5 fotek 
Letošní rok přináší dvojité výročí amerického skladatele, výtvarného umělce a milovníka hudby Johna Cage. Sto od narození a dvacet let uplynulých od umělcovy smrti připomíná výstava k poctě tohoto tvůrce v holešovické galerii DOX.
Americký skladatel, spisovatel a experimentátor John Cage. Zdroj: johncage.tonspur.at
Projekt s názvem Membra disjecta pro Johna Cage – Wanting to Say Something About John byl poprvé představen na jaře ve vídeňském Museum Quartier, odkud připutoval do Prahy. Název je odvozen především z různorodosti vystavených děl, neboť doslovný překlad membra disjecta znamená rozptýlené fragmenty, tedy pojem používaný pro fragmenty starobylé keramiky, rukopisů a dalších předmětů.
Podtitul pak vyjadřuje poctu, kterou v roce 1969 skladatel vzdal malíři Marcelu Duchampovi – několik umělců včetně Johna Cage bylo požádáno, aby rok po Duchampově smrti uctili jeho památku. V rámci tohoto projektu Cage vytvořil multiple nazvaný Já nechci o Marcelovi říct nic, který je na výstavě přítomen. Toto multiple pak doplňují nejen díla umělců z jeho okruhu, ale i díla nová, vytvořená speciálně pro výstavu.
Výstavu Membra disjecta pro Johna Cage představuje pražská galerie DOX. Zdroj: dox.cz
V instalaci budete svědky jedinečného propojení hudby s dalšími druhy umění. Široký okruh inspiračních zdrojů, časové rozpětí či mediální forma totiž přispívají k velké různorodosti vystavených děl. K vidění tak jsou vedle sebe malby, kresby, fotografie, dokumentace, videa, zvukové instalace či živé rybičky v akváriu komponující skladbu nebo houby prorůstající partiturou namísto not.
JOHN MILTON CAGE SR. (1912–1992)
Tento americký umělec, tvůrce audiovizuálního umění, spisovatel a filozof, známý však především jako hudební teoretik a skladatel experimentální hudby, byl jednou z vedoucích postav poválečné avantgardy. Bývá považován za vůbec nejvlivnějšího skladatele 20. století, bez něhož si mnozí nedokážou současnou hudbu představit.
Jeho nejznámějším dílem je třívětá skladba 4’33“, pravděpodobně nejslavnější a nejvýznamnější dílo avantgardy 20. století. Poprvé byla představena v roce 1952, kdy klavírista David Tudor na koncertě zasedl za piano a 4 minuty a 33 sekund nedělal nic. Jednotlivé věty pak v přesně určených časových úsecích oddělil otevřením a zavřením víka klavíru.
Uživatelé kanálu youtube.com interpretující skladbu 4'33''. Zdroj: johncage.tonspur.at
V této skladbě tak Cage rozbil klasickou kompozici a naznačil, že hlavním působením hudby není vytváření zvuku, nýbrž samotné vnímání. Tóny, kvůli kterým se posluchači dostavili, se neozvaly. Místo toho v sále byl stále větší hluk a návštěvníci si postupně uvědomovali, že ten hluk způsobují oni. Také proto je John Cage označován za reformátora klasické hudby.
LP/linoryt Blahoslava Rozbořila s portrétem Johna Cage.
Jen málo umělců ovlivnilo umění posledních desetiletí tak výrazně jako tento skladatel. John Cage posunul vnímání hudby, porušoval zavedená hudební tabu, prosazoval rovnoprávnost úmyslně, ale i neúmyslně vyluzovaných zvuků. Podle něj má totiž i sebemenší hluk hudební hodnotu. Jeho tvorba byla jedním velkým experimentem, kterému vzdává hold i výstava.
MEMBRA DISJECTA PRO JOHNA CAGE: Wanting to Say Something About John
Centrum současného umění DOX v Praze
25.5. – 20.8. 2012
Kurátor: Josef Cseres, Georg Weckwerth
Otevírací doba: St – Pá 11 – 19, So – Po 10 – 18
Vstupné: 180 / 90 Kč
