5 fotek 
Kapitán Báthory, Turkobijec, jehož čepelí zemřelo mnoho tureckých šermířů, putuje po muslimských končinách. Svobodný křesťan ozbrojený šavlí, čtyřmi pistolemi a důvěrou jediného přítele putuje za neznámým cílem. Má šanci přežít?
Ilustrace na obálce knihy Brána Irkally, autor: Michal Ivan
I když tomu tak není, tak je Brána Irkally je typickým druhým dílem trilogie. Autor vytáhne své postavy do nového prostředí pomocí příběhu, který musí nějak navázat na předchozí díl, ale primárně připravuje půdu pro epické finále. V tomto případě ovšem nebude následovat jeden díl, ale další čtyři.
Juraj Červenák vypravil kapitána Báthoryho na dalekou cestu. Tím, že padl do tureckého zajetí a byl odveden na galeje, se dostal do muslimských zemí a v krajích plných písku a islamistů se odehrává celý příběh. Komu se líbil první díl, druhým bude zpočátku zklamaný, jelikož v něm nedochází ke střetům mezi křížem a půlměsícem a krom Báthoryho v okolí žádný křesťan není. Zároveň autor celou knihu napsal jako ryzí příklad putování za jistým cílem, patrně předmětem, který až do poslední chvíle není znám.
Protřelý čtenář již vytuší, že zmiňovaný předmět zase tak úplně prima nebude, a že s ním setkáme i v dalším díle, ale přesto je tato kniha kvalitní. Juraj Červenák se vypracoval na skutečně profesionální úroveň, takže i z ohrané písničky dokázal vytvořit čtivé dílo, s nímž čtenář dokáže vydržet dlouhé hodiny. Autor Báthoryho vytahuje z galejí a vypravuje na putování se skupinkou dalších svérázných postav – zejména potulný derviš přáteli nazývaný Čelebi či bývalý kozák Kuzguna, jehož vztah s kapitánem doplňuje spletitou síť vztahů mezi poutníky.
Skupinové putování
Právě na těchto vztazích, na postupně rostoucí nedůvěře k vezírovi Kirmizimu a otázkách věrnosti a strachu, vystavěl autor celou knihu, která se odehrává v zatím neprobádaných literárních končinách. Muslimský svět a vůbec každodenní život slouží jako výborná a originální kulisa. Před Červenákem je třeba smeknout, kolik informací ohledně islámu musel nastudovat, aby podal tak přesvědčivý obraz Osmanské říše, který se projevuje v detailech, jako jsou názvy měsíců, modliteb a jídla, ale i v samotném chování. Chování i dialogy postav jsou velice realistické.
Kapitán Báthory sám prochází velkou niterní rekonstrukcí. Autor z něj začíná pomalu ale jistě budovat opravdového hrdinu, a to zejména díky postupnému odhalování jeho schopností, které jsou i v zárodku skutečně velkolepé. Báthory po vzoru ostatních hrdinů svoji sílu odmítá, bojí se jí, což je poměrně běžný postup v mnoha příbězích, ale Báthory to dělá ryze po svém, takže je to zábavné. Přesto však mizí ta hlavní postava, kterou si čtenáři oblíbili z minulého dílu. Mizí suverénní kapitán a šermíř, který pobil již stovky Turků, a je nahrazen postavou, která je sice správně vnitřně rozvrácena, ale její duševní stavění opět na nohy je velice pomalé a zdlouhavé. Báthory jakoby celou knihu nevěděl, co chce, neměl cíl a nechával se okolnostmi jen strhnout.
Nadpřirozeně přituhuje
Zároveň se v knize přitvrdilo v nadpřirozenu. Zatímco v prvním díle se magičtí tvorové a kouzla jen letmo mihly, v Bráně Irkally se již naplno objevují a zápletka je na jednom nadpřirozeném předmětu dokonce postavená. Ve Strážcích Varadínu to vypadlo, že autor opustil svoji tradici jemného zapracovávání prvků nadpřirozena do nám známé historie. V této knize se již vrací do svých starých kolejí.
Putování samo o sobě je stále oblíbené a čtivé, ale i přes neustálé prvky napětí, které se objevují pravidelně po celou dobu trvání příběhu, samotné čtení začne pomalu ale jistě nudit. I když se putování chýlí ke konci, atmosféra zůstává stále stejná a dynamika příběhu o moc nezrychlí, takže i samotné finále se odehraje ve vlažném duchu, z něhož bude čtenář zklamaný. Jako by se autor již unavil psaním velkých scén, obešel konec obloukem a jen zdálky několika větami popsal to nejnutnější. Zároveň tak dostal postavy a předměty na správná místa, vytvořil řádné ohrožení, aby čtenář měl dostatek důvodů, proč se začíst do dalšího dílu.
Brána Irkally je vlažným pokračováním výborně nastartovaného příběhu, který nad vodou drží autorův spisovatelský um a perfektně zvládnuté kulisy. Juraj Červenák napsal dostatečně dynamický a zajímavý příběh plný bojů, přestřelek a divokých honiček, aby si jej čtenář se zájmem přečetl, ale aby si z něj sedl na zadek, na to mu mnoho aspektů schází. Ve výsledku to je tedy uspokojivé čtení, které svého čtenáře donutí k přelouskání i následujícího dílu, ale toto dílo rozhodně nepatří k autorovým nejpovedenějším.
Český název: Brána Irkally
Autor: Juraj Červenák
Překlad: Robet Pilch
Obálka: Michal Ivan
Počet stran: 392
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 125 x 200 mm
Vydal: Brokilon, Praha 2010
Doporučená cena: 368 KčHodnocení: *** (60 %)
