4 fotky 
Jaromír Hanzlík představuje jednoho z mnoha velikánů české filmové a divadelní tvorby. Jeho herecké zkušenosti by mu mohl leckdo závidět. A co víc: o jeho popularitě a hereckém umu svědčí i to, že se objevil v několika filmech oscarového režiséra Jiřího Menzela.
Jaromír Hanzlík jako dědeček v novém filmu Rodinka, Zdroj: distributor filmu
Není pravidlem, že člověk musí vystudovat, aby se stal uznávaným hercem. Jaromír Hanzlík je toho ukázkovým příkladem. Narodil se 16. února 1948 v Českém Těšíně. Jeho rodiče se rozvedli, když byly Jaromírovi tři roky. Od té doby žil převážně s otcem, operním pěvcem a kabaretiérem. Matka se pro změnu pohybovala na filmové půdě, pracovala totiž jako asistentka režie v tehdejší Československé televizi. V osmnácti letech byl Hanzlík sice přijat na DAMU, ale místo toho nastoupil přímo do Divadla na Vinohradech. Angažmá v tomto činoherním divadle mu otevřelo cestu k ceněným divadelním, později filmovým či seriálovým rolím.
Trezorová spolupráce, která ho téměř stála život
První významné ztvárnění postav ve filmu předvedl pod vedením režisérů s velkým R: Otakarem Vávrou (Romance pro křídlovku, 1966), Karlem Kachyňou (Kočár do Vídně, 1966) či Martinem Fričem (Nejlepší ženská mého života, 1968). Už tato skutečnost mu zaručovala zájem veřejnosti, který byl velice znát.
Snímek Kočár do Vídně představuje na svou dobu velice odvážný kousek. Jedná se o komorní psychologické drama zobrazující absurditu války. Při závěrečné scéně však málem přišel o život. Když se při výstřelu splašili koně, spadl na zem, a kdyby duchapřítomně nezasáhl rekvizitář, mohli ho za sebou táhnout hodně daleko. Film byl dlouhou dobu zakázán, ostatně jako nejeden z Kachyňových filmů (jmenujme například trezorové Ucho z roku 1969), a označen za hanebný ideový paskvil.
Zde se můžete podívat na Hanzlíkovy herecké začátky ve filmu Zmluva s diablom (1967), kde se objevil již jako devatenáctiletý mladík. Komedie se odehrává ve školním prostředí kolem skupinky studentek, které se rozhodnou do maturity zbavit panenství.
Ženy jeho života: Filmové i oficiální
Žen bylo v Hanzlíkově životě dost a dost – ať už jde o partnerky v osobním životě či ty profesní. Za zmínku stojí vztah s Janou Brejchovou, herečkou, která stoupala na české filmové nebe srovnatelnou rychlostí jako právě Hanzlík. Ten Brejchovou přebral Vlastimilu Brodskému, což bylo pochopitelně důvodem k jejich rozvodu.
Co se profesní stránky týče, jeho osudovou partnerkou se stala Daniela Kolářová, s níž vytvořil mnoho nezapomenutelných hereckých dvojic. Uveďme například Noc na Karlštejně (1973), kde si zahrála i Jana Brejchová, či romantickou komedii Léto s kovbojem (1976). Zde se Hanzlík ukázal v roli pohodového pasáčka krav, který se zamiloval do psycholožky Doubravky v podání právě Daniely Kolářové. Některé zdroje uvádějí, že vztah herecké dvojice nebyl vždy jen pracovní (po mnoha partnerských rolích se ani není čemu divit).
Dalším společným počinem byl seriál Taková normální rodinka (1971). Nejnověji se Hanzlík s Kolářovou objeví ve volném pokračování seriálu, tentokrát se zkráceným názvem Rodinka (v kinech od 9. prosince) režiséra Dušana Kleina. Půjde přitom o poměrně netradiční akci – jelikož se nejedná o regulérní film, ale spíš o sitcom, neproběhnou žádné oficiální premiéry.
S Danielou Kolářovou v komedii Léto s kovbojem, Zdroj: youtube.com
Jakožto právem uznávaný herec se objevil i ve filmech specialisty na hrabalovské adaptace, Jiřího Menzela. Každý fanoušek českého filmu má jistě v paměti roli hlasitého strejdy Pepina ve filmu Postřižiny (1980). „Když jsme s Jirkou přijeli a viděli ten dvůr a komín a všechno okolo, tak se nám rozbouchalo srdíčko, protože nám to došlo. Před třiceti lety… Mně nezbývá než dodat, že já bych dneska s těmi lidmi z filmu chtěl žít,“ přiznal na setkání herců po třiceti letech. Známý je i snímek plný hereckých špiček s názvem Slavnosti sněženek (1983), kde vystoupil Hanzlík v roli Leliho po boku Rudolfa Hrušínského, Josefa Somra a dalších velikánů českého filmu.
Úspěchy a pády v seriálech
Díky zmíněné Hanzlíkově popularitě se dalo očekávat, že bude žádán i seriálovými tvůrci. A tak se Hanzlík objevil v seriálu Nemocnice na kraji města (1977), která byla mezi diváky velmi oblíbená – to kvůli skvěle napsaným postavám a dialogům. Horší už to bylo s jejím pokračováním, zvaným Nemocnice na kraji města po dvaceti letech (2003). Herci sice zůstali stejní, ale seriálu chyběl šmrnc.
Dalším seriálem, kde si Hanzlík vyzkoušel roli otce, je My všichni školou povinní (1984). Tento seriál ze školního prostředí viděl snad každý dnes dvacetiletý jedinec, a to díky častému opakování v televizi. Hanzlík se objevil i v nováckém seriálu Pojišťovna štěstí (2004), ale sám rychle pochopil, že tato role jeho kvalitám neodpovídá, a ze seriálu rychle odešel. Lépe řečeno, tvůrci se s jeho odchodem vypořádali po svém – nechali jeho postavu zemřít.
Jaromír Hanzlík v roli otce (My všichni školou povinní), Zdroj: youtube.com
Jaromír Hanzlík výrazně ovlivnil českou filmovou i divadelní scénu. Svými rolemi zaujal publikum v celé šíři, dětským divákem počínaje. Vždyť kdo by neznal pohádkové příběhy jako Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách (1974), kde si Hanzlík zahrál onoho uťápnutého doktora práv. Záběry, na kterých se postupně proměňuje v kapra, se dávno staly filmovou legendou. V Nesmrtelné tetě (1993) ztvárnil krále Ctirada, který přišel o rozum, a následně přijal coby rádkyni svou domnělou sestřenici. Tou však byla samotná Závist ve skvělém podání herečky Jiřiny Bohdalové.
Třeba nás opět pozitivně překvapí v roli dědečka – rádoby kutila v již avizovaném snímku Rodinka, který právě míří do kin.
