3 fotky 
Ti, kteří si koktáním prošli, vědí, jak je to nepříjemné. Výsměch, napomínání, přerušování, s tím vším se mohli koktaví setkat při jednání s lidmi. Přestože můžeme mít tendenci postižené opravovat, skákat jim do řeči nebo se jim snažit jinak pomáhat, neměli bychom to dělat. Čím je koktání způsobeno, jak se dá léčit a jak bychom s takovými lidmi měli jednat?
Koktání je v některých situacích k vzteku, Zdroj: sxc.hu
Vysmívání se, skákání do řeči a přerušování celou situaci jen zhoršuje. Koktání je považováno spíše za duševní než fyzickou poruchu, takže se můžeme snadno v řeči zadrhnout i my. O tom také svědčí fakt, že podle průzkumů má s koktáním v menší či větší míře zkušenosti každý stý z nás.
Co je koktání?
Koktavost nebo také balbuties je poruchou řeči. Bývá také někdy označována jako nepořádek v řeči, kdy dochází k opakování na začátku slova nebo často bývá první část slova vyslovována prodlouženě. Může ale docházet i ke krátkým pauzám uprostřed slova nebo k váhání. Nesouvisí s inteligencí.
Koktáním trpí více muži než ženy a příčiny mohou být různé. Jednou z možností jsou genetické předpoklady. Existují dvě teorie vzniku koktání. První tvrdí, že koktání mohly způsobit narušené mezilidské vztahy v dětství.
Druhá říká, že zadrhávání bylo způsobeno v období vývoje řeči, přílišnou snahou mluvit správně. Koktání ale může být způsobeno také nadměrným stresem, nervovým vypětím, strachem nebo při citovém vzrušením. V těchto situacích můžeme také očekávat vyšší pravděpodobnost zadrhávání se.
Kdy koktáme?
Není vyjímkou, že k zadrhávání dochází často při zkouškách. Nízké seběvědomí, úzkost, výsměch nebo stres koktání ještě zhoršují. Koktání se objevuje častěji u dětí a někdy do dospělosti vymizí zcela nebo se výrazně zlepší. Zajímavé je, že ke koktání nikdy nedochází při zpěvu, recitaci nebo vnitřní řeči. Někdy pomáhá, když jedinec, který má s koktáním problémy, šeptá.
Odboroník vám určitě pomůže
Možností léčby je několik, ale žádná není stroprocentní. Léčba pomocí léků se bohužel v minulosti příliš neosvědčila díky vedlejším účinkům a krátké užitečnosti. Většinou se používá terapie řeči, která má za úkol snížit frekvenci opakovaných slov.
Léčba
Na terapii probíhá trénik řeči, kde se procvičuje artikulace, intonace, míra a intenzita řeči a procvičuje se také jazyk jako takový (fonologie, morfologie, apod.). Behaviorální terapie rozvíjí nové mluvící zvyky a postoje vůči řeči. Postižený tak procvičuje především dýchání, rychlost řeči a relaxaci.
Při jednání s babultikem bychom měli být trpěliví, nevyvolávat stres nebo naléhavost. Není dobré ani skákat mu do řeči nebo jakkoliv jinak se snažit mu pomoci vyslovit větu. To způsobuje u něj jen další nervozitu. Člověk trpící koktáním by se měl cítit příjemně a klidně.
Na děti bychom neměli naléhat, aby se snažily slovo říci znovu. To by v nich vyvolalo pouze strach z mluvení. Naopak žádnoucí je zpěv, vypávění pohádek a básniček.
