Kreslení stromů jste jistě procvičovali už od školky, pořád si však lámete hlavu, jak souměrně rozvětvit větve, jak vystihnout listí nebo dosáhnout u stromu prostorovosti? Pak jste tu správně.
Při kreslení krajiny se zařazení stromů v podstatě nevyhnete. Listnaté a jehličnaté stromy potkáte nejen na venkově a za hranicí civilizace; jsou součástí i nejedné městské scenerie. Jak se tedy vyhnout efektu lízátka, nepřirozenému větvení či prokreslování každého lístku zvlášť, abyste nakonec dosáhli stejně jen změti čar?
Za účelem procvičení si již tradičně zvolte především vhodnou předlohu. Zpočátku je lepší si vybrat vyvážený, pravidelně olistěný strom; důležité je také správné světlo, případně také dobrá kvalita fotografie, podle které se chystáte kreslit. Možné je také spojit několik prvků z různých stromů dohromady, to je ale spíše varianta pro zkušenější kreslíře.
Výhodou například oproti kreslení portrétů je zejména fakt, že nic nemusí být přesně na svém místě. Z velké části se v tomto případě můžete spolehnout na svou představivost, striktní dodržování vzdáleností a poměrů není třeba. Základní pravidla však platí i v přírodě, a pokud je dodržíte, podobnost realitě je zaručena.
Využít můžete i vlastní fantazii
Žádné zvláštní pomůcky tentokrát nejsou potřeba, hodit se vám ale bude ne úplně ořezaná měkká tužka. Hrotem s širší stopou si usnadníte práci hlavně na spodních, silných větvích a také na rozsáhlejších tmavých plochách v korunách.
Pro začátek si načrtněte základní tvar stromu, který jste si vybrali. Pozorujte tvar a tloušťku jeho kmenu a tvar koruny: je spíše kulovitá, kónická, nebo věrně kopíruje kmen? Tahle část je nejjednodušší; v další fázi už musíte zaznačit základní větvení. Uvědomte si, že větve se obvykle nerozbíhají do více stran v jednom místě, naopak se postupně rozrůstají a oddělují od té nejsilnější vždy do jedné nebo do druhé strany. Nejsilnější jsou vždy hlavní větve u kmene a postupně se ztenčují.
Potom začněte s naznačením listí. Důležité je zvolit si zdroj světla a počítat s tím, že jedna strana stromu bude více nasvícená. Pokud se zvoleného zdroje nebudete držet a světlé a tmavé plochy rozmístíte náhodně, vaše kresba nikdy nebude dostatečně věrohodná.
Při kreslení stromu věnujte pozornost jeho individuálním vlastnostem a působení světla. Zdroj: roeyl.deviantart.com
Myslete také na to, že stromy jsou trojrozměrné, což se musíte snažit co nejpřesněji zobrazit. Hloubku ve vaší kresbě získáte tak, že listím nepřekryjete celou korunu, nýbrž nějaké větve necháte prosvítat v popředí. Na některých místech můžete aplikovat i barvu oblohy nebo jiného zvoleného pozadí. Pokud větve listím už překreslíte, těžko se potom budete vracet; tato prázdná místa si tedy rozvrhněte předem.
Některé větve by navíc kromě rozbíhání do stran měly růst i směrem vpřed nebo vzad, tedy směrem k nebo od pozorovatele.
Listy vám pomůže vykreslit světlo a stín
Při stínování listů se pak řiďte v první řadě světlem. Dobře pozorujte světlé a tmavé plochy, tmavé kreslete jako první, nejsvětlejší vynechejte a stínujte je až později. Strukturu listí vystihnete nejlépe uzpůsobením směru tahů tužky; není třeba prokreslovat každý list jednotlivě, stínujte však vždy směrem, kterým list roste. Zachovejte v koruně dostatek světla a nebojte se i velmi světlých, kontrastních ploch.
Pozornost věnujte také kmeni stromu a jeho ukotvení do země. Některé stromy mají kořeny hluboko, a tak vypadají do země doslova vrostlé, s kořeny takřka neviditelnými. Jiné ale jako by na zemi jen seděly: mělké kořeny tak nezapomeňte do svého obrázku přidat.
Míra detailnosti vaší kresby záleží samozřejmě jen na vás. Čím víc prostoru stromy na vašem obrázku dostanou, tím náročnější bude i jejich prokreslení a můžete tak dojít i do fáze, kdy bude skutečně potřeba vystínovat každý lísteček zvlášť. Jinak se však můžete řídit především pravidly světla a stínu, které lze uplatnit téměř pro všechna témata kresby tužkou.
