Jeden svět 2010: Dny zelených nadějí

Středečním večerem byl oficiálně zahájen 12. ročník festivalu Jeden svět, a to filmem Dny zelených nadějí íránské režisérky Hany Makhmalbaf. Íránské volby roku 2009, jak to bylo ve skutečnosti?

Dny zelených nadějí Zdroj: jedensvet.cz

Příběhem provází teheránská rodačka Ava, divadelní režisérka trpící depresemi. Pohnutě líčí prezidentské volby, kterých se jako desetiletá aktivně zúčastnila rozdáváním letáků. Chtěla se stát první íránskou prezidentkou, ale první rána přišla hned v zápětí. Dozvěděla se, že žena se v Íránu nikdy prezidentkou stát nemůže. Moci v Íránu se chopil prezident Ahmadínežád – diktátor, který potlačil většinu lidských svobod. Ava stále doufala, že se musí něco změnit.

Músáví nebo Ahmadínežád?

Rok 2009 byl v Íránu rokem volebním. Všechny naděje se upírali ke kandidátu Mír Hosejn Músávímu. Teherán se ponořil do zelené barvy, barvy politické kampaně Músávího. Ve filmu je jasně vidět, jak je statisíce lidí rozhodnuto změnit Írán, změnit těmito volbami jeho postavení ve světě. Chtěli se konečně zbavit diktátora Ahmadínežáda. Zpolitizovanými ulicemi s všudypřítomnou zelenou barvou procházela i Ava. Diskutovala s lidmi, ptala se, proč má či nemá volit Músávího, proč má či nemá volit Ahmadínežáda.

Dny zelených nadějí Zdroj: niacblog.files.wordpress.com

Krev, slzy a modlitby

Volby se přiblížily. Téměř všichni Íránci šli k volbám. Músáví zvítězil s mnohonásobnou převahou. Írán si alespoň na chvíli vydechl. Ne na dlouho. Ahmadínežád provedl s pomocí Ruska převrat a dosadil se do pozice prezidenta. Po celé zemi se strhly protesty. Tisíce lidí bylo zatčeno a mučeno, zmláceno či zabito. Mnoho z nich je dosud ve vězení. Tyto povolební události jsou ve filmu vidět prostřednictvím videí pořízených amatéry mobilními telefony a kamerami. Z brutality íránské policie se tajil dech a všechny v sále nejspíše napadalo: „Jak se tohle může v moderní společnosti stát?“

Na loňském festivalu v Benátkách získal snímek režisérky Hany Makhmalbaf Cenu za statečnost. Sama režisérka musela zemi opustit.

Majid Tavakoli a Abdollah Momen Zdroj: clovekvtisni.cz

Cena pro studentské vůdce

Po filmu následovala otevřená diskuse s íránským novinářem Serajem Mirdamadim. Do Prahy přijel, aby převzal cenu Homo Homini Člověka v tísni pro Majida Tavakoli a Abdullaha Momeni. „Oba ocenění sehráli významnou roli při formování íránského studentského hnutí, které získalo během posledních deseti let klíčovou roli v prosazování svobody slova a demokracie v Íránu,“ uvedl Marek Svoboda, ředitel Centra pro lidská práva společnosti Člověk v tísni.

„Íránští studenti jsou tradičně velmi aktivní v proreformních protestech. Následkem toho jsou dlouhodobě vystaveni sledování, bití, zatýkání a v souvislosti s povolebními protesty se jejich situace ještě zhoršila. Řada jich byla odsouzena na dlouhá léta do vězení.“ Majid Tavakoli a Abdollah Momeni jsou v současné době uvězněni, proto nemohli cenu osobně převzít.