pouze tři herce Hamletů a Keanu je jedním z nich.
Jedním z prvních známějších snímků, ve kterých se objevil, byly Nebezpečné známosti z roku 1988, kde hrál po boku Johna Malkovitche a Michele Pfeiffer. Skvělé romantické drama inspirované skutečnou postavou Vikomta Valmonta, která inspirovala filmaře již několikrát.
Ve stejném roce přišel do kin i film Skvělé dobrodružství Billa a Teda, kde hrál druhého jmenovaného. Snímek to byl svojí poetikou přímo opačný. Zatímco známosti byly dobře propracovanou hrou mezi hlavními protagonisty, kde šlo především o sex a uspokojení vlastního pocitu chytrosti, dobrodružství byla skutečně bláznivá komedie, která se však v Americe stala jistým způsobem kultovní.
Keanu Reeves zahrál následně spoustu rolí, za zmínku stojí Jonathan Harker ze snímku Drákula z roku 1992, který režíroval sám velký Francis Ford Coppola (více o něm zde). Filmový přepis vynikajícího Stokerova románu byl velice úspěšný a zároveň kvalitní.
Keanu Reeves a Sandra Bullock jako ostřílený policajt Jack a novopečená autobusačka Annie, Zdroj: distributor filmu
Skutečně slavným ho učinil až rok 1994 a snímek Nebezpečná rychlost, ve které ztvárnil policistu ze zásahové jednotky, který pronásleduje bombového šílence a nachomýtne se k jeho pasti. Dennis Hoper v roli bombového atentátníka nalíčí výbušninu pod autobus plný lidí, který nesmí zpomalit, jinak exploduje. Řízení se ujímá Sandra Bullock a rozjíždí se šílený závod městem. Během natáčení se použilo na třináct autobusů, přičemž některé byly určené pouze na určité scény. Sandra Bullock si pro tuto roli pořídila řidičák na autobus a zkoušky složila napoprvé.
Ve sci-fi filmu účinkoval poprvé v roce 1995 ve snímku Johny Mnemonic, který byl adaptací Gibsonovy stejnojmenné kyberpunkové povídky. Film jako takový moc kvalitní není, ale je to jeden z mála pokusů o prosazení oficiálního kyberpunku do filmu (více o kyberpunku zde). Druhý snímek v podobném ladění již byl mnohem, mnohem úspěšnější a katapultoval Reevese strmě vzhůru. Řeč je pochopitelně o Matrixu.
Vládce Matrixu
Ve třech dílech Matrix (1999), Matrix Reloaded a Matrix Revolution (2003 – oba filmy byly natáčeny společně) hraje roli Nea, zpočátku počítačového hackera, který zjistí, že celý svět není ničím jiným než počítačovou realitou a skutečná realita je něco mnohem šílenějšího. Bratři Wachowští na režisérských křeslech vytvořili skutečně kultovní záležitost, která se sice hnutím osmdesátých let inspirovala, ale za kyberpunkový film považovat nelze. Tvůrci si prostě jen vybrali to nejlepší a nejlíbivější, z čehož následně vyrobili svět plný kung-fu bitek, přestřelek a honiček v ulicích, které se následně mění na bitky mezi stroji a velikými roboty, do čehož naroubovali příběh o jediném spasiteli. Film také proslavil Hugo Weavinga, který si zahrál jedinečného agenta Smithe (a následně se objevil třeba ve velkofilmu Pán Prstenů).
Keanu Reeves a River Phoenix ve filmu Mé soukromé Idaho, Zdroj: distributor filmu
Snímky kvalitativně kolísají. Po přímo luxusní jedničce, ze které ukapávala atmosféra litrovými kapkami, následovala nepříliš úspěšná dvojka. Snímek sice obsahoval vše, co má mít, ale při zhlédnutí trojky divák sám uznal, že kdyby neviděl dvojku, vůbec nic by to nezměnilo. V masivně očekávané trojce se tvůrci pustili i do masové futuristické bitvy, ale ani závěrečný díl neměl na ten první. V této trilogii se poprvé také ve velké míře objevilo zpomalování času, tak zvaný bulletime, kdy obraz zamrzne skoro do nehybnosti, a jsou vidět dráhy letících kulek, aby se následně čas zase rozeběhl. Právě to přispělo k masové oblibě tohoto snímku, protože od vydání prvního Matrixu se princip zpomalování času objevil v minimálně dalších dvaceti filmech.
Plakát prvního Matrixu, v popředí slavné trio hrdinů – Neo, Morfeus, Trinity, Zdroj: distributor film
Zaprodal duši ďáblu
V roce 2005 se Keanu Reeves pustil do vymítání ďábla v adaptaci na protentokrát komiksovou sérii Hellblazer ve snímku Constantine. John Constantine je zatvrzelý kuřák a lovec démonů, kteří pronikají do tohoto světa. Snímek je zpočátku velice zmatený, ale pokud u něj divák vydrží až do konce, čeká na něj velice dobře odvedený konec se zajímavou pointou.
Ostatně to nebylo poprvé, kdy se jeho postava utkala se zosobněným ďáblem. Vzpomeňme si na Ďáblova advokáta z roku 1997, kdy si vládce pekel zahrál samotný Al Pacino. Souboji úspěšného právníka se svým trochu netypickým otcem se dostalo nečekaného úspěchu. A kritici alespoň na chvíli zapochybovali o svém mínění ohledně Reevesova hereckého umu.
V roce 2008 jsme mohli spatřit Nea, pardon Reevese, na stříbrném plátně znovu, a to ve snímku opět podle literární předlohy Den, kdy se zastavila země. Vynikající knihu tvůrci filmu totálně zmršili, protože do snímku naroubovali klasická hollywoodská klišé o tom, jak jinak prohnilé lidstvo zachrání mimozemský pohled na matku se synem, kteří se na začátku moc rádi nemají, ale po pár výbuších k sobě najdou cestu.
Constantine v akci, Zdroj: distributor filmu
V tomto snímku Reeves hrál podle scénáře strnulého mimozemšťana, ovšem hrál ho tak strnule, že se opět začaly objevovat otázky, zda tedy hrát umí či ne. Keanu Reeves je prostě herec, který plave na hollywoodských vlnách nahoru a dolů a střídá béčkové filmy s těmi áčkovými, takže nezbývá než čekat, až opět dozraje čas a Neo se nám vrátí na vlně kvalitního filmu.
