2 fotky 
!Exkluzivní rozhovor!Jiří Mádl má za sebou řadu nejrůznějších filmových rolí. V novém muzikálovém 3D filmu V peřině režiséra F. A. Brabce ale poprvé na plátně tančil a zpíval – v roli věčně ospalého pana Karla. Náš rozhovor se ale netočil pouze kolem Peřiny. Od divadla přes teplé vodníky až po problémy české kinematografie.
Trénoval jste nějak spánek, aby to vypadalo dobře na plátně?
Samozřejmě trénuju už léta. Já jsem ale ve filmech spal mnohokrát, často mívám scény, kdy se člověk budí nebo naopak usíná. Zahrát spánek není úplně jednoduché, ale znáte tu situaci, když spíte, někdo přijde do místnosti a vy chcete spát dál. Pokud otevřete oko, tak na vás začne mluvit, a proto je lepší dělat, že spíte. A to už mám nacvičené.
Váš zpěv a tanec ve filmu byl parádní, neplánujete založit kapelu nebo si zahrát v muzikálu?
Neplánuju. Ale vždycky říkám, že kdybych chtěl, tak bych mohl… Nechci, aby to vypadalo tak, že každá rosnička dneska vydá cédéčko, ale bavilo by mě to. Hlavně mám rád tanec, to je velice tvůrčí záležitost. Je super vyjadřovat se tělem, tancem. Hrozně rád bych si ještě zahrál v nějakém muzikálu, ale ten zpěv nevím, nevím… Co si budeme nalhávat, Renda (René Rypar, autor hudby k filmu V peřině, pozn. red.) mě na tom počítači trošku vytunil.
Povedl se skutečně rodinný 3D muzikál V peřině?
Karel Janák o vás jednou prohlásil, že jste „absolutně dokonalý typ neherce, který kolikrát hraje líp než herci“. Jak to myslel?
To byl asi ožralej. Karel o mně řekl strašně moc citátů. Dokonce jednou řekl, že už nikdy nebudu hrát nic jiného než teplého vodníka. No co k tomu říct víc!
V květnu proběhla v Divadle Na zábradlí derniéra představení Dva chudáci Rumuni, co mluvěj polsky. Vaše první zkušenost na divadelních prknech, k tomu v angličtině.
Mě to hrozně bavilo. Hrálo se jenom rok a byl to zvláštní, ale intenzivní pocit. Hráli se mnou hlavně cizinci, z ansámblu Divadla Na zábradlí v představení účinkoval pouze pan Ornest. Celé to bylo spíš externistické, vlastně takový tábor. Akorát pan režisér nám to zrežíroval, pak odjel pryč a už o nikom nikdo neslyšel.
Proto jenom rok?
Proto jenom rok. Ale pěkný rok. Já mám teď taky moc práce a jedu pryč, takže je to komplikované.
Takže divadelní nebo filmové režie se od vás někdy dočkáme?
Raději bych psal. U režírování je mnohem větší zodpovědnost. Nejvíc mě ale opravdu láká psaní a dramaturgie. To v českých filmech chybí, přitom se jedná o zásadní věc. Každý, kdo k nám přijede točit, říká, že máme výborné filmové profese. Máme sice na hovno – pardon – financování, chybí nám systém ohledně zákona o kinematografii, ale režiséři, skladatelé, myslím, že i herci, jsou skvělí. Jenže největší problém je ve scénářích a dramaturgii.
A na závěr – Voříšková, nebo Stropnická?
Jéžiš, to je těžké. Dostanu přes držku od obou. Tak asi podle toho, jestli v hospodě nebo na plátně. Ale nebudu odpovídat kterou.
V peřině
Muzikál
Česká republika, 2011, 103 minRežie: F. A. Brabec
Hrají: Karel Roden, Lucie Bílá, Eliška Balzerová, Jiří Mádl, Bolek Polívka, Nina Divíšková, Anna Stropnická, Nikol Moravcová, Marek Vašut, Milan Šteindler, Tatiana Vilhelmová, Arnošt Goldflam, Amélie Pokorná, Matěj PřevrátilPremiéra v ČR: 16. června 2011
