John Lennon: mládí a umělecké začátky prvního Beatla

Právě dnes uplyne přesně třicet let od okamžiku, kdy zemřel jeden z nejvýznamnějších hudebníků v historii a politický aktivista – John Lennon. Člověk, který nesmazatelně ovlivnil několik generací, ať už svou hudbou či postoji a vyjadřováním, se stal po právu legendou, již nelze opomenout.

Lennon se svou první ženou Cynthií Powellovou, Zdroj: archiv

Životní pouť Johna Winstona Lennona začala 9. října 1940 v Liverpoolu. Jeho otec Alfred Lennon byl lodní stevard a od něj dostal John i své druhé jméno Winston – po britském ministerském předsedovi Winstonu Churchillovi. Malý John Lennon neměl jednoduché dětství: otec opustil rodinu krátce po jeho narození a krátce nato ho matka svěřila do péče ke své sestře. Matka navíc tragicky zemřela, když Johnovi bylo sedmnáct: její smrt ho velmi zasáhla a až dokonce života se s ní úplně nesmířil.

Talentované a tvořivé dítě

Navzdory neveselému dětství John projevoval již v útlém mládí silné umělecké sklony. Už jako dítě skládal různé říkanky, které později přerostly v tvorbu básní, jež doplňoval kresbami.

V jedenácti letech se Lennon ocitl na gymnáziu Quarry Bank, kde se seznámil s prvním opravdovým přítelem Petem Shottonem, jenž začal v Johnovi probouzet zájem o hudbu: Lennon se pod jeho vlivem začal učit hrát na kytaru a později společně založili skupinu The Quarrymen. V této kapele také složil několik svých prvních skladeb, jež se k rock’n’rollu teprve blížily. Rovněž s touto kapelou odehrál i své první úspěšné koncerty, které ho utvrdily v jeho rozhodnutí stát se muzikantem.

The Quarrymen, předchůdci Beatles (1958), Zdroj: archiv

Lennonův obrovský talent mu dovolil i nadále rychle se zdokonalovat – později ke kytaře přibral i zpěv, piáno a foukací harmoniku. Po nějakém čase do Quarrymen přivedl další přátele a muzikanty – baskytaristu Stuarta Sutcliffa a kytaristy Paula McCartnyho a George Harrisona. Právě s druhým jmenovaným začal později Lennon skládat převážnou většinu materiálu, čímž vznikl nejslavnější skladatelský tandem v historii popové a rockové hudby.

První dny The Beatles

The Quarrymen se v roce 1960 přetransformovali v The Silver Beetle, poté Beetles a nakonec definitivně v The Beatles. Čtveřici Lennon, McCartney, Sutcliffe a Harrison pak doplnil bubeník Pete Best a cesta za slávou mohla začít.

První vystoupení se odehrála ve sklepním klubu Bestovy matky v Liverpoolu, ale důležitou kapitolou pro kapelu bylo období v německém Hamburku, kde v tehdejším divokém prostředí místních klubů nebylo problémem odehrát ilegální koncerty. Ty kapela nutně potřebovala, protože Harrisonovi tenkrát nebylo osmnáct a kdekoliv jinde by je nepustili na pódium. Majitelé klubů nutili kapelu hrát až sedm hodin denně a sedm dnů v týdnu. Členové byli později z Hamburku po částech vyhoštěni – Harrison kvůli svému mládí a McCartney s Bestem za žhářství, přesto se do tohoto města kapela vrátila ještě několikrát.

Jak se později ukázalo, hamburské kluby se staly pro kapelu osudné: v dubnu 1962 poměrně násilné publikum surově zmlátilo Sutcliffa, který následně na krvácení do mozku zemřel.

Bouřlivé období slávy začíná

Po Sutcliffově smrti převzal basu Paul McCartney a na podzim 1962 vystřídal Besta za bicími Ringo Starr, čímž se zkompletovala nejslavnější sestava kapely, jež zanedlouho způsobila na hudebním poli pořádnou revoluci. Rok 1962 byl pro Lennona důležitý i v osobním životě, když se 23. srpna oženil se svou spolužačkou z umělecké školy Cynthií Powell. O necelý rok později se mladému páru narodil syn John Charles Julian Lennon, jenž mimochodem kráčí v otcových muzikantských šlápějích.

