2 fotky 
Britský spisovatel Ian McDonald se v Česku představil několika povídkami a především dvojicí románů Řeka bohů a Brasyl, které si oprávněně získaly širokou čtenářskou základnu. McDonald má však na svém kontě mnohem víc.
Tvorba spisovatele Iana McDonalda oslovila mnoho čtenářů nejen v Česku, ale především v anglofonních zemích a také v Německu, kde vyšlo nejvíce překladů jeho díla. Kromě složitého jazyka, který využívá rozvitá souvětí protkaná novotvary a technickými výrazy, se jeho styl vyznačuje také komplikovanou strukturou příběhu, jenž se nezřídka skládá z několika prolínajících se dějových linií. Nejvýznamnějším prvkem je však zasazování příběhů do lokací, které jsou pro klasické fantastické žánry zcela exotické – Afrika, Indie, Turecko nebo Brazílie.
Ačkoli je to z jeho klíčové škatulky science fiction poměrně daleko, v jeho dílech lze také vysledovat postupy magického realismu. Stejně jako přední autoři tohoto žánru například bere zcela obyčejné věci jako cosi nadpřirozeného, a naopak pocit fantastična jako samozřejmost. V kombinaci s prvky science fiction tak pod jeho rukama vznikají často velmi výstřední, ale o to kvalitnější díla.
Ian McDonald na Topzine.cz
Přitom reálný život Iana McDonalda, jehož blog lze nalézt na ianmcdonald.livejournal.com, není příliš dobrodružný. Narodil se v roce 1960 v anglickém Manchesteru, ale v jeho pěti letech se rodina přestěhovala do Belfastu, hlavního města Severního Irska, kde McDonald dosud žije. Možná že to byly právě místní nechvalně známé konflikty mezi severoirskými obyvateli a britskou vládou, které ho natolik ovlivnily, že se začal zajímat o země, které byly v minulosti podobně utlačované. Od roku 1987 je spisovatelem na volné noze, ačkoliv od přelomu století také pracuje v televizní produkční společnosti v Belfastu jako osoba, která vymýšlí nové nápady pro rozvoj této firmy.
I v počátcích tvorby dokázal McDonald překvapit
Do žánru vstoupil Ian McDonald povídkou The Island of the Dead (Ostrov smrti, 1982), za průlomový se však považuje až jeho první román Desolation Road (Bezútěšná cesta), vydaný v roce 1988. Přestože se odehrává na zpola terraformovaném Marsu, i zde už lze vysledovat mnoho motivů, které autor rozvíjí ve svých pozdějších pracích. Hlavní hrdina tu uvízne na marsovské poušti bez jakéhokoli vybavení. Do příběhu se postupně vkrádají motivy oázy, vytvořené dávno ztracenou UI, marsovské železnice a města ztracenců se stejným názvem jako kniha. V identickém světě se odehrává i několik dalších povídek a román Ares Express (2001).
Na počátku devadesátých let začal britský spisovatel pomalu a jistě sbírat řadu nominací, a dokonce i některá prestižní žánrová ocenění. Například Cenu Phillipa K. Dicka si vysloužil románem King of Morning, Queen of Day (Král jitra, královna dne, 1991), který spadá do pro McDonalda méně typického žánru fantasy a jenž mimo jiné využívá narážky na absurdní drama Čekání na Godota od Samuela Becketta. Podobný ohlas vzbudil také román Necroville (1994), v němž nanotechnologie umožní lidstvu oživovat zesnulé.
Druhou vřele přijatou sérii příběhů po Bezútěšné cestě představuje dvojice románů Chaga (1995) a Kirinya (1998), doplněná samostatně vydanou povídkou Tendeléo’s Story (2000, č. Příběh Tendeléo, Ikarie 2003/05). Na africký kontinent blízké budoucnosti tu dopadne meteorit, z něhož se začne udivující rychlostí šířit mimozemská biota. Ta má však na lidský organismus zvláštní účinky – dokáže například vyléčit postižené virem HIV. Autor tu do dění zapojuje i OSN a některé vyspělé státy, romány proto skrývají i výrazně hlubší podtext než jen dějovou složku.
Dvojice románů, která oběhla svět
Bezkonkurenčně nejpřelomovějším milníkem McDonaldovy tvorby je však River of Gods (2004, č. Řeka bohů, Triton/Argo 2009), román, který se odehrává v Indii v polovině jednadvacátého století. Svět dospěl pod vlivem rozvinutých technologií do radikálně odlišné podoby, než jakou známe dnes. Právě technice se tu věnuje velký prostor, neboť román si pohrává i s prvky kyberpunku; nalézt by se ale daly i jiné vlivy. Nejdůležitějšími jsou však opět exotické prostředí Indie a všechny autorské kličky, které tento subkontinent spisovateli umožňuje. Zajímavost představuje i počet hlavních hrdinů, jejichž příběhy se tu chaoticky prolínají, aby vytvořily velké finále. Řeka bohů bývá kritiky označována nejen za milník ve tvorbě autora, ale i v celé britské science fiction. Byla oceněna i cenou British Science Fiction Association. V Česku vyšla jako autorův první román a byla oceněna Cenou Asociace sci-fi, fantasy a hororu v kategorii Nejlepší science fiction. V roce 2009 se autor do kyberpunkové Indie vrátil v povídkovém souboru Cyberabad Days (Cyberabádské dny).
O rok později u nás McDonald publikoval román Brasyl (2007, č. Brasyl, Triton/Argo 2010), který opět využívá exotických motivů málo známé kultury, tentokrát té brazilské. Navazuje na Řeku bohů i v jiných ohledech – kniha má několik hlavních hrdinů, zápletka pomalu krystalizuje přímo z prostředí a atmosféry románu. I Brasyl byl velmi vřele přijat a oceněn cenou BSFA. V rámci jakési trilogie knih, volně propojených hledáním podstaty málo známých kultur, vydal McDonald v loňském roce i další knihu, The Dervish House (Dervišský dům, 2010). V Česku by na sebe neměla nechat dlouho čekat.
Suba – Tantos Desejos (So Many Desires) – soundtrack ke knize Brasyl:
Ian McDonald je autorem, kterého strojí za to si vyhledat a obstarat si alespoň jednu knihu. Přestože v Česku je teprve nováčkem, na poli britské fantastiky se pohybuje už takřka třicet let a jeho vliv přispívá k proměnám fantastických žánrů od konce dvacátého století. Navíc, jeho verze budoucnosti jsou natolik uhrančivé, že mnoho čtenářů vtáhnou do knihy, i kdyby se bránili.
