4 fotky 
Karel Čapek napsal společně s bratrem Josefem Čapkem alegorické drama Ze života hmyzu, jež vyšlo poprvé v roce 1922. Kniha přináší pesimistický pohled na svět hmyzu, který poukazuje na různé lidské vlastnosti a lidské typy.
Socha bratří Čapků v Malých Svatoňovicích Zdroj: wikipedia.org, Autor: Michal Louč
Komedii o třech dějstvích a alternativním epilogu Ze života hmyzu napsali bratři Čapkové v roce 1921. Ve hře se může čtenář setkat s jednotlivými hmyzími druhy personifikující takové mravní pojmy jako lakota, sobectví, ctnost a další.
Z postavy tuláka, člověka životem zkušeného a vyzrálého, jenž prochází jednotlivými obrazy, se stává z pasivního pozorovatele postupem času člověk, který začíná do hmyzího života aktivně zasahovat.
Nahlédněte do života hmyzu!
Tato alegorická hra má akty s předehrou a epilogem. Ústřední postavou je opilý tulák, jenž putuje hmyzí říší a poznává její obyvatele. V každém však nachází nějaké špatné lidské vlastnosti.
Alegorie, česky také jinotaj, je obrazně symbolické literární nebo výtvarné zobrazení abstraktních pojmů. Jako literární stylistický útvar označuje text, jehož doslovný, první význam není podstatný, ale ukrývá v sobě význam druhý, který je skrytý. Účelem alegorie je, aby skrytý smysl pochopili jen zasvěcení.
V předehře se objevuje samomluva opilého tuláka, ta ironizuje lidi, kteří jeho samého oslovují člověče, avšak od něj by takového oslovení nesnesli. On se necítí být uražen, což nasvědčuje tomu, že člověkem skutečně je. Rozhodne se, že když lidé nechtějí být takto oslovováni, bude je považovat za hmyz.
Opilý tulák postupně nahlíží do života hmyzu
Na zelené lesní mýtině Tulák pozoruje, jak pedant chytá motýly. Vysvětluje Tulákovi, že motýly chytá z lásky k přírodě, aby si je mohl špendlíkem připíchnout do své skříňky, v níž má celou sbírku.
První a druhá aktovka
První jednání pojednává o hře lásky mezi dvěma páry motýlů a pátým mezi nimi, básníkem. Samičky koketují s oběma motýly a na konec odlétají s motýlem té druhé. Iris s Otakarem, který byl původně snoubencem druhé samičky, Clythie. Iris se vrací sama se smutnou zprávou, že jejího milého Viktora sežral pták a že bude muset snášet vajíčka (výsledek lásky Otakarovy). Clythie si začíná hledat nového milence.
První aktovka vypráví o světě motýlů
Druhé jednání s názvem Kořistníci poukazuje na sobecké shánění majetku jménem rodiny. Chrobák a Chrobačka si valí svou kuličku, což je jejich smyslem života. Jenomže jim ji jiný chrobák ukradne. Stejný sobec je i cvrček. Raduje se z toho, když vidí, že jiný cvrček se stane kořistí ptáka, čímž se mu uvolní byt pro něj a jeho ženu, s níž čeká rodinu. Oba se však stanou obětí Lumka, jenž shání zásoby pro svou larvičku. Larvu pro změnu sežere parazit.
Čtěte také: Karel Čapek. Autor pohádek, jenž se ostýchal před dětmi
Během tohoto dějství rozmlouvá tulák s kuklou, která neustále vykřikuje, že se z ní zrodí něco velkolepého. Tulák se mění z pozorovatele na aktivního účastníka. Zprvu se domnívá, že tato společnost je lepší než ta předešlá. Pak si uvědomí, že se zmýlil.
Třetí dějství přenese čtenáře do světa Mravenců
Třetí dějství patří mravencům. Tulák pozoruje, že jejich hlavním zájmem je celek. Celý život obětují ideji státu a chtějí se stát pány času. Musí pracovat rychle, slepý mravenec jim udává rychlost, ovšem tak vysokou, že při ní jedinci v zájmu celku hynou. Bojují rovněž o území a nasazují životy za zemi. Ve válce vyhrávají žlutí vojáci. Žlutý vůdce se prohlašuje za vladaře vesmíru. Tulák je tím natolik znechucen, že mravence zašlápne.
Epilog: Život a smrt
Konec šťastný, všechno dobré? Tady to až tak neplatí. I když! První varianta. Tulák se probouzí ve tmě a touží po světle. Najednou se rozsvítí a tulák spatří radostný rej jepic, které hlásají slávu života a při tanci hynou. Také kukla z druhého dějství, jež chce stále učinit něco velkolepého, se narodí a brzy zemře.
