Menu
TOPZINE.cz
Literatura

O jednom bratislavském sídlišti očima Jany Beňové

Redakce

Redakce

21. 6. 2010

V pořadí druhá próza Jany Beňové Café Hyena vyšla na Slovensku v roce 2008 za značné pozornosti tamějších médií. Letos se kniha díky nakladatelství Paseka dostává i na český trh. Zaujme také naše čtenáře a kritiky?

Slovenská spisovatelka Jana Beňová při čtení ze své nejnovější knihy Café Hyena Zdroj:slovakemb.cz

Svou dosavadní novinářskou zkušenost, zdá se, Jana Beňová velmi dobře zúročila a vytvořila zajímavý a fragmentálně dynamický text, který je blízký především dnešním mladším čtenářům. Což ovšem ani v nejmenším neznamená, že by se knize měli vyhnout starší jedinci. Právě naopak, třeba se dozvědí, jaké mají pocity panelákové generace a poznají něco ze způsobu vidění světa skrze tyto oči.

Dílu předchází motto, odkazující na román Uršula slovenského spisovatele Rudolfa Slobody, a krátká báseň Jany Beňové o Petžalce v angličtině (autorka dosud vydala tři básnické sbírky). Kniha s podnázvem Plán vyprovázení je členěna na patnáct kapitol.

I když v textu nesledujeme souvislý děj, neztratíme se. Na současnost se nabalují vzpomínky a mnoho různých „bezčasých“ humorných epizodek. Objevíme i maďarštinu, která může mít referenční funkci ke slovensko-maďarským vztahům současným nebo minulým. Často se odvolává na postavu víly z Pinocchia slovy: „Ach vílečko, kdybys ty věděla, co všechno jsem já prožila…“.

Jak přežít v konzumní panelákovou džungli?

Elza, Rebeka, Ian a Elfman. Dva páry mladých lidí se snaží přežít svoji existenci v zamořeném prostředí plném samých reklamních agentů a „lívanců“, tj. vyholených tupých hlav. Žijí tak trochu bohémský život, podobný tomu studentskému. Jeden ze čtyř pracuje a jeho výplata se dělí čtyřmi. „Přidali se k bezstarostné vrstvě lidí, kteří kupují jen to, co se dá vyčůrat, vykakat, vyfoukat – zrecyklovat do 24 hodin.“

Bydliště? Panelákové sídliště. „Hranice, kde se nedělní procházka mění v boj o holý život“ – Petržalka. „V petržalských bytech hrají a vyprávějí všechny stěny. Připomenete si tu písně, o kterých jste si mysleli, že svět už na ně zapomněl. Čas stojí, rádia mají celé roky naladěnou jednu stanici. Čárka, která ji na stupnici ukazovala, po čase zapadla do nitra přístroje. Na dno skanzenu.“ Od ostatních spolubydlících jste zde odděleni papírovými stěnami a stáváte se nedobrovolnými svědky jejich prožívání a naopak.

Autorka ve své próze nepřímo nakusuje otázky člověka a jeho soukromí. Nutně se musíme zamýšlet do jaké míry nás může ovlivnit místo, kde žijeme? Staneme se „jiným“ oproti ostatním z druhé strany města? Může mít vůbec obyvatel betonové masy nějaký pozitivní citový vztah k místu, kde bydlí nebo kde se narodil? Co jiné mu zbyde? Částečně si zamiluje i tak bezútěšné místo, jakým je panelákové sídliště. Vytvářet si citovou vazbu na místo, kde člověk pobývá, je přirozené. Z textu knihy Café Hyena ale cítíme rozporuplný přístup k poskytnutému životnímu prostoru, který se dnes jeví téměř nedůstojný.

Sidliste-Petzalka-Bratislava

Bratislavské sídliště Petžalka postavené v 70. letech minulého století Zdroj: panoramio.com

Dynamika mnohoúhelnosti

Autorka používá střídající se pásma vypravěčů-postav, kde největší slovo náleží mladé spisovatelce Elze, která píše román. Vypadá to, jako by psala to, co zrovna čteme. K dynamice textu přispívá různá délka odstavců. Jeden má pouhý řádek a další může zabírat celou stránku. Trochu svým charakterem připomínají střídající se záběry kamery, která snímá všední realitu občas smísenou s fantazií.

V knize nechybí vulgarismy (např. srát), které jsou dnešním vyjadřovacím standardem, stejně jako slova expresivní (např. fňukat, čůrat). Text věrně kopíruje současný způsob dialogů mezi mladými lidmi a vlastně i moderní způsob života. Text doplňuje velmi povedená grafická úprava knihy. A až na trochu rozpačitý či nejasný konec si knihu čtenář vychutná celou, téměř beze zbytku.

„Dechovými cvičeními se snažím uklidnit – kouřím. Pomalu přichází smíření. Nikdy nevyváznu z Petžalky. Petžalka je moje jóga, můj zen. Musím chránit milovanou bytost, která v ní uvízla. Milovanou bytost skřípnutou Petžalkou. Musím pokračovat dál cestou Petržalka, jenom tak dosáhnu osvícení a zachráním všechny bytosti od utrpení.“

Obal knihy Café Hyena.

Kniha Café Hyena Foto: Hana Cakóová, Topzine.cz

Český název: Café Hyena. Plán vyprovázení.
Název originálu: Plán odprevádzania. Café Hyena.
Autorka: Jana Beňová
Překlad: Miroslav Zelinský
Grafická úprava: Jaromír Žegklitz, Karel Haloun, Jan Čumlivski
Počet stran:
92
Vazba: vázaná s přebalem
Rozměry: 130 x 200 mm
Vydala: Paseka, v Praze a Litomyšli 2010
Doporučená cena: 149,- Kč

Hodnocení: **** (90%)

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

O jednom bratislavském sídlišti očima Jany Beňové