Český Jamie Oliver má o budoucnosti tuzemské gastronomie jasno. Měli bychom ji vrátit do doby Magdaleny Rettigové a připravovat jídlo z čerstvých surovin, bez polotovarů a chemických náhražek.
Martin připravuje vlastní televizní pořad o vaření. Foto: Lenka Rejfířová, TOPZINE.cz
Nejen o nutnosti používat čerstvé a kvalitní suroviny jsme si povídali s Martinem Škodou, studentem Biskupského gymnázia ze Soběslavi.
Martin se slavnému kuchaři bez čepice podobá nejen účesem, ale také tvořivostí a schopností připravit skvělé jídlo bez složitých příprav.
Doufá, že se se slavným kuchařem z britských ostrovů jednou setká a předá mu svoji kuchařku z ruky do ruky. Už dnes je na webu Jamieho Olivera odkaz na Martinův kuchařský blog.
Martine, podle tebe jde dobré jídlo a hudba dohromady, ve tvé kuchařce je ke každému jídlu jeden song. Myslíš si, že by to šlo i opačně, skládat hudbu o jídle a vaření?
Určitě. Myslím, že to už někdo možná i dělal. Jídlo je vlastně taková hudba na talíři. Rozhodně je to dobrý nápad. Kdybych uměl líp hrát na kytaru, tak to vyzkouším (smích).Vím, že i nějaký kapely mají jméno podle jídla, takže nějaká spojitost tam asi taky je, ne?
V jednom rozhovoru ses zmínil, že bys rád měl svůj vlastní televizní pořad. Jak by měl vypadat, už na něčem pracuješ?
Existuje šance, že by něco vzniknout mohlo, ale je to ve stádiu příprav, takže zatím ani moc podrobností nemám. Hlavně bych chtěl, aby ten pořad, pokud nějaký bude, byl odlišný od těch ostatních a aby prosazoval to, co se snažím prosazovat já. Aby měl formu, která tady ještě není zaběhlá – jednoduchost s dostupnými surovinami a jídlo, který si doma dokáže uvařit každý sám.
Vystupoval jsi v Show Jana Krause, kde jsi vařil v přímém přenosu. Jaké to bylo, vařit před diváky?
Bylo to v pohodě, pan Kraus je milý člověk. Akorát mě trochu mrzelo, že jsme se nedostali víc k mojí knize, bylo to spíš o show a o vaření. Ale zase ten pořad je z velké části o zábavě, takže je to třeba respektovat. Každopádně to byla moc zajímavá zkušenost.
Sleduješ vůbec české pořady o vaření?
Sledoval jsem, ale teď na to nemám čas, celkově koukám na televizi asi jednou za půl roku. Občas jsem si pustil třeba Itala v kuchyni, nebo série Zdeňka Pohlreicha, to si myslím, že jsou jedny z mála pořadů o gastronomii, který jsou na úrovni.
S Italem v kuchyni se mi ale trochu zprotivilo, když jsem v jednom dílu v prvním záběru viděl, že bude Emanuel vařit pro dobrého kamaráda, a v dalším pak byl asi na půl minuty Michal David přes celou obrazovku, a říkal, že k tomu vaření snad bude i hrát a zpívat. Tak jsem to musel okamžitě vypnout.
Trochu mě mrzí, když do takových pořadů chodí takováhle sorta lidí. Ale teď prý ten pořad získal nový formát a slyšel jsem, že je výborný, tak se na to musím podívat.
Plánuješ vydat další kuchařku, třeba s filmy, které si k vaření nebo jídlu pustit?
Přiznám se, že filmy už jsem měl taky v hlavě, ale zatím nemám nápad, s čím by se to ještě kromě hudby dalo dobře spojit. V současnosti ani další kuchařku neplánuju, myslím si, že to je ještě daleko. Teď je pro mě přednější řešit dotisky té aktuální.
V kuchařce se hodně věnuješ španělským receptům, které máš rád, je tam prostor i pro Londýn nebo Kanadu. Co říkáš třeba na asijskou nebo indickou kuchyni, máš ji rád?
Rozhodně! Tahle kuchyně tam ale není, protože se v ní tolik neorientuju a ještě jsem do ní úplně neproniknul. Nejdřív bych chtěl tu kuchyni poznat a zjistit, jak celá funguje, a až pak bych si na to možná troufl.
Ale třeba indická jídla mám moc rád, rád na ně zajdu do restaurace, a když tam vaří Indové, tak je to většinou autentický a dobrý.
Zvou si tě kamarádi a známí, abys jim vařil na oslavách nebo při nějakých zajímavých příležitostech?
Zrovna nedávno jsem vařil kamarádovi na narozeninách a známí si mě zvou docela často, ale občas toho je tolik, že nedokážu všechno stihnout, i když bych rád. Jo, lidi občas mají zájem o to, abych jim něco uvařil (smích).
Martin Škoda se vaření a dobrému jídlu věnuje od svých devíti let. Více než pozitivní vztah ke kuchyni získal díky televiznímu pořadu Jamieho Olivera. Dnes je jeho méně zkušeným, avšak neméně talentovaným kolegou. Martin vydal letos na jaře kuchařku Škoda nevařit, ve které je více než osmdesát originálních receptů, doplněných vybranými skladbami k poslechu při i po vaření.V gastronomii jde Martin vlastní cestou a Roman Vaněk, šéf Pražského kulinářského institutu, o jeho knize řekl, že je příkladem opravdu velkého srdce na talíři.
Jak to vypadá s tvým setkáním s Jamiem Oliverem?
Myslím, že jsme zase o kousek blíž (smích). My k sobě jdeme takovou oklikou. Já jsem toho oproti němu zatím udělal málo. Ale věřím tomu, že se jednou potkáme, myslím si, že to není úplně nereálný. Teď třeba moc nestíhám jet do Londýna. Navíc Jamie má naplánovaný harmonogram na několik let dopředu.
Kam by se podle tebe měla vyvíjet moderní česká gastronomie?
Měla by se vrátit do doby Magdaleny Dobromily Rettigové, tehdy byla česká kuchyně na výsluní, z kvalitních a čerstvých surovin, bez chemie, bez polotovarů.
Čtěte také: Novým hitem českých i zahraničních restaurací je jen jedno jídlo na jídelním lístku
Dneska si pořád všechno ulehčujeme, používáme náhražky, a s tím by se mělo pohnout.
Co je podle tebe nejdůležitější, aby v kuchyni vzniklo skvělé jídlo?
Nemělo by se vařit jen z nutnosti nebo povinnosti a ten kdo jídlo připravuje, by do toho měl dát ještě něco víc – kousek sebe. Samozřejmě je důležité mít také kvalitní suroviny, bez nich to prostě nejde.
