Menu
TOPZINE.cz
Zdraví a sex

Infarkt: Ruku na srdce či srdce na ruku?

Infarkt – věc náhlá, pro okolí nečekaná a v mnoha okamžicích také dost děsivá. Pro lékaře věc běžně předvídatelná a v součinu některých faktorů dokonce očekávaná. Infarkt může postihnout každého nehledě na jeho rasovou, společenskou či národnostní příslušnost, stejně tak nezáleží na tom, zda je ten či onen bohatý nebo chudý. Takové nemoci si zkrátka nevybírají.

Infarkt může postihnout každého, zvýšené riziko hrozí u mužů. Zdroj: scrapetv.com

Co je infarkt?

Infarkt nebo česky též záhať způsobuje uzavření zásobovací tepny. Bez zásobovací tepny logicky krev neproudí a nezásobuje tam, kam by správně měla. A problém je na světě.  Tkáň, jež by měla být krví a tedy živinami dobře zásobena, tak v důsledku nedostatku této životadárné tekutiny umírá.  K ucpání zásobovací tepny může dojít hned několika způsoby, mezi něž patří třeba blokáda překážkou, ať už se jedná o krevní sraženinu, nános cholesterolu nebo cokoliv jiného.

S infarktem souvisí velké množství onemocnění a již při běžné znalosti této problematiky věřím, že jsme bez problémů schopni hned několik z nich vyjmenovat. Pro pořádek je to například – mozková mrtvice, která je infarktem způsobena téměř z osmdesáti procent, nebo i sepse (čili otrava krve).

Infarkt také není výdobytkem jediného orgánu. Ze známějších typů rozeznáváme infarkt myokardu a plicní embolii (nebo jakýsi infarkt plic).

Důležitá je včasná lékařská pomoc. Zdroj: topnews.in

Infarkt myokardu

Infarktem myokardu, jinak řečeno srdeční mrtvicí, můžeme nazvat náhlé nedostatečné nebo vůbec žádné prokrvení části srdce. K infarktu myokardu dochází nečekaným uzavřením srdeční tepny, které znemožní dostatečné krevní zásobení srdce. Nejčastěji je takový zkrat zásobování způsoben krevní sraženinou (latinsky trombus), jež průchod krve srdeční tepnou blokuje. Zajímavé je, že blokem nemusí být jen krevní sraženina, ale i vzduchová bublinka – známé jsou třeba případy srdečních příhod přímo při potápění.

Následkem nedostatečného prokrvení srdce může být okamžitá zástava oběhu a výrazné oslabení srdeční činnosti. Pokud není průtok krve do srdce obnoven do dvou hodin, dochází k nevratnému poškození zasažené části srdce.  Právě zmíněné dvě hodiny jsou při infarktu čas klíčový

Srdeční zástava se více než u žen vyskytuje u mužů. Výraznější riziko pak hrozí u mužů nad padesát let a u žen nad šedesát let věku. Nenechme se však mýlit – infarkt myokardu není jen výdobytkem starších lidí, riziko hrozí také u lidí mladších, a to u těch se špatnou životosprávou, nadměrnou srážlivostí krve nebo genetickou dispozicí. Zkrátka nic není tak jasné, jak se zdá!

Zde se nejčastěji šíří bolest. Zdroj: wikipedia.cz

Infarkt myokardu také dělíme na akutní – tedy takový, který pacienta přímo ohrožuje na životě, a tzv. němý – tedy ten, u kterého se příznaky téměř neprojeví.

A jak přecházet infarktu myokardu? Mezi prvními „ne“ se zprvu uvádí nekouřit a nejíst mastná a tučná jídla (tím myslíme v jednom kuse a nezřízeně). Vhodné je také pravidelně cvičit, ale nepřetěžovat tělo nadměrnou námahou, a udržovat optimální tělesnou hmotnost.

Pozor! Ani infarkt myokardu nemusí být konečná, svět se nehroutí. Důležité je, aby se pacient co nejdříve objevil na správném místě, v takovém případě lze ještě ledacos zachránit. Dojde-li k rychlému přesunu zasaženého k lékařské pomoci, nemusí být nic ztraceno. Tepna, která zásobuje postiženou část těla, může být znovu roztažena, a to za pomoci speciální cévky (katetr). Řada pacientů je po včasném zásahu propuštěna z nemocnice do pěti dní a leckdy bez jakýchkoliv následků.

Srdce. Zdroj: nathanshaver.files.wordpress.com

Jak poznat infarkt?

Ostrá palčivá bolest za hrudní kostí, někdy šíření bolesti do dalších částí těla (paže, krk, čelist), náhlé silné pocení, neklid (podobný tomu, který zažíváme při strachu) a paradoxně únava.

První pomoc při infarktu

Důležité je situaci nepodceňovat! Pacient leckdy netuší, že se jedná o infarkt, bolest za hrudní kosti připisuje třeba zablokovaným zádům. A lékaři doporučují počkat patnáct minut, zda bolest skutečně neodezní. Pokud se tak nestane, bez přemýšlení voláme linku 155 nebo 112. A co tedy dělat mezitím? V době, než se záchranka objeví? Rozhodně dotyčného uložit do klidové pozice s nohama nahoře a zabránit tomu, aby cokoliv dělal. I kdyby postižený vypadal sebevíc´zdravě a v pořádku, rozhodně jej nenecháváme samotného, do hodiny od infarktu totiž hrozí, že bude nemocný zasažen poruchou srdečního rytmu a upadne do bezvědomí. Stane-li se tak, nastupujeme my a masáž srdce – zakloníme dotyčnému hlavu, propneme své ruce, přiložíme jej na hruď nemocného a pumpujeme, co nejrychleji to jde (s frekvencí zhruba sto stlačení za minutu) do hloubky asi pěti centimetrů. Pumpovat bychom měli až do příjezdu záchranné služby.

Ohodnoťte tento článek:
0
Právě čtete

Infarkt: Ruku na srdce či srdce na ruku?