3 fotky 
Areál Vypichu po celý sobotní den představoval středobod zábavy pro několik desítek tisíc lidí. Alespoň dle statistik prodaných vstupenek. A prognózy se naplnily. Už za brzkých odpoledních hodin se na místo konání největšího českého koncertu začaly trousit davy fanoušků. V osm hodin večer se z jednotlivců slepila jednolitá masa, která kapele Kabát vytvořila vskutku démonickou atmosféru.
Foto: F. Ortmann, kabat.cz
Skupina Kabát, jejíž výroční koncert měl být vyvrcholením dvaceti let společného hraní, dostála svým slovům skoro na minutu přesně. Bez předkapely a přesně na čas vypálila mezi natěšené publikum neřízenou střelu v podobě skladby Porcelánový prasata. A střela trefila cíl. Šedesátitisícový dav skákal, tleskal i rockersky hrozil pravačkou. Po čertech velkej koncert si nemohl vybrat působivější entrée.
Playlist koncertu se skládal z osvědčených pecek, ale i ze songů, které Kabáti nehráli i několik let. Namátkou vyberme například skladbu Ďábel a syn, jejíž mrazivý text a podmanivý hlas baskytaristy Milana Špalka jsme na koncertě neslyšeli dobrých šest let. Netradiční koncertní songy Krutý krtek Joy, Raci v práci s r.o. nebo Číňani byly důkazem, že kapela i přes vyzrálých dvacet let své existence neztrácí nic ze svého pivem ovlivněného smyslu pro humor. Zejména píseň prvně jmenovaná sklidila bouřlivé ovace od nejmladších ročníků.
Složení publika bylo zastoupeno všemi věkovými kategoriemi. Zpívali a skákali všichni. Prošedivělé skráně, temperamentní kštice i školou povinné vlásky. Exkluzivní koncert si nenechala ujít ani Vojtkova sedmiletá dcera Valentýnka, jíž lídr kapely věnoval píseň Bára. Ovšem přítomnost leckdy i hodně malých dětí na tomto koncertě moje hlava moc nepobírá. Hluk, nepohodlí a texty o chlastu, sexu a sprostých slovech rozhodně nepatří do předškolních výchovných osnov.
Hierarchie koncertu byla retrospektivní. Zasloužilí rockeři odehráli část playlistu od nejnovějších skladeb po nejstarší. Ke slovu se tak dostala i velmi neobvyklá koncertní položka Má jí motorovou, která je svým textem řekněme rozpustile excentrická. Největší rockové pecky bez ohledu na stáří si ovšem kapela nechala až na samý závěr megakoncertu. Songy Starej bar, Kdoví jestli a Pohoda vytvořily slušné zázemí pro závěrečné přídavky. Jak Pepa Vojtek trefně poznamenal, existují v kabátím repertoáru určité skladby, které kdyby rockeři nezahráli, tak fanoušky od pódia nedostanou. Takové cti se dostalo drsným Burlakům a opileckým hymnám Žízeň a Moderní děvče. Poslední skákačky vygradovaly nadšení šedesátitisícového davu do stavu takřka orgastického. Zejména refrén „Denně vožralej, denně vožralej, mám velikej pupek, smrdim a sem špinavej“ se musel v uších místních obyvatel ozývat ještě dlouho do noci.
Foto v perexu: F. Ortmann, kabat.cz
