IoT a jeho zabezpečení: I nenápadné zařízení může ohrozit kybernetickou bezpečnost

IoT neboli internet věcí (Internet of Things) se poměrně rychle stal součástí naší každodenní reality. Ať už jde o vybavení chytré domácnosti, nejrůznější průmyslové senzory nebo nositelná elektronika – to vše spadá pod zařízení, která jsou navzájem propojená a neustále si vyměňují různá data. Ale stejně jako každá technologie, i IoT má svou odvrácenou stránku. A tou jsou především kybernetická rizika. Přečtěte si, jak mohou zdánlivě nenápadná zařízení ohrozit kybernetickou bezpečnost.

Co je to IoT a jak funguje?

IoT představuje síť fyzických zařízení vybavených senzory, softwarem a hlavně schopností připojit se k internetu. IoT zařízení také sbírají a vyměňují si data, což především v průmyslu a dalších odvětvích vede k větší automatizaci procesů a získávání cenných informací o provozu. Využití těchto dat pak může zvýšit efektivitu a případně i ušetřit náklady.

Jak IoT funguje v praxi?

Představte si například chytrý termostat. Ten měří teplotu v místnosti a na základě nastavených hodnot automaticky upravuje vytápění. Data o teplotě navíc odešle do cloudu, kde se dále analyzují a mohou se využít například pro tvorbu energetických reportů, snížení spotřeby energie apod.

Hlavní výhody IoT

Zvýšení efektivity: Chytrá zařízení a senzory vedou k větší automatizaci procesů a například i k optimalizaci výroby.
Snížení nákladů: Díky nasbíraným datům může dojít také k efektivnějšímu využívání jinak omezených zdrojů.
Snazší údržba: Ve výrobních podnicích se chytré senzory používají i na vyhodnocování stavu strojů. Umožňuje to jejich včasnou údržbu i prevenci poruch.

Slabá místa IoT a kybernetická rizika

Přestože IoT nabízí celou řadu výhod, jsou chytrá zařízení také náchylná k různým typům kybernetických útoků. Propojením mnoha zařízení v jedné síti se výrazně zvyšuje riziko útoku na danou síť a ztráta citlivých dat. Mezi nejčastější slabiny IoT patří:

Nedostatečná zabezpečení: Mnoho IoT zařízení má slabá nebo žádná zabezpečení, jako jsou například výchozí hesla nebo nezašifrovaná komunikace.
Velké množství zařízení: Čím více zařízení je připojeno k síti, tím větší je šance, že se útočník skrze nějaké zařízení dostane do sítě.
Složitější správa: Správa a zabezpečení velké sítě IoT zařízení může být náročná. IoT zařízení také shromažďují obrovské množství dat, která se musí někde ukládat a zpracovávat. Což může být pro některé firmy náročné jak na zpracování, tak i na kapacitu úložiště.

Jak mohou útočníci zneužít IoT?

Útočníci mohou zneužít IoT zařízení k různým účelům

DDoS útoky: Zneužití IoT zařízení k přetížení serverů a webových stránek.
Botnety: Vytvoření sítě zkompromitovaných zařízení pro provádění rozsáhlých kybernetických útoků.
Špionáž: Odcizení citlivých dat, jako jsou například obchodní tajemství nebo osobní údaje.
Sabotáž: Poškození fyzických systémů, jako jsou například průmyslové procesy.

Příklady reálných útoků skrze IoT zařízení

V minulosti došlo k několika významným kybernetickým útokům, které využily IoT zařízení. Například:

Hacknutí Jeepu: V červenci 2015 se skupina badatelů rozhodla otestovat zabezpečení populárního SUV Jeep. Podařilo se jim převzít kontrolu nad vozem skrze zranitelnost v použitém softwaru. Mohli tak na dálku řídit rychlost auta a dokonce s ním sjet mimo silnici.
Mirai botnet: Tento botnet zkompromitoval miliony IoT zařízení a byl použit k provedení jednoho z největších DDoS útoků v historii. Stal se v roce 2016 a došlo během něj k výpadku několika webových stránek včetně například Netflixu, CNN nebo Twitteru. Jakmile se do počítače tento škodlivý software dostal, začal vyhledávat další IoT zařízení, do kterých se přihlásil právě pomocí slabých hesel.
Kauza firmy Verkada: V roce 2021 získala skupina hackerů přístup k více než 150 000 bezpečnostních kamer, které firma provozovala po celém světě. Útočníci se dostali například k záznamům z různých firem, nemocnic, škol nebo věznic. Jak se později ukázalo, více než 100 zaměstnanců firmy disponovalo tzv. super admin přístupem, i když k tomu neměli ve skutečnosti žádný důvod. Díky tomu se mohli útočníci z těchto slabě zabezpečených účtů dostat k záznamům z bezpečnostních kamer zákazníků firmy Verkada.

Jak se chránit před hrozbami IoT

Pokud si chcete zajistit dostatečnou bezpečnost v kyberprostoru a chránit se před hrozbami, které z používání IoT plynou, zkuste podniknout následující kroky:

Vyberte si zabezpečená zařízení: Při výběru IoT zařízení dávejte přednost produktům od prověřených výrobců, které nabízejí pravidelné aktualizace softwaru a dostatečné zabezpečení.
Používejte silná hesla: Změňte výchozí hesla a používejte silná, jedinečná hesla pro všechna zařízení.
Segmentujte síť: Rozdělte svou síť na několik menších segmentů, aby se omezil dopad případného útoku.
Pravidelně aktualizujte software: Nainstalujte si všechny dostupné bezpečnostní aktualizace pro operační systémy, aplikace a IoT zařízení.
Monitorujte síť: Používejte nástroje pro monitorování sítě a detekci nezvyklých aktivit.

Kdo je připraven, není překvapen

V dnešním digitálním a propojeném světě je hrozba kybernetického útoku naprosto reálnou záležitostí. Ochrana firemního IT je tak nezbytná a většina organizací si to uvědomuje a do zabezpečení své IT infrastruktury dostatečně investuje.

Evropská unie se pak také stará o to, aby byla úroveň zabezpečení dostatečná a riziko kybernetických útoků se minimalizovalo. Proto i v Česku začne v roce 2025 platit nová směrnice NIS2, která definuje minimální úroveň zabezpečení pro nejrůznější organizace a stanovuje jim povinnost se novým nařízením řídit a adekvátně se podle něj zabezpečit.