2 fotky 
Kreslení krajiny skýtá nekonečné množství možností; předlohy máte všude kolem sebe! Jak je ale zachytit věrně a zároveň zajímavě? S pomocí pěti základních pravidel snadno zjistíte, jak na to.
Krajinky jsou dalším fenoménem hodiny výtvarné výchovy. Záviděli jste spolužákům, kteří dokázali vykouzlit jedinečný obrázek i z obyčejného výhledu z okna školy? Už nemusíte. Projděte si pět jednoduchých kroků, které se vám budou hodit nejen při kreslení reálné krajiny, ale i při přenášení krajin vaší fantazie na papír a vlastně v jakékoliv kresbě.
1. Rozvrhněte si kresbu
Vůbec nezáleží na tom, jaké pomůcky si ke kreslení zvolíte, jaký formát použijete nebo jaký typ krajiny se zrovna chystáte zachytit. Nachystat si předem více či méně konkrétní představu, jak by finální výtvor měl vypadat, ale není nikdy na škodu. Někomu vyhovuje načrtnout si předem menší verzi zamýšleného díla, kde je zachycena základní kompozice.
Důležité je myslet na pozici horizontu: spousta lidí má tendenci umístit horizont do poloviny kresby. To ale není příliš žádoucí. Mnohem atraktivněji působí horizont v horní či spodní třetině obrazu; kresba tak působí živěji a také více uceleně.
2. Udejte vaší kresbě dominantní bod
Každý obraz krajiny by měl mít dominantní bod. To je prvek, na který dopadnou oči diváka jako první; který dokáže přitáhnout pozornost. Takových míst může samozřejmě být i víc, jedno z nich by ale mělo být nejvýraznější. Kresba jinak bude působit příliš roztříštěně a nevýrazně.
Dominantní body můžete na ploše chytře komponovat, zkušený kreslíř si dokáže pozorovatele dovést přesně tam, kam potřebuje. Příkladem je v perspektivě ubíhající řada domů, přičemž dům v popředí se od ostatních nějakým způsobem liší.
3. Řiďte se zlatým řezem
Kam svůj dominantní bod v kresbě umístíte? Pravidlem je, že žádné dva intervaly mezi jednotlivými zajímavými místy by neměly být stejně dlouhé; pokud tedy například chcete do krajiny umístit jeden strom, nikdy nesmí být uprostřed. Nemáte-li pro to speciální důvod, neměly by být žádné dva dominantní prvky ani stejně velké.
Promyšlená kompozice a tónová vyváženost jsou základem úspěšné kresby. Zdroj: tobiee.deviantart.com
Ideální je již zmíněné rozložení kreslící plochy na třetiny, to vám navíc pomůže i zorientovat se v poměrech skutečného prostoru se čtvrtkou či papírem. Pomoci vám také může využití pravidel perspektivy.
4. Přece jen trocha rovnováhy
Ačkoliv se z předchozích pouček může zdát, že by se krajina měla veškeré rovnováze ploch a prvků raději vyhýbat, není to pravda. Body dominující vaší kresbě by se neměly přehnaně kumulovat na jednom místě; platí, že velký a výrazný prvek v jedné části kresby by měl být vyvážen menším a méně výrazným prvkem v části protilehlé.
Totéž platí i o barevnosti: pokud jste ke kreslení zvolili například pastely a na jedné straně použijete spoustu červené barvy, v rámci vyváženosti je příjemné věnovat jí i malou plošku na protilehlé straně.
5. Dbejte na kontrast a tónovou vyváženost
Tužkou, uhlem či barevně, vaše kresba by vždy měla obsahovat velmi tmavé i velmi světlé tóny. Kontrasty vám pomohou ještě více zvýraznit dominantní body; čím je kontrastu méně, tím více mdle a zamlženě obrázek působí. Velká jednolitá plocha neurčité šedi nikdy nezaujme tolik jako dramatické přechody světla a stínu!
Ani při stínování se ale nezapomeňte řídit pravidlem číslo 4, velká plocha určitého tónu a barvy si vždy zaslouží malou sestřičku v opačné části kresby.
Těchto pět jednoduchých kroků vám pomůže se základy kresby krajiny. Ke konkrétním prvkům se přesuneme v následujícím díle, zatím vybírejte vhodnou předlohu!
