5 fotek 
Prozaik, dramatik, překladatel, publicista, satirik, básník, dramaturg a divadelní podnikatel. Autor textu české hymny Kde domov můj i Máchův sok v lásce ke krásné Lori Šomkové.
Josef Kajetán Tyl se narodil roku 1808 v Kutné Hoře, kde také mezi lety 1819–1822 navštěvoval tzv. normální školu. Roku 1822 byl přijat na kutnohorský magistrát za expeditního akcesistu (nižšího úředníka), toto místo však nepřijal a roku 1822 nastoupil na pražské Akademické gymnázium. Poté přešel na gymnázium v Hradci Králové, kde bydlel u Václava Klimenta Klicpery a působil jako vychovatel jeho dětí.
Počátky kočovného zaměstnání hereckého
V březnu 1829 se Tyl stal hercem německé kočovné společnosti K. Hilmera, aby s několika přáteli provozoval české hry. Po rozpadu společnosti se odebral do Bavorska, působil i jinde v zahraničí. Po návratu do Prahy pracoval jako pomocný úředník vojenské účtárny, protože se chtěl vyhnout vojenské službě. Působil jako herec, překladatel a autor dramat v českých hrách Stavovského divadla a mezi lety 1834–1837 řídil ochotnické divadlo v Kajetánském domě na Malé Straně.
Kutná Hora – rodiště J. K. Tyla
Od roku 1833 Tyl pracoval jako redaktor beletristických časopisů Jindy a nyní a také časopisu Květy, ty s přestávkami redigoval až do roku 1845. Roku 1839 si vzal za manželku bývalou partnerku z Hilmerovy společnosti M. Forchheimovou, od roku 1841 však žil s její sestrou A. Rajskou, s níž měl devět dětí.
Tyl jako miláček národa
Ve 40. letech vrcholí největší Tylova sláva ve vlasteneckých kruzích. Začíná vydávat své Sebrané spisy, za román Poslední Čech obdržel cenu Matice české a veřejnost ho vyzdvihovala jako „miláčka národa“. V této době také organizuje veřejný život, především české plesy. Nejen Havlíčkovou kritikou Posledního Čecha, ale také překonáním sentimentální idylické vlastenecké výchovné formy, začíná Tylova sláva upadat. Roku 1845 přestává být redaktorem Květů a o rok později začíná vydávat autorský časopis výchovného charakteru Pražský posel.
Stavovské divadlo
Popularita tohoto plátku způsobila, že byl Tyl dokonce zvolen poslancem říšského sněmu. Periodikem, kde Tyl uplatňoval své politické názory, se staly Sedlské noviny – vydávané od dubna do června 1849. Mezi lety 1846–1851 byl Tyl pověřen dramaturgií českých her ve Stavovském divadle, v tomto období také vznikla převážná většina jeho dramat.
Tylovy kritiky
Josef Kajetán Tyl také proslul jako kritik, v polovině 30. let se v nich vyrovnával právě s dobově oblíbeným „rozervanectvím“, razil tendenci pozitivně laděné literatury. Odmítl Máchův Máj jako dílo nepotřebné pro potřeby národního hnutí, ačkoliv jeho estetickou hodnotu uznával.
Karel Hynek Mácha, sok nejen v lásce
Soubor Tylových povídek Kusy mého srdce je situován do maloměsta, hrdinové jsou zde idealizováni. Do této sbírky patří také novela Rozervanec, kde v hlavním hrdinovi jistě poznáme karikaturu Karla Hynka Máchy. Na materiálu sentimentální povídky stojí také novela Poslední Čech. Mezi další prózy patří například Rozina Ruthardová, Dekret Kutnohorský nebo Braniboři v Čechách.
Fidlovačka i Strakonický dudák
Dramatická tvorba zůstává dnes zastoupena nejspíš nejznámější hrou – fraškou Fidlovačka. Ve svých dramatických dílech Tyl vymezuje okruh tří žánrů: dramatický obraz ze života, divadelní báchorka a historická hra. Mezi hry ze života lze zařadit Paní Marjánku, matku pluku, Pražského flamendra nebo Paličovu dceru; oproti tomu pohádková hra Strakonický dudák vychází z lidového podání, nalezneme zde konflikt mezi domovem a cizinou, láskou a penězi. Ve své době byla chápána jako hra ryze národní a často byla zařazována do divadelního repertoáru.
William Shakespeare – i jeho díla Tyl překládal
Z dalších dramatických báchorek jmenujme například Tvrdohlavou ženu či Jiříkovo vidění, tyto báchorky jsou spjaty převážně se současností. Reakcí na současnost v protikladu k dramatickým báchorkám tvoří historické hry: Krvavý soud aneb kutnohorští havíři, Jan Hus, Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové nebo Jan Žižka z Trocnova.
Tyl jako překladatel
Kromě psaní dramat se Tyl snažil divadelní hry také překládat. Jeho výběr se zaměřoval především na vzory rakouských divadel, překládal F. Schillera, F. Hebbela, K. F. Gutzkowa, ale přeložil také drama W. Shakespeara – Král Lear. Tento překlad je prvním českým veršovaným překladem Shakespeara vůbec.
Čtěte také: K. H. Borovský: Křest svatého Vladimíra. Rusko hledá boha. Konkurz se koná
Josef Kajetán Tyl vystoupil těžce nemocen ještě roku 1856 jako herec v Českých Budějovicích. Pochován byl na hřbitově v Plzni, kdy se jeho pohřeb stal první českou manifestací za bachovské éry.
