2 fotky 
Romance pro křídlovku, Kráska a zvíře, či Špalíček veršů a pohádek – kdo by nepoznal tato díla velikána Františka Hrubína? Spisovatele a básníka, dramatika, překladatele a autora kouzelných veršů a pohádek určených nejen pro děti. Nedávno jsme oslavili sté výročí narození tohoto významného českého básníka.
František Hrubín, básník český
František Hrubín se narodil 17. září 1910 v Praze do rodiny stavitele. Během první světové války žil s rodinou u dědečka v Lešanech v Posázaví, kde vychodil i obecnou školu. Právě toto místo ho inspirovalo v pozdější tvorbě, a často se sem vracel. Po studiu gymnázia v Praze se hlásil na PF a FF na Karlovu Univerzitu, studium však nedokončil.
Ještě než začala válka…
Od roku 1934 byl zaměstnán jako knihovník v Praze. V této době se věnoval především poezii. Přátelil se s Josefem Horou a Františkem Halasem, ale také s J. Seifertem, B. Mathesiem a J. Zahradníčkem.
Hrubínův přítel, básník Jaroslav Seifert, Zdroj: math.cas.cz
V roce 1939 se oženil, narodila se mu dcera a syn, což ho motivovalo k řadě veršů a próz pro děti. Po válce pak pracoval na ministerstvu informací, od roku 1946 se stal spisovatelem z povolání. Podílel se na založení časopisu pro nejmenší děti Mateřídouška a časopisu o české literatuře Zlatý máj.
Často také pobýval v Chlumu u Třeboně, a tato jihočeská krajina se mu stala významným zdrojem inspirace. Roku 1956 na II. sjezdu SČSS spolu s Jaroslavem Seifertem otevřeně kritizoval kulturní politiku.
František Hrubín zemřel 1. března 1971 v Českých Budějovicích.
Bohatá literární tvorba
Hrubínovy první sbírky Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě, Země po polednách jsou plné milostné a přírodní lyriky.
Hrubínovy prvotiny ocenil i F. X. Šalda: „… dovede napsat magické verše zamžené krásy… díky své hůlce kouzelnické, která sluje metafora.“ (in: Alois Bauer, Čeština na dlani – přehled světové a české literatury/český jazyk)
Jak se můžeme dočíst v publikaci PhDr. Dagmar Cagáškové (Literatura pro dálkové a nástavbové studium 3. část), za okupace prochází jeho poezie dramatickým vývojem, píše ve třech proudech. V prvním se objevuje intimní a meditativní poezie třicátých let. Jde o sbírky Včelí plást, Země sudička, Cikády, Mávnutí křídel.
Ve druhé linii poukazuje na politickou lyriku. Známá je poéma Jobova noc, která vznikla na sklonku okupace a byla dokončena po osvobození.
Ach, Čechy krásné…
Ach Čechy krásné, Čechy mé!
Obraze rámu prastarého,
kolikrát vytrhli tě z něho,
že odprýskaly barvy tvé
až po tmu hrobů. A v den slavný
znovu pro zraky žárlivé
napjal tě rámař starodávný.
V této básni vytvořil Hrubín symbolickou postavu Joba, básníka staré země, jenž zbásňoval její odumírání. Lidem už nemá co říct, neslyší ani hlasy trpících. Hrubín chce v sobě překonat básníka Joba a stát se tak básníkem nové země. Poéma však končí strašlivým prokletím staré země.
Hrubín dětem
Třetí linii Hrubínovy tvorby tvoří knihy poezie pro děti. Začal je psát jen tak pro své děti, až se z něj stal jeden z největších moderních autorů poezie pro děti. Jsou to především knihy Říkejte si se mnou a Špalíček veršů a pohádek.
Knížka Kuřátko a obilí, kterou napsal Hrubín a ilustroval Zdeněk Miler
Po válce píše dvě skladby, které varují před ohrožením planety – Hirošima a Proměna. V Hirošimě básník tuší, že vynález atomové síly se stane předělem v historii, ale může se obrátit proti člověku jako každý vynález. Tato kniha byla podrobena ostré kritice jako projev existencialismu, proto se Hrubín na delší dobu odmlčel.
Kniha Proměna navazuje na téma Hirošimy. Příběh Daidala a Ikara se opět prolíná s tématy všedního dne a prokazuje, že se může obrátit proti jeho tvůrci.
Ve sbírce Můj zpěv se vrací do jižních Čech a opěvuje nesmrtelnost lidského díla.
Doba vzniku Romance pro křídlovku
V šedesátých letech vzniká lyrickoepická poéma Romance pro křídlovku, ve které vzpomíná na svou první lásku, dívku od kolotoče Terinu, již ztratil a o níž se dozvídá při setkání s Viktorem po mnoha letech, že zemřela mladičká. Hlavním tématem je však kontrast mezi poznáním lásky (k Terině) a smrti (dědovy), které vedou k poznání života, a hlavní hrdina díky těmto toulkám dospívá.
Hrubín byl i výborným prozaikem a dramatikem. Jeho nejznámějšími dramaty jsou Srpnová neděle, Křišťálová noc a pohádková hra Kráska a zvíře, která je symbolem o proměně toho dravého, zvířecího v nás ve skutečného člověka, a to prostřednictvím lásky.
Hrubínova próza Zlatá reneta je určena především pro náročné čtenáře. Pojednává o padesátiletém knihovníkovi z Prahy, který se po letech vrací do míst svého mládí, a během večera a noci prožije úseky svého života, uvědomuje si marnost života a vidí, že se vše změnilo, nejenom věci, ale i lidé.
