3 fotky 
První román spisovatele Karla Matěje Čapka-Choda Kašpar Lén mstitel vyšel poprvé roku 1908. Řadí se do naturalistické prózy, a to i přesto, že kniha má spíše ráz groteskní, jak během čtení sám čtenář zjišťuje.
Karel Matěj Čapek-Chod, Zdroj: wikimedia.org
Příběh Kašpara Léna mstitele je rozdělen do dvou dílů. V prvním je líčen život hlavního hrdiny coby dělníka na stavbě. Čtenář se postupně dozvídá útržkovité příběhy z jeho minulosti a seznamuje se s dalšími postavami.
Karel Matěj Čapek-Chod byl povídkář, novinář, romanopisec a literární kritik realistického a naturalistického směru. Pracoval v redakcích časopisů a novin Našinec, Hlas národa, Národní politika, Národní listy, Světozor a Zvon. Ve své tvorbě rád líčil životy duševně poznamenaných jedinců nebo lidí z okraje společnosti. Mezi jeho nejznámější díla patří Nejzápadnější slova, Turbína, Kašpar Lén mstitel, Experiment a Nejzápadnější Slovan.
Vlastním jménem Matěj Čapek si osvojil přídomek Chod, aby se odlišil od Karla Čapka a druhé jméno Karel přijal poté, co mu Josef Václav Sládek vytknul, že jméno Matěj není dostatečně literární.
Lehce morbidní psychologický román
Kašpar Lén mstitel patří mezi nejvýraznější projevy naturalismu u nás. Autorovi se v knize povedlo brilantně vykreslit charakter psychicky narušené postavy, která zcela propadne pomstě. Skvělé popisy tohoto umírání duše hravě vynahradí některé méně čtivé pasáže, kterými je zpomalován základní děj.
Karel Čapek nebo Karel Matěj Čapek-Chod?, Zdroj: uspesne.osobnosti.cz
Kašpar Lén, bývalý zedník, se vrací po třech letech vojny z Itálie domů do Prahy. Hledá tu rodinu zedníka Kryštofa, u které před svým odchodem bydlel. Nalézá však jen prázdný dům. Od sousedů se dozvídá, že se Kryštof utopil a jeho dcera Márynka nyní žije v kasárnách. Kašpar jde tedy do kasáren, protože Márynka je jedinou blízkou osobou, již má. Zde se ale ke svému zděšení dovídá, že Mařka nyní pracuje jako prostitutka.
Tato ženská hrdinka mu následně prozrazuje důvod toho, proč její rodina dopadla tak žalostně. Původcem všeho zla byl jejich soused kupec Konopík. Celá zápletka je však odhalena až v závěru knihy.
Plán Lénovy pomsty
Lén se proto rozhodne Konopíkovi pomstít. Mařce navíc slíbí, že našetří padesát zlatých, aby ji mohl z nevěstince vykoupit a mohli spolu žít. Nechá se proto najmout jako dělník na stavbě domu, který si staví právě Konopík. Zde pracuje společně se starým Antonem Liprcajem alias dědkem fajfkou, kterého brání před posměchem ostatních mužů na stavbě.
Kašpara Léna můžete číst kdykoli, Foto: Petra Prokopová, Topzine.cz
Během práce na domě postupně střádá plány, jak Konopíka zabít. Kašpar má velmi prudkou, až zuřivou povahu a ne příliš dobrý psychický stav. Ten ještě zhoršuje častým pitím. S ostatními muži na stavbě se tak velmi často dostává do sporů.
Nepokojný život na stavbě
Jednoho dne se omylem zabije starý Liprcaj, když spadne z lešení. Po této události je do děje vložen příběh o životě dalšího zedníka Ferdinanda Fučíka a cikánky Kabourkové, jež žije s mrzákem a na stavbě pracuje jako podavačka malty.
Právě kvůli Kabourkové se jednoho dne popere Kašpar s Ryšavcem, dalším dělníkem na stavbě. Během rvačky je hlavní hrdina těžce zraněn na hlavě. Rána se mu sice zahojí, ale jeho obličej je již napořád znetvořený. Ostatní lidé se ho děsí, on stále více propadá pití a myslí pouze na svou pomstu. Tu se Kašparovi podaří uskutečnit přesně podle jeho plánů. Jednoho dne, když Konopík obchází stavbu, upustí Kašpar dírou ve střeše cihlu, která kupci rozbije hlavu, a tím ho zabije.
