José Manuel Ballester. Díla evropského umění bez zobrazených postav

Lze si vůbec představit ikonická díla světového umění bez jejich zobrazených postav? Podle španělského umělce José Manuela Ballestera vnáší tato představa nový pohled na význam vnitřních vazeb uvnitř vybraných děl. Umělec svůj nápad realizoval u nejznámějších obrazů historie, například u Poslední večeře Leonarda da Vinci nebo u Zrození Venuše od mistra Botticelliho.

Espacios Ocultos – Las Meninas (Velázquez), José Manuel Ballester. Zdroj: www.josemanuelballester.com

Odebráním všech zobrazených postav z vybraných uměleckých děl dává divákovi možnost, aby se více zaobíral pozadím, které lze poté vnímat pod naprosto jiným úhlem pohledu. Myšlenka španělského umělce, aby došlo k oživení pozadí, jistě funguje.

Nejlepším příkladem je obraz Prám Medúzy od romantického umělce Theodora Géricaulta. Originál díla je nabitý emocemi, intensitou a napětím, avšak po odebrání postav nabírá odlišný rozměr. Plátno se najednou stává intenzivnějším v dekadentním slova smyslu a vyobrazuje hrozivé nebezpečí tragickým způsobem.

Počin umělce Ballestera se určitým způsobem stává exkurzem do společenských rolí tak, jak byly zachyceny na obrazech. Unikátní série je nazvaná Espacios Ocultos (Schované prostory). Nápad s odebráním postav však funguje pouze v případě, pokud je divák seznámen také s originální verzí obrazu. Bez předlohy jsou „prázdná“ díla bez dalekosáhlejšího významu.

Espacios Ocultos – Alegorie malířství (Jan Vermeer), José Manuel Ballester. Zdroj: www.josemanuelballester.com

Španělský umělec si dal velkou práci s digitálním upravováním původní předlohy a svým projektem poukázal na vnitřní vztahy mezi zobrazenými postavami a prostorem, do něhož je příběh zasazen. Více projektů podobného zaměření by bylo prospěšným úkazem.

Jak obrazy působí na stěnách galerie se můžete podívat prostřednictvím následujícího odkazu: https://www.youtube.com/watch?v=YLyg_BZRInw.