4 fotky 
Hned na úvod cítím povinnost upozornit, že název filmu je poněkud zavádějící. Jan Hus – mše za tři mrtvé muže vůbec není biografií proslulého českého náboženského reformátora, nýbrž jakýmsi výběrem tří mužů 20. století, kteří se z politických či jiných důvodů veřejně upálili.
Jan Hus, Zdroj: AČFK
Příšerné zpracování životů Angličana Grahama Bamforda, německého Oskara Brüsewitze a Ryszarda Siwiece z Polska, kteří údajně toužili po lepším světě a v rámci hesla dokončíme reformaci se snažili uvést do pořádku nespravedlivý režim.
Velmi ráda bych ohodnotila výkony herců, bohužel to ale dost dobře nelze. Proč? Protože herci, mohu-li ty amatérské postavičky označit tak honosně, jsou zde vidět asi tak často, jako je vidět slunce na temné hvězdné obloze. Víte, že kdesi v tom nekonečném vesmíru je, ale ne a ne ho lidským pohledem uvidět. Máte-li štěstí, sem tam zahlédnete ruku, nohu nebo jinou končetinu, občas dokonce část obličeje, ale víc nic.
O postavách samotných se člověk dozví jen velmi málo, většinou to, v jakém roce se která z nich upálila a že se občas setkala s nějakou jinou nezajímavou postavou. Film prý jakési poselství přináší, to je ale zahaleno v hustém mlhovém oparu, v němž ho naprosto nelze rozeznat.
Zdroj: AČFK
Režisér Miroslav Bambušek má za sebou poměrně bohatou divadelní tvorbu, za hry Písek a Porta Apostolorum získal dokonce ceny v soutěži Nadace Alfréda Radoka. Jeho filmová tvorba už ale tak úspěšná není. V roce 2008 natočil televizní film Efekt přihlížejícího, který se s pozitivním ohlasem vůbec nesetkal.
U tohoto konkrétního snímku Bamušek předesílá, že jeho realizace byla velmi složitá, jelikož na ni dostal jen málo peněz, celkový rozpočet se prý blížil k půl milionu korun. Proto pořídili to nejlacinější vybavení. Přesto si myslím, že kupříkladu kameraman by mohl zvládnout držet svůj nástroj alespoň těch několik málo minut rovně a v klidu.
Záběry dělají dojem, že se celý štáb jednoduše ožral a pak si z legrace natočil úděsné homevideo, přičemž žádný z nich netušil, jak se zachází s kamerou, mikrofonem a tak dále. Leckterý student FAMU by to zvládl lépe.
Skutečně; Jan Hus – mše za tři mrtvé muže působí spíše jako špatný videoklip ke špatné muzice (což je opět velice nenáležité pojmenování pro pazvuky, které se během promítání linou z reproduktorů), je plný nepříjemného skřípání zubů a škrábání nehtů o tabuli. Hrůza, hrůza, hrůza! Jediný důvod, proč jsem neodešla z kina po patnácti minutách, byl ten, že pan režisér seděl vedle mě a mně to bylo trapné.
Zdroj: AČFK
Jan Hus, jehož si režisér v názvu bere do úst, je zde prezentován jako nějaký zbabělý sebeupalovač, což mi připadá téměř jako urážka. Hus, coby ikona českého národa, přece zemřel za pravdu!
Nakonec se pokusím popsat své pocity po cestě z kina. Napadá mě výstižná citace ze zaoceánského seriálu Přátelé, měla jsem chuť si prostrčit prsty okem do hlavy, hluboko do mozkových závitů a vydrápat odtamtud všechny vzpomínky na tento příšerný zážitek. Měla by se zorganizovat soutěž o nejhorší film, který kdy spatřil světlo světa.
Nicméně, jak zpívá Karel Kryl, děkuji za bolest, jež učí mne se tázat. (A pan Bambušek by zde mohl rovnou navázat veršem děkuji za nezdar, ten naučí mne píli.)
Jan Hus – mše za tři mrtvé muže
Dokumentární / Thriller / Horor / Komedie
Česko, 2009, 75 min
Režie: Miroslav Bambušek
Hrají: Milan Stehlík, Tomáš Jeřábek, Igor Chmela, Karel Dobrý, Radim ŠpačekHodnocení: odpad!
