Říkají mi Úlisný, protože pracuji u lisu, říká postava Jana Budaře ve filmu Vratné lahve. Padnout si s ní do oka jde těžko, obdivovat jejího představitele ale můžete dost snadno.
Nerad dává rozhovory, a tak se o jeho soukromí zase tolik neví. Ale je to vlastně nutné? Za Jana Budaře mluví jeho práce. Vždyť si v 35 letech už zkusil povolání režiséra, scenáristy, skladatele, textaře, zpěváka, moderátora… a, ano, herce. A i na filmovém poli střídá jednu bizarnější roli za druhou. Zkrátka: všestranný člověk.
Za herectvím šel od dětství. Narodil se 31. července 1977 ve Frýdlantu v Čechách, osud ho však dostal do Brna, kde vystudoval JAMU. „A všichni se divili, proč to dělám. Byl jsem plachý a introvertní – a chtěl jsem být hercem.“ Brzy se objevil v divadle, za svůj život už jich prošel celou řadu včetně brněnské Husy na provázku či pražského Divadla Na zábradlí.
A postupně začal pronikat i do televize a filmu. Nebyly to však role ve snímcích Český Robinson, Ta třetí či Stůj, nebo se netrefím, kterými by zazářil. Budař na sebe upozornil až filmem Nuda v Brně – zato však velmi výrazně. Dostal Českého lva za výkon v hlavní roli a za scénář, který napsal spolu s Vladimírem Morávkem. Role lehce retardovaného Standy, který se chystá strávit první noc se ženou, udělala z Budaře hvězdu.
„Před Nudou v Brně jsem absolvoval asi čtyřicet castingů, jenže na všech jsem chtěl tak moc tu roli získat, že jsem byl vystresovaný a nepříjemný, místo toho, abych byl jistý a vyzařoval klid,“ přiznal Budař. „Takže jsme si vlastně s Vladimírem Morávkem napsali film a díky tomu jsem nebyl v pozici, že by mě někdo obsadil jako mladého, začínajícího herce, který se snaží obstát. Tím jsem byl asi míň stresovaný.“
Má rád ženy. Tak po jedné pojmenoval kapelu
Úspěch Nudy v Brně byl pro jeho kariéru zlomový. Díky němu získal sebedůvěru. A ta mu pomohla k dalším velkým příležitostem: třeba účasti ve filmu Mistři, netradičním pohledu na české hokejové fanouškovství. I za něj dostal Českého lva, tehdy za nejlepší výkon ve vedlejší roli.
Jenže herecké úspěchy Budařovi nestačily. Proto založil kapelu Eliščin Band (dříve Eliščina malá tíseň), kde zpívá a hraje na piano. „Kapela se jmenuje po Elišce Bouškové, která s námi v době, kdy jsme kapelu zakládali, hrála na saxofon. Řekl jsem si, že kapelu pojmenuji po ženě, protože mám ženy rád.“

Ve filmu Czech Made Man si Jan Budař dokonce zahrál po boku zesnulého exprezidenta Václava Havla.
Z žen dával dlouho najevo přízeň Ivetě Fabešové, účastnici kuchařské reality show Na nože!, s tou se však rozešel. Naposledy psala bulvární média o jeho vztahu se slovenskou herečkou Katarínou Hasprovou, se kterou se potkal při natáčení filmu Czech Made Man a ve filmu měli společnou postelovou scénu… Mimochodem, Budař rovněž pro filmy, ve kterých hraje, občas hudbu skládá – například pro Protektora či Lidice.
Spolupráci s režisérem Morávkem si Budař zopakoval při natáčení filmu Hrubeš a Mareš jsou kamarádi do deště, který však takový úspěch jako Nuda v Brně nezaznamenal. Jenže o hercových kvalitách už tehdy nikdo nepochyboval, a tak přicházely další zajímavé role: třeba právě Mirek Úlisný Šourek ve Vratných lahvích, který vešel do paměti českých diváků – a také měl na Budařův život poměrně velký vliv.
Nemá vysněné role, ale režiséry
Když totiž s Janem Svěrákem přijel ukázat film do Španělska, ptal se publika, jestli někdo nezná osobně režiséra Pedro Almodóvara. „Nemám vysněné role, ale režiséry – a Almodóvar je jeden z nich.“ Publikum se mu tehdy smálo, ale shodou náhod si nakonec zahrál pod jiným španělským režisérem, Javierem Rebollem, roli polského zedníka ve snímku Žena bez piána. A o Almodóvarovi může snít dál.
Jako by však Budařovi ale nestačilo České lvy jen sbírat, loni předávání cen dokonce moderoval. A na rozdíl od řady dalších sklidil velmi pozitivní ohlas za uměřený, přesto však vtipný výkon. „Měl jsem z přímého přenosu velkou trému. S vědomím, že se dívají miliony lidí u televize a tři tisíce přímo v sále… U filmování takové nervy nemívám.“ Pořadatelé mu nabídli moderovat i letošní ročník, Budař však s díky odmítl – alespoň na rok si chtěl dát pauzu. Navíc ví: „Úspěch je pomíjivá věc.“
Aby ne: práce má i tak dost. Nyní se do kin chystá snímek s názvem Polski film, který bude mít mezinárodní premiéru na filmovém festivalu v Karlových Varech. Má jít o reality film o absurditě hereckého života, který tak zřejmě nabídne zajímavou sondu do života Budaře a jeho kolegů. Herec, který o svém soukromí jinak mluví nerad, se tak třeba konečně otevře publiku.