3 fotky 
Sám sebe považuje za spisovatele a publicistu na volné noze, což je jednak pravda a zároveň v našich podmínkách unikát. Malý trh s fantastikou nenabízí právě moc možností stát se spisovatelem z povolání, přesto se mu to podařilo a to zejména díky románům z prostředí českých mýtů a legend.
Juraj Červenák Zdroj: archiv Juraje Červenáka
Narodil se v roce 1974 a psát začal již odmala. Postupně se vypracovával od krátkých vlastnoručně ilustrovaných románů v rozsahu jednoho sešitu přes stále delší a propracovanější útvary až k povídkám, které posílal do různých literárních soutěží. Jednu také poslal do soutěže O nejlepší fantasy, kde sice nevyhrál, ale všimli si jej z nakladatelství Saga a vyšla tak první Červenákova kniha pod pseudonymem Thorleif Larssen Olgerd ze Scallbornu (Saga 1993). O rok později následoval první z několika autorových Conanů – Conan a stíny Hyrthu, publikovaný pod dalším pseudonymem George Callahan.
Následně se vrátil jako Thorleif Larssen, aby v roce 1995 publikoval svůj první skutečný román Tollrander: Klenot zakletého čaroděje (Saga 1995). Tato útlá kniha je psaná ve stylu klasických severských ság a hemží se trpaslíky a jinou verbeží. Příběhem Tollrander moc nevyniká, ale jako odpočinkové čtivo se velice hodí.
Mezi lety 1995 až 2000 publikoval celou řadu povídek v časopise Fantázia, Ikarie i v povídkových sbornících a na přelomu tisíciletí vychází opět pod severským pseudonymem další Conan tentokrát nelítostný (Brokilon 2000), o kterém se tvrdí, že to je ten nejkrvavější román o cimeřanském bojovníkovi v rámci české a slovenské produkce. O devět let později vyšel ve stejném nakladatelství román znovu, tentokrát notně přepracovaný a již s autorovým pravým jménem na – mimochodem luxusní – obálce.
Dva roky na to Červenák napsal a znovu pod pseudonymem publikoval dalšího Conana, Conan a svatyně démonů (Brokilon 2002) a o stejný časový úsek později vyšel zatím poslední autorův román z Howardova světa, Conan a dvanáct bran pekla (Brokilon 2004 a 2008 – román vyšel ještě jednou, tentokrát s autorovým vlastním jménem a údajně obsahuje nejzdařilejší erotickou scénu ze všech jeho románů). Tou dobou už ale po velice dlouhém studiu historických materiálů a folklorních pramenů vychází román částečně podobný tomu o Conanovi, ale zároveň diametrálně odlišný.
V roce 2003 vyšel totiž Černokněžník, který byl prvním dílem trilogie o Roganovi, nejprve prostém muži, který se rekvalifikací dostal až na post černokněžníka z Kančí hory, a který se toulá po světě a pomáhá lidem od zlých tvorů. Podobnost s jistým polským autorem je na místě, protože motiv putujícího čarodějného bijce je u obou autorů ústřední, ale ve zbytku pojetí světa, popsání charakteru hlavního hrdiny a ve spoustě dalších věcí se tito dva autoři nikdy nemohou srovnávat. Obě série popisují úplně jiný svět, díky čemuž si čtenář může vychutnat obě ságy zároveň a nebude mít u toho pocit, že jeden autor opisoval od druhého.
Černokněžník: Vládce vlků, Radhostův meč a Krvavý oheň (Wales 2003, 2004, 2005) je trilogie, která v české a slovenské literatuře zatím neměla obdoby. Červenák se zhlédl v historických reáliích, díky nimž mohl vytvořit velice sympatický a uvěřitelný svět nejstarších českých dějin, který spojuje s motivy magie a nadpřirozených tvorů, což na čtenáře ve výsledku působí velice příjemně. Toto historické období dává autorovi možnost pohybovat se na zcela nové půdě, protože drtivá většina autorů fantasy volí jako vzor svých světů ryze feudální středověk. Díky tomu tak knihy působí originálně, protože už jenom praktická absence mečů v rukou bojovníků nahrazená tehdy nejdostupnějšími sekerami je detail, kterého si všimne každý a posiluje tak svébytnost románového světa. Jména postav potěší také, neboť se nejedná o adaptace na severská jména ani shluky písmen tvořící libý souzvuk, ale jsou to jména ryze česká, pokud se nejedná o nějakého toho cizince ze zahraničí. Krom jiného, svět vybudovaný na staré slovanské mytologii znamená i exkurz do tuzemské provenience bohů, což má i výchovnou funkci, protože povědomí o starých slovanských bozích v českém povědomí silně upadá.
