2 fotky 
Redaktorka Eliška Olšáková se inspirovala projektem ze zahraničí, jehož smyslem je přečíst každý týden jednu knihu. Jak se jí to daří? A dá se to vůbec zvládnout? Každé úterý máte na TOPZINE.cz jedinečnou možnost číst její zápisky. Jaký byl čtvrtý týden?
Dodiléonovi byla ve vězení dlouhá chvíle. Zaslechl kroky a vstal, aby se podíval, kdo to je. Bachař se zastavil před jeho dveřmi a v zámku zarachotil klíč. Vešel Clams Jorjobert… „Dobrý den,“ řekl. „Nazdar starouši,“ odpověděl Dodiléon. „To je od tebe milé, že mi jdeš dělat společnost, protože tu mám dodilouhou chvíli.“
Zasmáli se, i když fór už byl řečený výše.
…
Nevím, co napsat dál, abych nezkazila dojem z tak brilantního úryvku knihy. Mohla bych se rozplývat nad Vianovou kreativitou, absurditou, lehkostí, skvosty, ke kterým se čtenář postupně prokopává perverznostmi. Jenže ani ty nejvznešenější superlativy by nedokázaly vystihnout dokonalost té poslední prosté věty. I když fór už byl řečený výše. Chápete? Pecka…
Tolik k mému zbožštělému spisovatelskému idolu, jehož portrét nosím na náušnicích i tričku a vítá návštěvníky mého facebookového profilu. Jehož jméno je nejčastější jméno v mé knihovně. Jehož…
A zpátky na zem. Jak se vám četlo? Snad vás můj literární vkus příliš nevyděsil a připojíte se ke čtení i tento týden. Tentokrát bude na programu Alberto Moravia a Konec jedné známosti. Knížky se asi před šesti lety zbavovala naše knihovna, a tak jsem si ji za pět korun pořídila. Od té doby se na ni dívám a myslím, že konečně nastal čas ji i otevřít. Nyní ale k samotné reportáži.
Den první
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu zítra.
Den druhý
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu zítra.
Den třetí
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu zítra… A dneska v kinech opakují živé vystoupení Monty Python, takže program je jasný.
Den čtvrtý
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu zítra.
Den pátý
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu zítra.
Den šestý
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu zítra.
Den sedmý
Pche, 157 stran? To přečtu za chvíli. Začnu večer.
A tak jsem začala tři hodiny před půlnocí. Ne, že bych těch 157 stran přečíst nestihla, ale tady jde o komplexní problém, který je nutno začít řešit. Protože přesto, že si své tempo jedné knihy týdně držím už skoro měsíc, stále se u mě nedostavují pocity, o kterých psal původní autor tohoto projektu Julien Smith. Jenže on dokázal dodržovat řád, měl čtenářskou disciplínu a knihou se živil celý týden. Nezhltnul ji jako já za neděli a ještě k tomu s adrenalinem v krvi.
A na co používáte knihu vy? FOTO: Eliška Olšáková, TOPZINE.cz
Tak třeba příště… Nicméně nosit knihu vždy při sobě, na to už jsem si zvykla. Navíc se jedná o velice praktickou pomůcku nejen k rozvíjení intelektu. I když jsem ji celý týden neotevřela, posloužila jako podložka pod myš, stojánek na hrnek, držátko na náušnice, pravítko nebo těžítko. A na co používáte knihu vy? Nestyďte se nechat komentář pod článkem.