V roce 1963 vydali Beatles první dvě studiová alba Please, Please Me a With The Beatles, kterými způsobili v Británii doslova mánii, nebo spíše beatlemánii, jak média začala hysterii okolo kapely nazývat. Tytam byly koncerty v zaprášených a špinavých klubech v Hamburku: songy The Beatles se již ve chvíli vydání stávaly obrovskými hity, jež bouraly první příčky hitparád, a vystoupení skupiny byla beznadějně vyprodaná.

V té době vedle své hudební činnosti napsal Lennon také dvě knihy – In His Own Write (1964) a A Spaniard in The Works (1965). Obě dvě se staly okamžitě bestselery.

Perný den

Producenti a manažeři The Beatles kapelu značně podceňovali a jejich úspěch považovali za dobovou senzaci, jež nebude mít dlouhého trvaní. Za takového uvažování se zcela logicky snažily z náhlé slávy vytřískat co nejvíc a nutili kapelu k různým aktivitám, jež jim měly přinést vysoké zisky. I když to tak dnes nevypadá, i film Perný den patřil k těmto činnostem: scénář byl doslova spíchlý horkou jehlou za několik dní, a aby se ušetřilo, točilo se na černobílý materiál. Titulní song A Hard Day’s Night kapela složila k hotovému názvu z hlav producentů a dokonce i název kapely The Beatles ve filmu nezazní ani jednou!

John Lennon společně s Ringo Starrem patřil určitě k té herecky zdatnější polovině Beatles. Při natáčení často improvizoval a dělal spontánně různé blbosti a klukoviny, čímž často přiváděl do úzkých režiséra Richarda Lestera i zbytek štábu. Dokonce i naprosto absurdní scéna, kdy si ve vaně plné pěny hraje Lennon s parníčkem pro děti na druhou světovou válku, údajně přišla z jeho hlavy.

Samotné natáčení Perného dne si Lennon příliš neužíval, jak by se mohlo z vyznění celého filmu zdát: filmování se odehrávalo v období, které pro něj nebylo zrovna nejšťastnějším – tenkrát na sobě testoval, kolik drog je schopno jeho tělo snést, a při natáčení trpěl depresemi a náladovostí. Davy nadšených, ale i dotěrných fanoušků a absolutní ztráta soukromí mu také dvakrát nepřidaly, a tak se k drogám uchyloval poměrně často. Nutno dodat, že ty mu nebyly nikdy cizí: poprvé je již bral v období hamburských koncertů a i později se k nim v různých období života vracel.

Rebel bez příčiny

Vedle natáčení Perného dne byl rok 1964 důležitý pro kapelu také tím, že poprvé absolvovala turné po Spojených státech. I v Americe vládla beatlemánie, a tak byly všechny koncerty okamžitě vyprodané. Členové Beatles se stávali důležitými osobnostmi společenského dění: Lennon byl různými dámskými magazíny označován tituly sex idol a vítězství v dalších podobných anketách se jenom hrnula. Nutno dodat, že se se svým vysokým sexuálním apetitem nijak netajil: Lennon jednou dokonce prohlásil, že jeho postelí prošlo přes tisíc žen a o tomto počtu tvrdošíjně odmítal diskutovat.

Lennon mj. proslavil i brýle s kulatými obroučkami, jimž se přezdívá lennonky, Zdroj: archiv

Lennon se v Americe choval stejně výstředně jako v Británii a i nadále tropil různé průšvihy – tím největším asi bylo, když u něj policie našla větší množství drog, což mu při pozdějším stěhování do New Yorku způsobilo nemalé potíže. Rovněž se stal otcem spousty různých kontroverzních výroků: tím nejznámějším byl určitě památný rozhovor z března ’66, při němž Lennon prohlásil, že Beatles jsou větší než Ježíš Kristus. Reakce na tuto poznámku na sebe nedala dlouho čekat a spousta konzervativních hnutí a náboženských organizací začala proti kapele protestovat. Americká rádia poté hudbu Beatles stáhla z vysílání, což se kapele předtím ani potom nikdy nikde nestalo.