!SPECIÁL!Na pokračování Grzędowiczova debutového románu se u nás nemuselo čekat nijak dlouho. Pán ledové zahrady 2 má stejně vymazlenou obálku i neobjevitelné číslování, avšak z hlediska kvality je ještě o něco lepší.
Ilustrace na obálce knihy Pán Ledové zahrady 2 Autor: Grzegorz Kmin
Jakkoli je trilogie Pán Ledové zahrady propojená tak těsně, že tvoří spíše jeden celek, jejímu autorovi, polskému spisovateli Jarosławu Grzędowiczovi, bylo jasné, že podruhé čtenáře už svým propracovaným světem neohromí. Proto se na konci prvního dílu začaly do světa severských bojovníků a jižanského království promítat tu méně, tu více znatelné změny. Ardžukovo království se rozpadlo v prach pod tajemnou mocí kultu podzemní matky, Vuko Drakkainen se zase nechal proměnit ve Strom šíleným mágem, který kdysi býval členem expedice, jíž sem vesmírný průzkumník s chorvatsko-finsko-polskými kořeny přišel zachránit.
Narozdíl od prvního dílu, kdy byla Ardžukova dějová linka přece jen upozaděna jako doplňující příběh, ve druhém svazku už je mu věnována plnohodnotná pozornost. Mladý následník trůnu už nemá říši, které by vládl, proměnila se v prach pod novým, chaotickým a násilnickým režimem, který mezi rozličnými národy císařství nastolily kněžky a armáda Podzemní matky. V každém městě stojí Věž, v níž se ukrývá jedna z matek, země se stává nebezpečná. Mladý panovník putuje světem inkognito se svým ochráncem, oba však v průběhu vyprávění musí nevratně položit své oběti.
Vukko to má na druhou stranu celkem jednoduché. V první kapitole z něj sice udělali pevný Strom, ale to se vzápětí změní, protože statický hlavní hrdina, to je pro každého spisovatele vždy velký oříšek. Zatímco si však hrál na horskou flóru, ukradli mu hýčkaný meč a řadu jiných technických vychytávek. Po transmutaci navíc ztratí svůj všemocný Čítač a musí se ve světě, kde vládne magie, obejít i bez těch zbytků technologie, které si sem mohl přivézt.
V Pánu Ledové zahrady 2 se vše mění. Mění se světy, v nichž se oba hrdinové vyskytují (Drakkainenův sever ovládají Hadi šíleného mága), mění se náhled na svět uvnitř knihy a mění se i sami hrdinové. Zatímco Ardžuk celkem logicky dospívá a jako uprchlík odhazuje části svého bývalého života, aby v tom novém dokázal přežít, Vukko se musí chtě nechtě smířit s magickou podstatou tohoto světa a využít ji na své cestě za zneškodněním van Aakena. Objeví se bohové, noví čarodějové, staří přátelé i magické jahody.
Jarosław Grzędowicz umí psát, což ukázal nejen v předcházejících letech v prvním Pánu Ledové zahrady, ale i letos v knize Popel a prach a v novele Vlčí vánice. Propracovaný svět, dobře vykreslené postavy, do kterých se nezamilovává a nechává je vláčet tvrdými zkouškami, nezbytná hutná atmosféra i jazykové mistrovství, to jsou ty největší taháky. V porovnání s předchozím dílem je však dvojka nepatrně dynamičtější, nutnému vysvětlování už odzvonilo a hrdinové se musí rychle otáčet, aby dokázali čelit všem nástrahám.
Přestože nebyl druhý svazek trilogie oceněný žádnou významnou cenou (ten první ano), je ještě o trochu lepší. Pro fanoušky autora tedy jasná povinnost, pro všechny ostatní zajímavý exkurz do tvorby neotřelého polského spisovatele.
Název originálu: Pan Lodowego Ogrodu
Český název: Pán ledové zahrady
Autor: Jarosław Grzędowicz
Překlad: Robert Pilch
Obálka: Grzegorz Kmin
Počet stran: 480
Vazba: vázaná
Rozměry: 130 x 205 mm
Vydal: Triton, Praha 2008
Doporučená cena: 369 Kč
Hodnocení: **** (80 %)