2 fotky 
Falešný vrchní Vrána, Karel Čapek nebo záletný milovník Blažej, to všechno jsou životní role šarmantního sedmdesátníka, jednoho z největších herců českého stříbrného plátna – Josefa Abrháma.
Jako postrach českých restauraci v komedii Vrchní, prchni!, Zdroj: distributor filmu
Jeden z nejpopulárnějších českých herců, Josef Abrhám, se narodil 14. prosince 1939 ve Zlíně. Pochází z rodiny majitele cihelny. Po maturitě se zdálo, že bude pokračovat v otcových šlépějích a vyzkoušel si hned několik dělnických povolání. Táhlo ho to ale na prkna, která znamenají svět, a nakonec se přece jen dostal na vytoužený obor herectví na bratislavskou VŠMU.
Po roce přestoupil na pražskou DAMU, kde absolvoval v roce 1962. Jeho první angažmá bylo ve vinohradském Divadle československé armády, a stal se dokonce jedním ze zakládajících členů Činoherního klubu v Praze.
Jeho debut před kamerou se odehrál v roce 1961, v černobílé moralitce Strop. Jednalo se o absolventský film Věry Chytilové. Od té doby se pytel s filmovými i divadelními rolemi roztrhnul a dnes čilý sedmdesátník Josef Abrhám si na jejich nedostatek rozhodně stěžovat nemůže. Abrháma si možná pamatujete jako vášnivého milovníka, knihkupce Vránu a v dalších desítkách slavných a výrazných rolí. Za zmínku v 60. a 70. letech, které jsou zlatou érou jeho kariéry, určitě stojí filmy jako Neschovávejte se, když prší nebo Dita Saxová.
V roce 1976 započal svou komediální spolupráci s dvojicí Svěrák–Smoljak, a to ve filmu Marečku, podejte mi pero!. Tam se Abrhám objevil v epizodní roli třídního učitele poněkud starších dam a pánů, kteří jsou donuceni vrátit se do školních lavic. V roce 1976 se, mimochodem, Josef Abrhám oženil s nejznámější světovou Popelkou, herečkou Libuší Šafránkovou. O rok později se jim narodil syn Josef, který se stal poměrně známým dokumentaristou.
Jako zloděj si vydělal jen 800 korun
S rolí v komedii od populárního dua přišel zásadní zlom v Abrhámově kariéře a obrat k úsměvným komediím. Titulní a divácky vděčné role ztvárnil například v Kulovém blesku či hitu od Smoljaka a Svěráka s názvem Vrchní, prchni!. Po boku své manželky Šafránkové ztvárňuje Abrhám poněkud roztržitého smolaře Dalibora Vránu, který prostě vypadá přesně jako vrchní v kterékoli restauraci.
Ten se tedy rozhodne svého vzhledu využít a brzy se stane nejznámějším restauračním zlodějem v dějinách české kriminalistiky. Jeho řádění mu ale nakonec vyneslo tři roky nepodmíněně a v přepočtu jen pouhých 800 korun.
Josef Abrhám ale není jen Svěrákovým dvorním hercem, často se objevuje například ve filmech Jana Hřebejka. Není taky divu, když hned za první, ve kterém se objevil, dostal Českého lva. Byla to Šakalí léta a jedná se o největší ocenění, jakého se Abrhámovi (zatím) dostalo. Každopádně Abrhámův největší úspěch vězí někde úplně jinde, a to překvapivě v televizním seriálu.
Když se řekne Nemocnice na kraji města, každému seriálovému fanouškovi se okamžitě vybaví jeden z jejích hlavních hrdinů, záletný lékař a později primář Arnošt Blažej. Seriál Jaroslava Dietla vynesl Abrháma mezi největší hvězdy českého hereckého nebe a i po nepříliš úspěšných dvou pokračováních Nemocnice jeho hvězda nezhasíná. Naopak, záletný doktor mu vynáší čím dál tím větší oblibu mezi fanynkami a v neoficiálních internetových diskuzích Abrhám stále platí za jednoho z nejvíc sexy českých herců.
Za zmínku stojí také role, která byla pro Josefa Abrháma velice výjimečná. V roce sametové revoluce totiž dostal příležitost zahrát si Karla Čapka, českého spisovatele a filozofa, a to ve filmu Člověk proti zkáze. Po komediálně laděných rolích Abrhám konečně naplno rozvinul svůj dramatický talent a stal se perfektním dvojníkem slavného spisovatele.
Josef Abrhám exceluje mimo jiné i v pohádkách – třeba jako král Dobromil v Kouzlech králů
Film je jakousi mozaikou vztahů a událostí, které na Čapka působily a které se mu v jeho horečnatých snech a vzpomínkách vracejí a rozhodně patří k tomu nejlepšímu z Abrhámova seznamu velkých rolí.
Tragická událost ho navždy změnila
Všichni vědí o Abrhámově výjimečném hereckém talentu, ale někomu možná zůstala utajena jeho druhá velká vášeň – jazz a hra na klavír. Hudba se stala především v období jeho dospívání nepostradatelnou součástí jeho života. „Rodiče mi zamykali klavír, abych se nepomátl. Hrál jsem třeba osm hodin v kuse. Ráno jsem vstal a večer jsem byl celý křivý. Až takhle jsem byl posedlý,“ svěřil se Abrhám.
Jeho další životní osudy ale zůstaly poznamenány velkou rodinnou tragédií. Událostí, která ho poznamenala na celý život, byla nečekaná smrt jeho teprve šestadvacetileté sestry v roce 1963. Josefovi, kterému v té době bylo 24 let, se zhroutil celý svět. Prý se s tím dodnes nevyrovnal. Odtud tedy hercův typický hořkosladký úsměv.
Josef Abrhám dokázal během let uplatnit i svůj výrazný a snadno zapamatovatelný hlas. Namluvil populární večerníčkový seriál O zvířátkách pana Krbce a svým hlasem provázel třeba hudební pořad Leonard Bernstein o hudbě. Posledním filmem, ve kterém se Josef Abrhám objevil, byla v loňském roce filmové adaptace Havlova Odcházení.
„Myslím, že Odcházení je solitér, který rozhodně vstoupil do českého filmu – to zcela určitě. Sice o pár desítek let později, ale je dojemné, že si to autor dopřál a že mu to kritici nedarují. Myslím, že je to opravdu ojedinělý film,“ tvrdí o něm Abrhám. Ve filmovém režijním debutu nedávno zesnulého bývalého prezidenta si zahrál po boku Dagmar Havlové muže, kterému se nečekaně zhroutí svět. V absurdním dramatu je Abrhám stejně skvělý jako v desítkách svých dalších nezapomenutelných rolí.