Třetí dějství přenese čtenáře do světa Mravenců Zdroj: sxc.hu
Tulák si připouští pomíjivost života, a uvědomuje si, jak má žít. Přichází však smrt. Tulák umírá. Dva slimáci jsou zvědavými a lhostejnými diváky. Přichází dřevorubec s tetkou, jež nese dítě ke křtu, a vysloví lidový filozofický názor: „Jeden se narodí a druhý umře.“
Kniha nabízí i optimističtější konec
Druhá varianta je naopak optimističtější. Tulák nezemře, ale po odchodu slimáků se probouzí a zjišťuje, že se mu vše jen zdálo. Jakmile se objeví dřevorubci, nabídnou mu práci a tulák se tak začleňuje do společnosti. Může tak začít lepší život!
Scény ze života hmyzu nebo života lidí
Bratři Čapkové jsou si vědomi toho, že jejich komedie Ze života hmyzu není hra v pravém slova smyslu. Jsou to tři nebo čtyři aktovky jakž takž spojené postavou Tuláka a myšlenkovou stavbou. Není to tak úplně drama, ale především scény, scény ze života hmyzu nebo života lidí. Tulák měl být původně komentátorem, avšak postupem času se zaplétal do hry tak silně, až se stal jejím hrdinou.
Čtěte také: Čapkovy Trapné povídky směřují k filozofičtějším otázkám smyslu existence
Autoři jsou si vědomi, že křivdí jak hmyzu, tak lidem. Řídili se spíš morálním hlediskem, což do jisté míry omlouvá jejich volnost na obě strany. Jak již bylo řečeno, epilog nabízí alternativní konec. Tulák ještě jednou procitá z těžkého snu hmyzí grotesky a přestává člověka kritizovat, neboť vidí, že lepší je podat pomocnou ruku; vždyť pokud lze člověku pomoci, není proč ho soudit.
Dobové vydání
Měsíce září a říjen roku 1921 přinesly časopisecké uveřejnění několika ukázek ze hry v Jevišti, Cestě, Lidových novinách i Lumíru. Knihu poprvé vydal nakladatel Otakar Štorch – Marien v Praze v roce 1921 v edici Aventinum, v následujícím roce vyšla v dalších dvou vydáních. V roce 1924 pak vyšla hra v Lidové knihovně Aventina. K tomuto vydání autoři napsali předmluvu, a bylo doplněno o Dodatek pro režiséra.
Hra dobyla i prkna, co znamenají svět
Komedie bratří Čapků Ze života hmyzu byla poprvé sehrána brněnským Národním divadlem 3. února 1922.
Pražské premiéry se dočkala téhož roku v měsíci dubnu v Národním divadle v Praze (režie Karel Hugo Hilar). Scénu navrhl ve spolupráci s režisérem Josef Čapek. Inscenace se dočkala třiadevadesáti repríz a Hilar ji pro její úspěch uvedl znovu v obnovených premiérách (1925; 1932).
Který z bratrů má na díle větší podíl?
Mnozí si jistě položili otázku, který z autorů má na společném díle větší podíl. Ovšem toto drama není mozaika, nevzniká z nápadů kladených prostě vedle sebe. Každý nový nápad přechází z ruky do ruky, mění formu. Definitivní výraz je však společný.
Hlavním pojítkem byla vzájemná fabulace ze společných zkušeností. Jeden přichází s tím, druhý s oním. Jeden vymýšlí to, druhý ono. Až vzniká oběma autorům cosi osobně stejně blízkého.
DĚJSTVÍ PRVNÍ
MOTÝLOVÉ
Azurový, zářící prostor, vystlaný květy a batikovými polštáři; zrcadla, stolek, na němž jsou připraveny pestré sklenice s chlazenými nápoji a stebélky k pití. Vysoká barevná sedátka.
TULÁK mne si oči a rozhlíží se: Hele, ta krásoucí krása! Vždyť je to jako – jako v ráji! Ani malíř by to líp nevymaloval! A jak to tu voní!CLYHIE vběhne se smíchem na scénu.
OTAKAR hoví ji: Miluji vás, Clythie!
CLYTHIE běží se smíchem pryč. Otakar za ní.
TULÁK: Motýli. Aha, motýli. Hrajou si. Já bych se na to koukal, kdybych nebyl tak – Čistí si šaty. A co, ať mne vyženou; já si tu lehnu. Sbírá polštáře. Lehnu. Na mou duši, že lehnu. Ustele si v proscéniu. A když se nám to nebude líbit, zavřeme očička a hezky se vydadáme. Ulehne. Tak.
ZDROJ: BRATŘI ČAPKOVÉ: Ze života hmyzu. Praha: ARTUR, 2004.
