!Exkluzivní rozhovor!Jiří Macháček se nyní dívá z plakátů na film Muži v naději. Nedívá se ale moc na kolemjdoucí jako na mocné poprsí. Jak se mu natáčelo s režisérem Jiřím Vejdělkem? Topzine.cz ho vyzpovídal v lednu, ještě před začátkem natáčení filmu, když si nemohl být úplně jistý výsledkem.
Jiří Macháček ve filmu Muži v naději, Zdroj: distributor filmu
Jak se vám spolupracuje s Jiřím Vejdělkem. Je to pohodový režisér, nebo spíš pedant, který opakuje natáčení scén a podobně?
S Jiřím Vejdělkem se mi spolupracuje dobře. Je svůj, a jen díky tomu je schopen natočit právě svůj, osobní, vlastní, jemu podobný film, který vypráví o tom, o čem vyprávět chce. Vejdělek je člověk, který je velice dobře připraven, když jde natáčet, a to kolikrát tak, že by to ani nebylo nutné.
Takže je to tak, že od něj slyšíte: „A tahle scéna ještě jednou. A ještě jednou. A ještě jednou…,“ až se natáčí desetkrát?
To dělá každý režisér.
Muži v naději pojednávají o Ondrovi (Jiří Macháček), nudném čtyřicátníkovi bez jiskry a zápalu do života. Manžel je to věrný a spořádaný, jenže stejně to nějak neklape. Svou ženu nebaví, místo sexu už jen pracují na dítěti. Naproti tomu jeho tchán Rudolf (Bolek Polívka), to je jiná káva. Pořád dobře naložený šedesátník, s milující ženou po boku a zástupem milenek v zádech. Ondrovi rozdává i dobré rady o tom, že jestli chce svou ženu, Rudolfovu dceru, učinit šťastnou, měl by ji začít podvádět.
Používáte rád improvizaci v jeho filmech, nebo to Vejdělek moc nevítá?
On to má spíš tak, aby ji nepotřeboval. Myslím, že to není něco, co by vyhledával. Není nutné do filmu cpát improvizaci, když ji nevyhledáváte, protože pak logicky není potřeba.
Z jakého důvodu jste vzal roli v Mužích v naději? Viděl jste v té roli sám sebe?
Nikdy neberu žádnou roli proto, že bych tam viděl sám sebe. To je na tom právě zábavné, že nemusíte být sám sebou, ale můžete být někým jiným. Vzal jsem Muže v naději proto, že se mi scénář líbil beze zbytku jako dramaturgicky strašně dobře postavená komedie o vztazích. A protože věřím, že bude dobrá, že na ni přijdou lidi a že se pobaví. Na natáčení budou skvělí herečtí partneři.
A když si můžete vybrat mezi komediální a tragičtější rolí, kterou raději volíte? Protože někdo říká, že vaše postavy si jsou podobné navzájem. Takový ten vtipálek à la Nestyda.
Ono příliš mnoho tragických rolí mi nabízeno není. Ale je to tím, že příliš mnoho tragických rolí ani v českých filmech není. A když, tak to hraje Karel Roden nebo Ivan Trojan.
Nebo případně na divadle?
Na divadle je to něco jiného. Tak ona každá role je vlastně tragikomická. Samozřejmě, že bych někdy rád vyzkoušel něco úplně jiného, ale něco úplně jiného je velice riskantní mi nabídnout.
Ve filmu Kuky se vrací namluvil záporáka Anušku
Jak to teď budete vůbec stíhat? V Divadle Na Jezerce máte hru Musíme si pomáhat.
Tam mám teď celou dobu pauzu až do dubna (rozhovor se konal v lednu, pozn. red.), než bude mít Lenka Vlasáková dítě, které čeká. Kvůli čemuž tam teď není to představení, ve kterém hraju. A i tak by se to dalo stihnout, protože v divadle hraju tak pětkrát, šestkrát za měsíc.
Plánujete ještě něco filmového kromě Vejdělkova filmu?
Jsou různé možnosti, o kterých bych do médií nerad cokoli říkal. Jediné, o čem můžu mluvit, je březnová premiéra filmu Václava Havla Odcházení. To se teď dodělává. Ale jinak bych vcelku nic raději neříkal, protože některé odmítnu a některé bych zase nerad vyplašil.
