Přemýšleli jste někdy nad tím, z čeho je odvozeno pojmenování pro nejkrásnější svátky v roce – Vánoce a pojmy s nimi spojené? Po přečtení našeho článku budete hned chytřejší.
Slovo Vánoce uslyšíte pouze v češtině a ve slovenštině (Vianoce). Bylo přejato z německého Weihnachten, ale není přesně známo proč. Obvykle se traduje, že druhá část slova byla přeložena (Nacht=noc) a první přizpůsobena češtině (weihen=světit). Dobově má slovo Vánoce původ asi ve 12. až 13. století.
A co dárečky a advent?
Advent neboli předvánoční doba pochází z latinského adventu (příchod) od slovesa advenire (přicházet). V češtině se objevuje již od 14. století vedle staročeského příštie (příchod) Páně. Dárek vznikl ze staré odvozeniny slovesa dát (latinsky dare). Slovo cukroví je odvozeno od cukru. Ten pochází z německého slova Zucker, které vzniklo z italského zucherro, to Italové přebrali z arabského sukkar a ti si toto slovo vzali z původního středoindského sakkhara.
Slovo františek, čili kuželík vonné pryskyřice vydávající vonný dým, se vyvinulo z latinského incendere (zapálit) k latinskému incensum (to, co je zapálené), dále ke starofrancouzskému francencens (čisté kadidlo) a anglickému francincense (kadidlo). Myslíte, že františek voní jako kadidlo?
Z čeho je odvozeno slovo dárek?
Termín jesle je odvozen od indoevropského kořene ed- (jíst), tedy místa, kam se dává potrava pro zvířata. Naše oblíbené jmelí, staročesky jmelé, má nejspíš indoevropský slovesný základ em- (brát, chytat), a to kvůli parazitickému způsobu života rostliny či tomu, že z jejích bobulí se dělal lep na ptáky.
Přicházejí bílé Vánoce: jak se slaví v Česku a jak v Rakousku?
Název našeho Ježíška pochází od jména Ježíš (staročesky Ježúš), které se k nám dostalo z latinského Jesus přes řečtinu a hebrejštinu. S tím souvisí i slovo jezulátko vzniklé ze středověké latinské zdrobněliny (Jesulus). Kapr pravděpodobně pochází z nějakého neznámého jazyka alpské a dunajské oblasti. Čeština jej přejala z německého Karpfen a došlo k přesmyku souhlásek –rp na –pr.
Slovo koleda se objevilo už v praslovanštině. Bylo přejato z latinského calendae (první den v měsíci). U pohanských Slovanů byly tímto slovem označovány jakési slavnosti spojené se zimním slunovratem, v křesťanství pak byl termín přenesen na Vánoce a následující svátky.
Cukr, cukroví, říká vám to něco?, Zdroj: wikimedia.org
Kometa je z latinského cometa, která vzešla z řeckého kometes, tedy „mající dlouhé vlasy“ od kóme (dlouhé vlasy). Kuba je jídlo z krup a sušených hub. Vzhledem k nářečnímu pojmenování hubník snad od téhož základu došlo k přichýlení ke jménu Kuba. Ořech se vyvinul, z praslovanského slova orěcho, které je příbuzné s litevským riešutas a lotyšským rieksts. Společný baltoslovanský kořen by byl asi (a)roiso-.
Víte, jak se slaví Vánoce u Káji Maříka? Dárky najdete u jesliček
Perníček vznikl zjednodušením souhláskové skupiny z původního peprník. Šlo o pečivo z mouky, medu a pepře. Punč, horký aromatický nápoj, přišel do češtiny přes německý Punsch z anglického punch – původně z hindského panč (pět), protože se tento nápoj připravoval z pěti ingrediencí: araku (případně rumu), citronové šťávy, cukru, koření a vody (nebo čaje).
Rolničky neboli malé plechové zvonečky najdeme jen v češtině. Původ slova však není zcela jasný. Možná pochází z německého Klingenrolle (zvonící váleček). Sníh pochází z všeslovanského snieg. Původní význam možná označoval to, „co se lepí“. Stromek ve významu strom nalezneme pouze v češtině. Ve staročeštině se používalo spíše dřěvo, protože strom původně znamenal stěžeň, něco co strmí do výšky.
Svíčka vzešla z praslovanského svěťa, které bylo odvozeno od světo (světlo). Zvonek ve staroslověnštině označoval „zvuk“, v praslovanštině původně zvonění či zvuk.
Tak co, už tušíte, jaká slova spojená s Vánoci se objevují pouze v češtině a která k nám přišla z jiných jazyků? Napadá vás ještě nějaké, o němž byste chtěli vědět jak vzniklo? Pokud ano, není nic jednoduššího než si otevřít etymologický slovník. I v předvánočním čase je přece čas na poučení.
Zdroj: REJZEK, Jiří: Český etymologický slovník. Voznice: LEDA, 2001.
