3 fotky 
!Profil herce!Známý recesista, vášnivý čtenář, starý mládenec a nezapomenutelný herec. Přečtěte si životopis výjimečné osobnosti, kterou režiséři rádi obsazují do rolí malých rozsahem, zato ale velké důležitosti.
Jiří Lábus se narodil 26. ledna 1950 v Praze v rodině architekta a zdravotní sestry. Architektem se stal i jeho bratr Ladislav. Jiří si však odmalička přál být profesionálním hercem. Už jako dítě často bavil příbuzné imitováním rozhlasových hlasatelů. Když se proto po ukončení gymnázia rozhodoval, co dál, jednoznačně zvítězila DAMU.
Nejúspěšnější jako čaroděj II. kategorie
Lábus absolvoval v roce 1973 rolí Mackieho Messera v Žebrácké opeře. Díky této roli také získal své první angažmá v liberecké Ypsilonce, které zůstal věrný dodnes. Vytvořil tu desítky výrazných rolí. Za ztvárnění spisovatele Antoine Bonneaua ve hře Hlava medúzy dokonce v roce 1996 obdržel cenu Thálie.
Zároveň s divadlem začal vystupovat i ve filmu a v televizi, často v záporných a excentrických rolích, jako byl třeba jeho Eda v Zatykači na královnu nebo brusič Petr ve filmu Páni kluci. I když to byly jen vedlejší role, Jiří Lábus na sebe rychle upozornil svým výrazným komediálním talentem. Na jeho základě pak pro něj známá dvojice Miloš Macourek a Václav Vorlíček napsala roli Rumburaka, čaroděje druhé kategorie, v televizním seriálu Arabela.
„Hrát záporné role je už mým prokletím. Začalo to v Arabele čarodějem Rumburakem a pokračuje to dál,“ tvrdí herec, který i v dalších pohádkách ztvárňuje především lotry a zlé ničemy. Dá se ale bez nadsázky říct, že hlavní záporák Rumburak se téměř okamžitě stal nejoblíbenější postavou celého seriálu a Lábusovou životní rolí.
V průběhu osmdesátých let se divákům vryl do paměti především jako součást komické dvojice Lábus-Kaiser ze zábavného televizního pořadu Možná přijde i kouzelník. Jeho spolupráce s Oldřichem Kaiserem stále pokračuje, jednak v rozhlasové parodii Tlučhořovi, ale stále víc i v televizních pořadech. Co se týče filmů, v té době žádné velké role nepřicházely. Výjimkou byl snad jen živočichář Béďa v letní komedii Slunce, seno, jahody a jejích dvou pokračováních a opět role Rumburaka, tentokrát ve stejnojmenném filmu.
Velký úspěch ho čekal až v roce 1994, kdy si zahrál v dramatickém filmu Amerika, který vznikl na motivy nedokončeného díla Franze Kafky. Jako multimilionář Jakob, jenž se vypracoval díky čerpání a prodeji vody, tu Lábus zasvěcuje synovce do tajů svého impéria. Odměna na sebe nenechala dlouho čekat, a Jiří Lábus si mohl doma vystavit sošku Českého lva za nejlepší vedlejší roli.
Rytíř krásného slova
Postupem času byl díky svým širokým hlasovým schopnostem Jiří Lábus objeven pro zcela nový obor – dabing. Už si ho vlastně kdysi vyzkoušel, když namluvil plyšového moderátora Jů z TV pořadu Studio Kamarád a svým hlasem oživil loutky v Bartově filmu Krysař z roku 1985.
„Je to vlastně letitá praxe, protože už jako malý chlapec jsem se bavil střídáním mužských a ženských hlasů, četl jsem různé knížky nahlas a snažil se hlasy různě měnit. Moc mne to bavilo. Jeden krční lékař mi řekl, že mám hlasivky jak provazy, tak to pro mne náročné není,“ svěřil se jeden z našich nejpopulárnějších dabérů. Svůj svérázný hlas propůjčil takovým osobnostem, jako jsou například Rowan Atkinson, lenochod Sid z Doby ledové, koza z filmu Kozí příběh a nikdo už by si bez Lábusova hlasu nedokázal představit slavnou Marge Simpsonovou.
Od profesionálního dabingu už to měl Lábus jen krůček k profesionálnímu čtení. Jeho první audioknihou se stal Harry Potter a kámen mudrců a jeho zatím poslední jsou Nápady laskavého čtenáře od Michala Viewegha. Za své čtenářské umění si Jiří Lábus vysloužil svou prý úplně nejcennější trofej – Řád rytíře krásného slova.
Jeden z nejlepších herců své generace se stále těší velké oblibě, která byla v průběhu let jen zřídka ohrožená. Negativní zmínky v médiích se objevily pouze v souvislosti s některými jeho činy v době normalizace, kdy (koneckonců jako naprostá většina tehdejších umělců) podepsal Antichartu a hrál v jedné epizodě seriálu Třicet případů majora Zemana, která se snažila očerňovat český hudební underground.
Knihy jsou lepší než ženy
Později se ale členům skupiny Plastic People of the Universe, proti které byla tato epizoda namířena, omluvil. V posledních letech také vzbudil nevoli odpůrců plánované americké radarové stanice v Brdech, jelikož se stal hlavní tváří vládní kampaně pro její výstavbu.
Bez Lábusova hlasu už by to prostě nebyla Marge…
Jiří Lábus je známý samotář a starý mládenec, který je ale velice oblíbený mezi svými hereckými kolegy pro svou vrozenou komičnost a smysl pro recesi. Například herec Martin Dejdar, který s Jiřím pravidelně hostuje v divadle Ypsilon, ho popisuje velmi osobitě: „Lábus, to je těžce návyková droga. Leze vám na nervy, nenávidíte ho, vysává vás, unavuje. Nechápete nic z toho, co dělá, ale přesto s ním musíte být. Potřebujete ho. Těšíte se na něj. Milujete ho. Je to prostě Lábus.“
Jiří Lábus velice nerad mluví o svém soukromí a jen zřídkakdy se objeví po boku nějaké ženy ve společnosti. Naposledy ho média vystopovala v objetí s Jolanou Dvořákovou, programovou ředitelkou TV Barrandov. Jak ale sám říká, víc než ženy miluje knihy. Těch má prý celé stohy a letošní léto tráví doma a jen čte a čte a čte…
Už brzy můžete komika Lábuse vidět v pokračování příběhu o dívce na koštěti. Saxána a Lexikon kouzel zamíří do českých kin už 15. září.
