Český režisér Jan Hřebejk nemešká a v ostravském Bohumíně rozbíhá natáčení dalšího snímku, tentokrát s názvem Zakázané uvolnění. Komedie na motivy stejnojmenné divadelní hry Petra Kolečka by do kin měla přijít v červnu 2014 s jasným cílem zaujmout masového diváka. A samotný režisér již nyní věří v její úspěch.
Pobíhající produkční, vedrem znavení štáboví psi, všudypřítomní novináři a překvapivě vstřícní herci. Tak nějak to vypadalo v severomoravském Bohumíně během čtvrtého natáčecího dne. Bohumínský park kolem klubu Bublina, pro filmové účely přejmenovaném na hospodu Lapačka, navíc poskytoval příjemný úkryt před žhnoucím sluncem a nepříjemným horkem.
Při návštěvě natáčecího placu se tak nabízela snad jen otázka, proč zrovna Ostrava? „Přijeli jsme do Bohumína na jinou lokaci, ale ta se nám vůbec nelíbila. Pak jsme přišli sem do parku, zoufalí, že měsíc před natáčením nemáme místo, a tady jsme ho našli. Je to tu úplně fantastický. Každý den děkujeme bohu, že se nám to podařilo takhle najít,“ vysvětlil režisér Jan Hřebejk.
S dalším odůvodněním pak přišel i samotný hejtman Moravskoslezského kraje, který natáčení rovněž navštívil. „Město Ostrava bude v roce 2015 hostovat Mistrovství světa v ledním hokeji. Dohodli jsme se tedy na spolupráci s panem Hřebejkem, protože i jeho film je právě z hokejového prostředí. Tuto příležitost pak využijeme především k propagaci této velké sportovní události.“
Snímek Zakázané uvolnění má tedy oproti alternativnímu filmu Odpad město smrt nepopiratelné komerční ambice. Prostředí městského undergroundu vystřídá malá hokejová hospoda Lapačka, původně klub Bublina, který filmaři s pomocí architektů přestavěli během jediného týdne. Hlavní ženskou postavu zase nahradí rovnou tři dámy, a to v podání Zuzany Stavné, Jany Strykové a Hany Vágnerové.
Film versus divadlo
Společným pojítkem je snad jen fakt, že Zakázané uvolnění rovněž vychází z původní divadelní předlohy. Svůj obdiv k divadlu režisér během rozhovoru sám odůvodňuje. „Připadá mi, že v divadle se dělají mnohdy pozoruhodnější věci než ve filmu, jak textově, formálně, tak herecky. Chtěl bych pokračovat v tom, že bychom filmovou řečí zachytili některé inscenace, které za to stojí a které tu můžou zůstat i po letech.“
Divadelní hra Zakázané uvolnění také usnadnila rozhodování, jaké herce do filmového zpracování obsadit. Hlavními postavami jsou tři výše zmíněné herečky, jež vystupují i v původní divadelní verzi. A mezi vystupováním v divadle a hraním ve filmu jsou dle jejich slov značné rozdíly. „Myslím, že tady můžeme víc improvizovat. V divadle se musíme držet scénáře, protože různý věci, jako třeba hudba, jsou už dopředu natajmovaný. Ve filmu si můžeme všechno vyzkoušet a v nejhorším se to stopne a nebere se to,“ popisuje situaci usměvavá Hanka Vágnerová. „Ve filmu musí být člověk takový jemnější, na tom divadle je to opravdu jiný,“ dodává filmová nevěsta Zuzana Stavná.
Nízkorozpočtová komedie s velkými ambicemi
Zápletka původní inscenace, jejíž stopáž byla prodloužena na metráž celovečerního snímku, je velmi prostá. Nevěsta je ze své svatby unesena do malé hospody, kde se následně opíjí s barmankou a svědkyní ženicha. Co všechno se pak může v tak dramatický den, jakým svatba bezesporu je, v takové společnosti a pod vlivem alkoholu stát?
Konverzační charakter nového Hřebejkova filmu se tak bude opírat hlavně o přesvědčivé herecké výkony a kvalitní nejen režisérskou, ale i scenáristickou práci. O tom, jestli se pozitivní vyhlídky celého štábu naplní, se pak přesvědčíme v létě příštího roku.
O čem jsme se ale mohli přesvědčit už během natáčecího dne byl fakt, že nadšení a optimismus filmařům rozhodně nechybí. Všichni přítomní vtipkovali, smáli se a jak herečky, tak i pan režisér ochotně pózovali. Na place zkrátka panovala dobrá nálada a pohoda, kterou se snad podaří tvůrcům přenést i na diváky.
