4 fotky 
Je to krásné, je to pracné. Malba olejovými barvami patří k náročnějším, nikoliv však nezvladatelným technikám, které kromě zručnosti a trpělivosti vyžadují i jistou dávku orientace v základních olejových pojmech. Tady jsou.
Klasická malba ve vrstvách. Ta vychází z pečlivé přípravy podkladu a podmalby, vlastní malby a lakování. Tato metoda bude rozvedena níže.
Technika alla prima je jakási malba na jeden zátah. Barva se ve všech oblastech nanáší při jednom sezení, nebo alespoň v době, kdy je na povrchu ještě stále mokrá.
Při pastózní nebo špachtlové technice se barvy nanášejí ve vysokých vrstvách, často přímo z tuby na plátno. Tóny jsou čisté, nemíšené na paletě, podmalba často není nutná.
Podklad pod malbu – triky starých mistrů
Jak již bylo uvedeno, vše začíná výběrem podkladu. Základem je samozřejmě bílá. Bíle našepsovaná plátna seženete ve výtvarných potřebách nebo si je připravíte sami. Jak na to najdete zde.
Bonnardův bílý podklad působí jednoduše a čistě Zdroj: gallery.ca
Malovat lze však i na jinak barevné podklady. Říkáme jim tónované a jsou to ty, jejichž šepsové materiály obsahují pigment. Vytvoření tónovaného podkladu dosáhnete smícháním trochy olejové barvy s bílým (olejovým) šepsem. Je- li připravené plátno již opatřeno bílým podkladem, smíchejte barvu s bílou olejovou barvou a podklad tence přetřete. Směs je vhodné ředit terpentýnem nebo lakovým benzinem, ale ne dalším olejem. Před malováním nechte podklad dobře uschnout.
Tón a barva podkladu mohou projevovat značný účinek na vzhled obrazu. Bílý podklad ukazuje ryzost jednotlivých tahů olejové barvy, zvláště nanášejí-li se tence. U malíře vzniká pocit, že se musí pokrýt celé pozadí, což často vede k důslednějšímu celkovému pohledu na dílo než u obrazů s pozadím tmavších tónů.
Rembrandtovo umění šerosvitu Zdroj: galerie-rembrandt.cz
Tónovaný, nebo dokonce zcela tmavý podklad vede k rychlému a přesnému modelování formy a posouzení barvy. Právě tmavý podklad se tradičně využívá pro efekt šerosvitu (italsky chiaroscuro), jenž je charakteristický pro období baroka. Obraz se modeluje pomocí světlých barev, které tak evokují trojrozměrný efekt.
Vrstvení – vskutku královská technika
Oleje jsou jako stvořené pro pokládání barev v nejrůznějších kombinacích tak, aby vznikly jemné barevné vrstvy o velké hloubce. Olejomalba ve vrstvách patří k precizním technikám náročným na čas a vyžaduje zachování některých zásad, které vám zajistí stálost barevného filmu.
Základní vrstvou na podkladu je podmalba. Je to tradiční etapa olejomalby, při níž se používá jediná barva (většinou světlá) jako základ pro kompozici. Daná barva se ředí terpentýnem a její síla se řídí světlostí daného místa na obraze. Po zaschnutí podmalby následuje několik vrstev přemalby.
Jak nakreslit postavu: Se svalovou soustavou k dokonalé kresbě
Při malování olejovými barvami je důležité, aby byla spodní vrstva co nejslabší a každá další byla hustší než předchozí – barvy ve spodních vrstvách jsou ředěny hlavně terpentýnem a ve vrchních olejem (vrchní nesmí schnout rychleji než spodní, hrozí tak popraskání malby). Barvy schnou velice pomalu, proto nanášejte jednotlivé vrstvy až po zaschnutí předchozích. Tento proces může trvat i několik dní. To vysvětluje, proč jsou malíři jako Tizian popisováni jako tvůrci mnoha děl ve stejnou dobu.
Malbu nenechávejte schnout v prašném prostředí a po dokončení nezapomeňte přetřít lakem, který slouží jako ochranná vrstva, napomáhá vyniknout barvám a malbě dodá lesk. Lakujte štětcem, v horizontální poloze obrazu nejdříve stejnoměrně od vrchu dolu, po zaschnutí kolmo na směr nanášení první vrstvy.
Teď znáte všechna úskalí vrstvené olejomalby, nic vám nebrání začít. O něčem akčnějším v pastozním či alla prima stylu se dočtete příště.
