Exotická krajina, nevídaná architektura či odlišná životní filozofie, stejně tak chudoba nejmladších i bída nejstarších. Kniha Zdeňka Mahlera s příznačným názvem Indický hlavolam odráží hned několik tváří této země.

Kniha Indický hlavolam má původ v roce 1956, kdy se v Indii konala konference UNESCO., Foto: Zuzana Tomková
Kniha Indický hlavolam z pera významného českého spisovatele Zdeňka Mahlera se dnes řadí po bok klasických děl cestopisné literatury. Mahlerův cestopis z poloviny minulého století neztratil nic ze svého půvabu a aktuálnosti. Nakladatelství JOTA se proto rozhodlo vydat knihu ve zcela novém kabátě a doplnit ji o atraktivní ilustrace, které svým provedením dodávají příběhu na autenticitě.
Zdeněk Mahler (1928) je významný český spisovatel, scénárista, publicista a muzikolog. Narodil se v rodině vzdáleně příbuzné s rodinou skladatele Gustava Mahlera. Vystudoval bohemistiku a anglistiku. Napsal scénáře např. k filmům Svatba jako řemen, Nebeští jezdci nebo Koncert na konci léta. Zároveň také podle jeho scénáře vznikl film Lidice. Ostatně novela Muž, který přežil Lidice se dostala do užší nominace na Cenu Josefa Škvoreckého a na Cenu Česká kniha.
„Je to strašně dávno, co jsem knihu psal,“ zmínil při křtu Zdeněk Mahler. „Když jsem si ji ale včera v noci opět pročítal, s překvapením jsem zjistil, že je nadčasová a v určitých pasážích má i apelativní charakter,“ řekl Mahler.
Samotného autora také fascinuje, že jakkoli je pro Evropany Indie hodně vzdálenou zemí, tak naše země nikdy nebyly vzdáleny.
Nové vydání Indického hlavolamu se tentokrát pyšní povedenými ilustracemi mladé ilustrátorky Jany Zimové. „Tento příběh je k ilustrování ideální. Pan Mahler v knize líčí spoustu věcí, které výtvarníky nejvíce zajímají. Historie, tehdejší doba, příroda, architektura, život, ale také žebrající děti apod.,“ poznamenala ilustrátorka.
I ilustrace musí mít informační hodnotu
Navíc se nejedná o kresby, ale o vytištěné grafiky kolorované akvarelem, což znásobuje výtvarníkovu práci. „Jedná se o cestopis, tudíž informace musí být nejen v textu, ale i v samotné kresbě,“ dodala Zimová. Sám Zdeněk Mahler přiznává, že kresby jsou dle jeho názoru velmi dokumentaristické a expresivita barev k Indii prostě patří.

K Indii patří i tanec., Foto: Zuzana Tomková
Kniha Indický hlavolam má původ v roce 1956, kdy se v Indii konala konference UNESCO. „Mě tenkrát na tu konferenci vzali a prožil jsem neuvěřitelné věci,“ zmínil Mahler.
Strastiplná cesta Indického hlavolamu
„Jenže když jsme na Vánoce odlétali domů, tak jsem v Bombaji říkal, že to letadlo letí do Curychu a potom nemá spojení. Čili my bychom tam zůstali a mohli si prohlédnout Curych, a teprve druhý den byl spoj na Prahu,“ vypráví autor.
Jeho kamarád ale rozhodl, že poletí domů hned. Jsou přece Vánoce.
„Takže letadlo odletělo bez nás, ale s nákladem, který jsme ještě stačili připravit. No a znáte to, vždy až na konci píše člověk srdečné pozdravy. Napsali jsme několik pohlednic s pozdravy domů a letadlo odletělo. A my jsme se vydali normálním spojem a strávili jsme Vánoce doma,“ usmívá se Mahler a pokračuje.
„Na nový rok začala pošta doručovat pohlednice, které jsme napsali. Jenže všechny byly zvlněné, rozpité, dokonce i ohořelé. To letadlo s nákladem totiž spadlo v Alpách a vybuchlo. Pohledy ohořely a jak tál sníh, tak ten vše ještě rozmočil. Ale pošta pohledy i tak perfektně doručila. Můj kamarád vlastně může za to, že jsem poté mohl Indický hlavolam vůbec napsat,“ směje se Mahler.