Kašpar Lén se nakonec dostává k soudu, Zdroj: sxc.hu
Druhý díl je popisem Kašparova soudního líčení, které se vleče dlouhou dobu. Kašpar je sice nalezen v bezvědomí hned vedle díry ve střeše, ale veškeré důkazy podkopává jeho žalostný fyzický i psychický stav. Během soudu Kašpara hájí charismatický a temperamentní doktor Ryba. Na proces se přichází podívat i Mařka, která kvůli tomu musela zosnovat velmi složitý útěk z nevěstince.
Vrah nebo ubožák?
Kašpar během pobytu ve vězení velmi chátrá a dostává zápal plic s náběhem na tuberkulózu. Během líčení je duchem úplně nepřítomný. Nevnímá ani výpověď Kabourkové, která se ho snaží hájit a tvrdí, že peníze, které si Lén vydělal, chtěli společně použít na cestu do Tyrol. Najevo ale vyjde její skutečná totožnost a celá výpověď tak postrádá věrohodnosti.
Díky výmluvnosti je Kašpar Lén málem uznán nevinným. Vše zhatí Mařka, kterou najde její pasák a ona vykřikne, že se na vraždě Konopíka s Lénem domluvili. Je tak předvolána jako nová svědkyně.
Objasnění celé minulosti
Během jejího výslechu se čtenář dozvídá celou pravdu. Mařka prozrazuje, jak neměli s rodinou na jídlo a její otec se tak rozhodl vloupat Konopíkovi do skladu. Kupec ale muže přistihl a řekl, že ho pustí a nic nevyzradí, pouze pokud se s ním Mařka vyspí, což ona nakonec učinila.
Mařka se musela živit svým tělem
Kupec je ale druhý den i tak nahlásil na policii. Starý Kryštof neunesl svou vinu a utopil se v řece a matka s dcerou musely odejít z domu. Během výpovědi však Mařku přepadne záchvat a ona je vynesena ze soudní síně. Soudce, který je nyní přesvědčen o Kašparově vině, muže předvolává. Lén už ale není schopen žádné odpovědi. Z úst mu vytryskne proud krve a umírá.
Charakteristika Kašpara Léna
Celá první část knihy je líčena velmi detailně z pohledu hlavní postavy románu, Kašpara Léna, který je stejně jako ostatní Čapkovy postavy líčen velmi pasivně. Autor nechává osud, aby si s mužem hrál jako s loutkou. Lén je velmi pudový člověk, neschopný reflektovat své činy. Je postavou bez identity, jež funguje pouze díky svým navyklým způsobům a vidí svět černobíle. Neexistuje pro něj žádná střední cesta.
V průběhu děje nad mužem navíc vítězí jeho biologická podstata – čím víc pije, tím méně mluví a stává se spíše zvířetem než člověkem.
Naturalistický román nebo groteska?
Čapek-Chod v této knize navozuje dojem naturalistického románu, ale ten zůstává nenaplněn. Autor si pouze se čtenářem hraje. Tato hra a přeměna v grotesku je patrná především v závěru knihy, kdy děj vypráví zcela nezávislý vypravěč, který se uchyluje k velmi strohému popisu a stojí nad příběhem, vypráví ho z odstupu. Smrt Léna je tu popisována jako smrt pouhé panenky.
Vrcholem ironie a grotesky je poslední věta románu: „Tak Lén udělal z dlouhého procesu krátký.“
Bylo to jednou na stavbě, když Márinka přinesla za otčimem oběd…
Zavalitému puckovi sahaly sukénky sotva po kolena a taška s obědem až hnedle na zem; byla to první „polednice“. Stála zaražena, každodenní cesta na staveniště byla dnes náhle zatopena. Nedlouho rozpakovala; hned vydala se na cestu kolem. Leč potkala ji nehoda – dostala se jenom k hranici cihel, kde bylo sotva pro šíř chodidla místa – a už se válela ve vodě. Ulomila se s ní kůra prsti louží podhloubená.
Nehoda dítěte uvítána byla řevem veselí ze strany dělníků, a říjeli dokonce smíchem, když se z tašky trhovky vyvalil všechen oběd a hrnky vylily obsah, daleko zřejmý, přímo do špíny.
Rozmar diváctva octl se pak na vrcholu, když děvče, stojíc po kotníky v louži, s velikou a jaksi na odiv stavěnou hospodyňskou čiperností počalo lžící loviti hutné součástky oběda do hrnků. Napřed kousek masa a potom zemčata.ČAPEK-CHOD, Karel Matěj: Kašpar Lén mstitel. Praha: Československý spisovatel, 1954.
Zdroj: FORST, Vladimír, a kol.: Lexikon české literatury. Praha: Academia, 1985.
