!Recenze! Britští indie rockeři Kasabian vydali své čtvrté řadové album pod názvem Velociraptor!. Třeba si díky němu česká hudební veřejnost konečně uvědomí, že ten malý dav na jejich koncertě na loňském Open Air Festivalu byla docela ostuda.
Kasabian, Zdroj: theguardian.co.uk
Ach, ty současné britské kapely. Kdo by je v dnešní době neměl rád. Od nich člověk ví, co čekat. Melodické kytarové riffy, onen rozpoznatelný hlas hlavního zpěváka, songy, které nejsou protivně vtíravé a taková ta nedbale elegantní image. Dokud se to lidem líbí, chrlí tyto kapely jednu skladbu za druhou, jednu jako druhou.
Pak přijde moment, kdy se hudební kritici shodnou, že už toho bylo dost a prohlásí to za opakující se a nic nového pod sluncem a i zapřísáhlí fanoušci dané kapely jim to odkývají. Kasabian každým svým novým počinem naznačují, že tahle budoucnost je nečeká ani omylem.
Vykřičník v názvu jako varování
Ano, stalo se to, že nové album Velociraptor! je oproti ostatním popovější. Skoro úplně zmizely charakteristické dlouhé tahavé vokály v pozadí (což je trochu škoda). A přibyla spousta nových zvuků, které chvílemi až vyráží dech, jak by je člověk nečekal. Po předchozím dosti extravagantním albu West Ryder Pauper Lunatic Asylum je to šok, ale šikovně provedený.
The YouTube ID of pBsQVP-Olmw&ob=av2e is invalid.
Typická kompozice přetrvala: vypalovačka na začátek, pár uploužených skladeb, prostřední výborná, ale neprofláknutá část, drsná skladba a pak melancholie na konec. Stejně tak prostor pro zpěv Toma Meighana i Serge Pizzorna, kteří jsou duší této kapely, zůstal stejný. Ale i přesto dokázali Kasabian udělat album jiné, svěží a sofistikované.
Černobílé překvapení, které má svou logiku
Tenhle krok se nemusí leckteré kapele vyplatit. A kdyby to Kasabian udělali o desku dřív, nevyplatilo by se to ani jim. Po šílené a šíleně dobré desce West Ryder Pauper Lunatic Asylum, která hýřila barvami a extravagancí, je vlastně černobílé album namířené do o dost více upraveného vzhledu i zvuku vlastně logický posun vpřed.
Tom Meighan a Sergio Pizzorno, Zdroj: nme.com
Kasabian správně odhadli, že utápět se v odkazech na kapely dávno minulé, může být dobrý začátek a pevný podklad, na kterém mohou vždy stavět. Na albu Velociraptor! ale dokázali, že i současné popové prvky, které by mohly tento alternativní žánr pokazit, lze do tvorby zakomponovat se stylem a originalitou.
A i fakt, že v jedné skladbě (dost možná záměrně) okopírovali Gorillaz (!), jim člověk po prvotním úleku odpustí. Co ví, dokonce si to zamiluje.
The YouTube ID of 2SQNNLe6WPA&feature=relmfu is invalid.
Kasabian jsou hráči první hudební ligy už jen proto, že nemají z ničeho strach a jejich sebevědomí je cítit na každém albu. A co je nejdůležitější, zachovávají si svůj rukopis, aniž by sklouzávali k vykrádání sebe sama. A to, milí přátelé současné hudební scény, je velice vzácný úkaz.
Existuje opravdu málo desek, při jejichž prvním poslechu je člověk schopen nastoupit na Můstku do metra a až na Palmovce si všimnout, že nejede na Zličín.
PS: V limitované edici alba se kromě DVD se záznamem z koncertu v Dublinu skrývá i plakát s připínáčky. A to je fakt cool.
Kasabian – Velociraptor!
Vydáno: 2011
Skladby: Let´s Roll Just Like We Used To, Days Are Forgotten, Goodbye Kiss, La Fee Verte, Velociraptor!, Acid Turkish Bath (Shelter From The Storm), I Hear Voices, Re-wired, Man Of SImple Pleasures, Switchblades Smiles, Neon Noon
Vydalo: Sony Music
Hodnocení: 90 %