Kresba lidské postavy je velmi náročná, především kvůli mnoha pozicím, v nichž může být zachycena. Neměnné základní proporce jsou ale prvním krokem k pochopení širších anatomických souvislostí.
Chcete-li dosáhnout realistického zobrazení lidského těla, musíte stejně jako při kreslení portrétu vždy vycházet z jeho anatomie. Oproti obličeji však postava člověka nabízí mnohem více možností a pozic, ve kterých je možné ji zachytit. Žádná příručka nemůže obsáhnout podrobný návod pro každou z těchto pozic zvlášť. Kreslířský úspěch musíte tedy tentokrát budovat postupně; s každou novou pochopenou souvislostí se ale vaše kresba přiblíží skutečnému tělu více a více.
Věčným bojem začínajícího kreslíře je správné určení tělesných proporcí. Obrazně řečeno, průměrná postava dospělého člověka má výšku asi osm hlav. To znamená, že výška hlavy se do zbytku těla vejde asi sedmkrát. Hlavu tedy pro začátek zobrazte jako ovál; naznačte přímkou středovou linii a kolmo na ni zaneste sedm pomocných linek, vždy ve vzdálenosti rovnající se délce hlavy.
Hlava se do lidského těla vejde celkem osmkrát. Zdroj: jpaolonovelli.deviantart.com
Tak získáte přibližnou výšku člověka. Šířku těla v ramenou lze určit snadno: ke středové lince naznačíte na každé straně jednu rovnoběžku tak, aby protnutím s vodorovnými čarami vznikly čtverce. Logicky tak lze odvodit, že šířka trupu se rovná dvojnásobné délce hlavy.
Pomocné linky máme – ale k čemu jsou?
Každá z pomocných čar napomáhá určit nejen celkovou výšku postavy, ale i vzdálenosti mezi jejími jednotlivými částmi.
První z nich naznačuje vzdálenost od brady ke spojnici obou podpaží, na druhé lince leží pas, který je (u neobézního člověka) nejužším místem trupu. Další čára pomůže s přibližným určením rozkroku, a ač je to možná s podivem, zbývající čtyři hlavy jsou vyhrazeny nohám. Linie číslo čtyři sahá kousek pod polovinu stehen a je zároveň hranicí, nad kterou při vzpřímeném postoji vždy končí ruce. Pátá čára leží pod koleny, šestá pod svalnatou částí lýtka a poslední už je jen pomyslnou zemí, na které stojí chodidla.
Jak nakreslit oblečenou postavu? Poraďte si se záludnými záhyby
Žena vs. muž: vyberte si správnou předlohu
Teď přichází čas na zaznamenání rozdílů mezi mužskou a ženskou postavou. První jste nejspíš udělali už ve výšce: ženy mívají menší hlavu, v průměru jsou tak o deset centimetrů nižší než muži. Muži mají na první pohled širší ramena a mohutněji stavěný hrudník. U žen je zase charakteristický výraznější, užší pas v kontrastu se širšími boky. Zatímco u mužů je žádoucí postava ve tvaru písmene V, u žen se ideálu blíží tvar přesýpacích hodin.
Ideální ženská postava se blíží tvaru přesýpacích hodin. Zdroj: portraitz.deviantart.com
Celkově mají muži sklon snadněji nabírat svalovou hmotu, ta je u žen méně výrazná. Naopak co se týče procenta tuku v těle, pro ženy je přirozená o něco vyšší hodnota. Pro kreslení si tedy zvolte pokud možno typického představitele či představitelku svého pohlaví, podvyživené chlapce a ženy-kulturistky si nechejte jako výzvu na později.
Ze začátku raději procvičujte zcela jednoduchý postoj, obtížnost zvyšujte po částech. Dobrou volbou je například postoj s rozkročenýma nohama, jednou rukou v bok a podobně. Naopak nejnáročnější jsou velmi dynamické pozice a také ty, u nichž je potřeba pomocí perspektivy zkracovat vzdálenosti.
Pro pokročilejší kreslení lidské postavy je výbornou pomůckou dřevěný kloubový model. Zachytit detaily vám sice nepomůže, základní proporční vztahy ale ano, a to zejména u postavy v pohybu. Právě jejímu zobrazení se spolu s anatomickou stavbou těla budeme věnovat v následujících dílech seriálu.