Dějově se sice romány nijak neodlišují od klasického příběhu o výpravě za pomstou, ale je to putování prošpikované dobře napsanými scénami, krvavými bitvami, magií i souboji na meče, takže obsahuje vše, co má dobrá fantasy mít, včetně nezbytných rekvizit, takže se to čte prakticky samo, je to zábavné a originální. V této trilogii se objevila jedna z nejlepších autorových postav, vlk Goryvlad, jehož hlášky, komentáře a posměšky rozesmějí každého. Slouží hlavnímu hrdinovi jako jeho nejbližší přítel a společník, ačkoliv mezi nimi autor vytvořil vztah prošpikovaný ironií.
Jako závěrečná tečka za cyklem Černokněžník vyšla ještě povídková sbírka Černokněžník: Válka s běsy (Wales 2006), ve které autor shrnul všechny své povídky o Roganovi, které vyšly ještě před prvním románem, a ve kterých testoval svůj svět i hrdinu. Navíc do ní připsal i speciální pasáže, čímž z ní vytvořil povinnou třešničku na dortu za černokněžnickou trilogií.
Černokněžník sklidil veliký úspěch, díky němuž se Juraj Červenák definitivně ukotvil ve vodách tuzemské fantastiky. A svůj statut úspěšného spisovatele potvrdil i další trilogií tentokrát o Iljovi Muromcovi, slavném to ruském bohatýrovi. Už ze jména hlavního hrdiny se dají odhadnout inspirační prameny pocházející tentokrát ze zahraniční literatury v podobě ruských bylin. Cyklus Bohatýr vyšel oproti předchozím knihám v luxusní pevné vazbě ve třech dílech Ocelové žezlo, Dračí carevna a Bílá věž (Wales 2007, 2007, 2008) popisuje osudy a hrdinské skutky legendárního ruského hrdiny. Opět se zde válčí, putuje za pomstou, čaruje, bojuje prostě vše, co máme jako čtenáři rádi.
Následně se Juraj Červenák opět vrátil inspiračně domů a zaměřil se za české báje a pověsti. Dvojdílný román Bivoj Běsobijce a Válečník (obě Brokilon 2008) popisující osudy českého Conana, Bivoje z rodu Strošovců. Zároveň v tomto roce ve čtyřech číslech časopisu Fantázia vychází román na pokračování s názvem Sekera z bronzu, rúno zo zlata, aby v roce 2009 vyšla knižně v rozšířeném vydání pod stejným, i když do češtiny přeloženým názvem v nakladatelství Brokilon.
Nyní se český čtenářům pomalu ale jistě blíží dárek k Vánocům, protože zanedlouho vyjde dlouho očekávaný (ačkoliv který z Červenákových románů není očekávaný) román z Evropy 17. století. Čeká nás tedy opět velice málo zpracované období nabízející neuvěřitelné možnosti pro imaginaci, takže se nezbývá nic jiného, než se těšit a doufat.
Juraj Červenák se živí psaním. Krom románů se věnuje i publicistice, především té filmové. Jeho recenze a články vycházejí na stránkách časopisu Pevnost i na česko-slovenské filmové databázi. Je to prostě autor, který umí psát a dokázal si najít takový směr své tvorby, že jej čtenáři budou spolehlivě hltat a jeho knihy tak prodávat. Navíc již expanduje za hranice, první díl Černokněžníka již vyšel v Rusku a povídka Z posvátné vody zrozená v americkém Magazínu F&SF, takže jeho budoucnost se zdá být zajištěná.
